Od doby, kdy Mahit Dzmarová společně s Trojí Posidonií odhalily promyšlené spiknutí v srdci Teikskalánské říše, uběhl nějaký čas. Zatímco Teikskalán soustředí svou pozornost na odrážení útoků nebezpečného nepřítele a císařovna si zvyká na novou pozici, Mahit se vrací zpátky na svůj domovský Lsel. Teď už bývalá velvyslankyně si od toho slibuje prostor na urovnání myšlenek ohledně událostí na Teikskalánu (a jedné Teikskalánky), jenže to netuší, že odstartovala politickou hru, z které nejde jednoduše vystoupit, zvlášť když vás do toho zatáhne někdo, komu jednoduše neumíte říkat ne… Naváže Pustina zvaná mír na geniální úvodní díl série nebo podlehne častému osudu druhých dílů?

Mahit Dzmarová se i se svým imagem Yskandrem vrátila zpátky na domovský Lsel. Nečeká ji tam ale právě přívětivé uvítání, a namísto očekávaného odpočinku tak po nohách spadne do lokálních politických tahanic. Sama navíc ukrývá citlivé a ve špatných rukách nebezpečné tajemství, kdy namísto jedné verze Yskandra má v sobě rovnou jeho mladší i starší verzi v důsledku sabotáže z předchozího dílu. Pobyt na stanici se tak stává trochu bojem o čas, jak co nejrychleji si zajistit nějakou páku nebo formu ochrany, než dojde na nejhorší. Naštěstí ale mezitím v Teikskalánu kuje Trojí Posidonie plán, pomocí něhož hodlá zatáhnout Mahit do dalšího dobrodružství. A všichni tak nějak tušíme, že nejde jen o pragmatické rozhodnutí, ale o snahu zopakovat si (ideálně opakovaně) jistou scénu ze závěru první knihy…

Celá ta výprava má co dočinění s nebezpečnou a neznámou civilizací, jež drtivým způsobem útočí na okraji Teikskalánské říše. Nepřátelé používají brutální metody a s dosavadním dominantem si tak nějak dělají co chtějí. Když tedy nepomáhá síla, je na čase přivést do boje starou dobrou diplomacii. Jenže aby bylo možné vyjednávat, musel by mimozemšťanům někdo rozumět. A tady se dostává do hry lingvistické duo Mahit-Trojí Posidonie, které hodlá tenhle komplikovaný jazyk rozluštit ať to stojí, co to stojí. Kromě toho má čtenář možnost paralelně sledovat ještě dějovou linii Deváteré Ibišky, jmenované do nezávidění hodné roli velitelky Teikskalánské flotily, a také Osmerého Protijeda, budoucího následníka trůnu a dítě v jedné osobě, na něhož čeká pořádná lekce z teikskalánské vysoké politiky.

Po druhé a ještě lépe

Arkady Martine nastavila se Vzpomínkou zvanou říše sama sobě obrovsky vysokou laťku, když představila světu skvělé dílo, které promyšleně a zároveň nenásilně rozehrává vysokou a napínavou hru v prostředí fascinujících kulis nesmírně zajímavé vesmírné kultury. A to všechno v hlavní roli s výbornými postavami. Avšak Pustina zvaná mír v tomhle trendu naštěstí s přehledem pokračuje. Tentokrát sice opouštíme fascinující kulturní svět Teikskalánu, abychom se mohli nohama napřed ponořit do o nic méně zábavného světa lingvistiky, prvního kontaktu a široké problematiky sdílení těla a symbiózy. A k tomu samozřejmě nechybí spousta intrik, manipulací a zákulisních her.

Arkady Martine v pěti bodech

1. Arkady Martineová, vlastním jménem AnnaLinden Weller, je americká historička, urbanistka a spisovatelka.
2. Narodila v roce 1985 v New Yorku do ruské židovské rodiny.
3. Má bakalářský titul z náboženských studií, magisterský titul z arménských studií a Ph.D. ze studia středověké Byzance.
4. Do světa fantasy a sci-fi přispívá svými texty už od roku 2012. Vzpomínka zvaná Říše se stala její románovou prvotinou.
5. Žije v San Franciscu se svojí manželkou, spisovatelkou Vivian Shawovou.

Vzniká tak opět nesmírně čtivé dílo, od něhož se čtenář jen složitě odtrhává. Napínavé pasáže pak vyplňují někdy dojemné a citlivé, jindy zábavné momenty mezi ústředními hrdinkami, jejichž vztah je přirozeně zasazen do děje. Jedinou drobnou slabinu tvoří dějová linie Osmerého Protijeda, která by mohla přeci jen dostat o něco méně prostoru. Nejde o to, že by nebyla v důsledku podstatná pro vývoj příběhu, ale někdy dynamiku knihy až trochu zbytečně zpomaluje. Samotný konec pak přináší nejen uspokojení z povedeného vyústění zápletky, ale do jisté míry i zármutek. Zármutek z toho, že tím celý ten fascinující příběh, alespoň prozatím, končí a člověk má pocit, že v něm chtěl zůstat ještě dlouho a dlouho po dočtení poslední stránky…

Pustina zvaná mír s přehledem navazuje na svého předchůdce a přináší opět promyšlené politické sci-fi, kterému neschází napětí, zvraty, intriky i machinace, a to vše na pozadí romantického příběhu mezi dvěma ústředními hrdinkami, který zcela přirozeně protíná celou knihu. V závěru tak čtenář bude litovat jen jediného, a to už to celé skončilo…

• Arkady Martine: Pustina zvaná mír (Teixcalaan 02)
• Host, 2023
• překlad: Vratislav Kadlec
• 512 stran, 549 Kč (v e-shopu Fantasye již za 494 Kč)