Případy hejtmana Ambrože, Ondřej S. Nečas
 |
Doba je pro začínající domácí autory více než příznivá. Spousta vydavatelství si už uvědomila potenciál, který se v nich může skrývat, a rozhodně si nechtějí nechat ujít šanci objevit nějakého dalšího Kulhánka či Žambocha. Snad nejdéle tento trend razí Klub Julese Vernea Egona Čiernyho, který už mnohokrát dokázal, že se nebojí zariskovat a s železnou pravidelností představuje nové tváře české fantastiky. Zatím posledním z řady těch, kteří u Egona dostali šanci, je Ondřej S. Nečas a jeho Případy hejtmana Ambrože.
Jak už zčásti naznačuje samotný název, Nečasův románový debut v sobě kombinuje přednosti dvou žánrů – detektivky a fantasy. Děj knihy je zasazen do imaginárního fantasy světa středověkého typu, ve kterém není nouze o magii ani jiné rasy. Právě tady rozvíří poměrně poklidný život v městě Bludově série brutálních zločinů. A je na hlavním představiteli bludovské „ruky zákona“, hejtmanu Ambroži Zátkovi, aby se postaral o dopadení pachatelů dříve, než začnou „ctihodní“ měšťané příliš reptat. Přitom má k dispozici jen svůj mozek a několik mužů městské hlídky.
Autor knihu rozdělil do dvou samostatných případů. V prvním z nich musí Zátka vyřešit několik na první pohled nesouvisejících násilných úmrtí, která však, jak se posléze ukáže, mají společného jmenovatele. Mravenčí práce a trocha štěstí ho nakonec dovedou ke správnému řešení. Druhý případ je oproti tomu snad největší výzvou hejtmanova života. Tajemný Drak se rozhodl městu dokázat, že i obávaný lovec zločinců může selhat. Unese několik lidí a zároveň pošle Zátkovi záhadný vzkaz. Pokud se ho podaří rozluštit, oběť přežije. Pokud ne, má smůlu. Začíná závod s časem…
Hlavní tíhu obou textů nese na svých bedrech hlavní hrdina Ambrož Zátka, stárnoucí, unavený muž, jehož jediným smyslem i cílem života zůstává odhalovaní zločinců a udržování pořádku. Hejtman je jakousi středověkou verzí detektiva, který se spoléhá na svůj intelekt, schopnosti dedukovat a rychle vyhodnocovat důkazy. Ačkoliv to zpočátku není příliš zřejmé, má v městské hlídce dost schopných lidí, kteří ho velmi dobře doplňují. Zátka je tu jakýmsi mozkem všech akcí, zatímco ostatní působí jako jeho prodloužené ruce, ačkoliv i oni dostanou příležitost se blýsknout.
Nečas pozornost soustředil především na detektivní motiv, přičemž preferuje inteligentní a uvěřitelné zápletky i rozuzlení. Zátkův tým využívá překvapivě moderní kriminalistické postupy včetně ohledání místa činu, jakési primitivní laboratoře vedené vílou Zvonimírou, nekrvavého výslechu svědků či zjišťování příčiny smrti pomocí pitvy. Zajímavým kontrastem je tu odlišný přístup i metody vyšetřování hejtmana a inkvizitora přijíždějícího vyšetřit smrt kněze. Kde první z nich preferuje hlas rozumu, druhý se spokojí s osvědčenou brutalitou a manipulací.
Fantasy atributy v textu ustupují do pozadí a plní funkci kulis nebo podpůrných prostředků. Děj má spád, přičemž autor citlivě střídá akční scény a volnější pasáže ozřejmující myšlenkové pochody jednotlivých hrdinů. Ale abych jen nechválil – někde je text až příliš popisný a květnatý. Nečas také občas „mate tělem“. Často například zdůrazňuje, jak je městská hlídka špatně vyzbrojena, vystrojena i placena, přesto se ukazuje, že zaměstnává překvapivě hodně nadprůměrně zdatných, čestných a inteligentních strážníků. To se ale dozvídáme až v průběhu děje, protože v prvním vstupu působí městská hlídka jako parodie na sebe samu. Také jména nejsou zvolena příliš vhodně – kapitán Bambas, strážníci Hlavatka či Pokydal evokují spíše figurky humoristického ražení. Ovšem za nápad s inteligentním golemem Neotesánkem ve službách zákona (něco jako fantasy Terminátor) jsem autorovi zase připsal spoustu kladných bodíků. Škoda je, že se Neotesánek v druhém příběhu neobjeví.
Celkově můžu říci, že mě Případy hejtmana Ambrože příjemně překvapily a jsou zajímavým experimentem, který, jak doufám, nezůstane osamocen.
- Ondřej S. Nečas: Případy hejtmana Ambrože
- obálka: Jan Patrik Krásný
- vydal: Klub Julese Vernea Praha 2006
- 365 stran / 215 Kč
