Řeč kamenů, Robert Carter
 |
Legenda o králi Artušovi patří dodnes mezi oblíbené zdroje inspirace anglo-amerických autorů fantasy. A není se čemu divit. Příběh o mladíkovi, který jednoho dne vytáhl meč z kamene, stal se králem a vybudoval slavný Kamelot, a o jeho čaroději Merlinovi už stovky let okouzluje lidi bez rozdílu věku a stal se i jakýmsi archetypem hrdinské fantasy. Ani v moderním věku přitom neztrácí nic na své přitažlivosti a láká renomované i začínající autory k novému zpracování.
K těm, kteří kouzlu artušovského mýtu propadli naplno, patří i britský autor Robert Carter, jenž svou osobitou vizi rozepsal hned do celé trilogie. Jejím prologem je román Řeč kamenů vydaný nakladatelstvím Baronet před Vánocemi. Děj příběhu autor zasadil do smyšleného světa, jenž však v mnohém připomíná starou dobrou Británii a Irsko v patnáctém století nedlouho před válkou růží. K obdobnému válečnému konfliktu se ostatně schyluje i v Carterově knize. Začněme ale od začátku…
Kdesi v podhorské vesnici žije docela spokojeně dospívající mladík Willand, zvaný Will. Od ostatních obyvatel vesnice ho odlišuje snad jen zvídavost a velké množství podivných otázek, které klade. Jeho rodiče ho milují a Will má docela slušnou šanci, že po celý život nevystrčí z domova ani nos. Vše se ale změní, když jednoho dne přijde cizinec, který si podle dávného slibu Willa vyžádá. Užaslý mladík náhle zjišťuje, že jeho rodiče vlastně tak úplně jeho rodiči nejsou, a on sám se musí vypravit na dalekou cestu s tajemným mužem s ještě tajemnějšími úmysly. Ve jeho mysli se sváří strach s touhou po dobrodružství.
Teprve později zjišťuje, že jeho průvodcem je čaroděj Gwydion, který však je znám pod mnoha dalšími jmény, z nichž jedno je i Merlyn. Nad zemí se vznáší přízrak další krvavé války a Gwydion se ho ze všech sil snaží zažehnat. Will se postupně stává jakýmsi jeho učedníkem a nevyzpytatelný čaroděj ho zdánlivě chaoticky přímo zasypává různorodými vědomostmi. Will se dozvídá mnohé o magii, léčitelství, dávné historii, válečnictví, rytířství, lovu i přírodě. Gwydion ho také varuje před svým největším protivníkem, černokněžníkem Maskullem, a prozradí mu i to, kým vlastně Maskull byl před zradou.
A také díky němu poznává historii lorku, prastaré sítě kamenů spojených magickými vlákny, jejichž úkolem bylo chránit zemi. Ovšem lidé krajinu postupně přetvořili a lork byl porušen. Kameny nyní zpívají píseň vzteku a války ovlivňující všechno a všechny v jejich okolí. Gwydion a nyní i Will mají před sebou téměř nesplnitelný úkol, najít hlavní „kameny války“ a pokusit se je neutralizovat. A to vše v době, kdy zlo je na vzestupu a moc království upadá v přímé úměře s úpadkem jeho vládce. Existuje ovšem naděje – podle pradávného proroctví země zrodí další vtělení bájného krále…
Carter pro svůj text zvolil formu klasické hrdinské fantasy. Využil přitom jedno z nejobvyklejších, ale také nejprofanovanějších dějových schémat subžánru, čili postup, kdy se hlavní postava – dospívající chlapec stává pod dohledem moudrého čaroděje-mentora skutečným hrdinou, který nakonec, jak předpovídá prastaré proroctví, zachrání svět před zkázou. Přes tento počáteční handicap příběh nesklouzává k tuctovosti, a už vůbec ne ke kýčovitosti. Jeho děj působí velmi přirozeně a uvěřitelně, což je důsledek důkladného prokreslení celého světa i pojetí všech protagonistů jako skutečně živých postav, a ne jen pouhých jednobarevných figur hrajících za dobro či zlo.
Pro zvýšení pocitu autenticity autor do textu plynule zakomponoval různé střípky a úryvky dávných historií, folklóru i mýtů, které si však upravil podle potřeb svého příběhu. Čtenář se tu tedy setkává nejen s artušovským mýtem (ovšem dávkovaným pěkně po kapkách), ale i s různými keltskými, anglosaskými či druidskými motivy, a autor nepomíjí ani shakespearovskou inspiraci. Když však poslední kousek této podivuhodné skládanky zapadne na své místo, rozprostře se před ním epos, který si v ničem nezadá s prastarými ságami a zvučí se stejnou podmanivostí.
Řeč kamenů je román, který je velmi čtivý, a zároveň chytlavý. Dokazuje nejen Carterův vypravěčský talent, ale i jeho historický rozhled a schopnost fabulovat a zprostředkovat své pojetí příběhu ostatním. Pokud budou ostatní knihy trilogie alespoň stejně dobré, máme se na co těšit. Škoda jen, že kniha v předvánoční době poněkud zapadla v přehršli dalších titulů.
- Robert Carter: Řeč kamenů
- vydal: Baronet, Praha 2006
- přeložil: Miloš Komanec
- obálka: Valentino Sani
- 576 stran / 289 Kč