Jak roste počet stran s každým dílem, tak zase naopak klesá počet účastníků, kteří usilují o Železný trůn. Pořád je jich ale dostatečné množství na to, aby si každý dával pozor na svá záda. Nikdy totiž nevíte, kdo vás do nich bodne. Bratr? Věrný rádce? Nebo třeba královna v exilu? Bouře mečů začíná dosahovat svého vrcholu. Nikdo ale netuší, že je to ve skutečnosti jen „malá přeháňka“, předzvěst něčeho mnohem horšího.

Bitva mezi rody pokračuje dál. Renly Baratheon už sice na trůn nikdy nedosáhne, jeho bratr Stannis se ale ukáže jako hodně cílevědomý člověk a sbírá vojsko pro bitvu o Královo přístaviště. A rozhodně to bude bitva, na kterou jen tak někdo nezapomene, protože Stannis má na své straně zajímavého spojence. Naopak sever se potýká s obrovskými problémy, které mají svůj počátek ve vypálení Zimohradu. Novému vůdci Starků až doposud všechno vycházelo, ale i štěstí se může časem vyčerpat.

Zoufalé časy tak žádají zoufalé činy a Catelyn pouští na svobodu Jaimeho, který má v doprovodu Brienne z Thartu zajistit propuštění Starkových dcer Aryii a Sansy. Starkové, Lannisteři a Baratheonové mají ale ještě jednoho nepřítele, který dává dohromady neporazitelnou armádu v jejímž čele budou už brzo stát tři dospělí draci. Daenerys Targaryen se k uchvácení svého dědictví připravuje s obrovským odhodláním a vervou. Někdy ale ani ta největší touha a motivace nemusí stačit. Daleko na severu, za obrovskou Zdí, se totiž probouzí nepřítel, který může zničit veškerý život na zemi.

George R. R. Martin v pěti bodech 1.Vystudoval žurnalistiku, ale od začátku sedmdesátých let se živí psaním. Patrně nejznámější je díky sérii fantasy románů Píseň ledu a ohně. 2.Je držitelem spisovatelských cen Hugo a Nebula, Ceny Brama Stokera či World Fantasy Award. 3.Mezi hlavní témata v Martinových povídkách patří osamělost, spojení, láska předem odsouzená k zániku, idealismus, romantismus a protiklad tvrdé pravdy a milosrdné lži. 4.Napsal scénáře mnoha televizních seriálů, mezi něž patří nová řada Zóny soumraku a Krásky a zvířete. 5.Sestavil více než dvacet antologií, k nimž se řadí i patnáct titulů ze sdíleného světa série Divoké karty.

Bouři mečů můžete už zkraje označit za jeden z nejlepších dílů série. A taky za nejobsáhlejší. Děj se posunul na další místa a přibylo i vypravěčů. Hlavní postavy naplno ukazují své charaktery, a to, co bylo kolikrát často naznačeno, tady dostává plný prostor pro rozvoj. Ano, často je to zběsilé, brutální a nečekané. A taky pořádně krvavé. Co ale čekat od fantasy série takového kalibru. George R. R. Martin už v prvním díle nastavil určitou laťku, kam chce svůj příběh posouvat a on ho opravdu posouvá a žene do nečekaných výšin. A i když v ruce držíte knihu o více jak tisíci stranách, nemůžete se od toho odpoutat.

Kniha je opravdu obsáhlá, ale při množství vypravěčů a dějových linek se ani není čemu divit. Vztahy a rozepře mezi rody vydají na hodně stran, vztahy mezilidské, které bývají často ještě komplikovanější, vydají na desítky stran. Martin ve svých knihách nehraje jen na dějovou stránku příběhu, ale i na tu lidskou. Dopodrobna tak rozebírá psychologii jednotlivých protagonistů, vrtá se v jejich myšlenkách a úvahách a hází jim jeden klacek za druhým. On svět Písně ledu a ohně nikdy nebyl a ani nebude procházka růžovým sadem. Zlo se zde objeví vždycky, a to v nejrůznějších podobách a často i na nečekaných místech.

Bouře mečů je bezesporu zatím nejlepší díl série, ale ani tady se autor nevyhnul hluchým místům a pokud nesouzníte se všemi hlavními protagonisty, některé dějové linky nebudou pro čtenáře tolik záživné. Zajímavé zápletky, akcí nabitý prostředek knihy nebo už tolik známé zvraty a šokující obraty tyhle „nedostatky“ posouvají bokem. V této sérii už od začátku víte, že není dobré úplně každému dobrákovi fandit, Martin ve své epičnosti zachází ale tak daleko, že můžete změnit názor na určitého protagonistu z kapitoly na kapitolu. V tom je ale ta krása – nic není černobílé, lidé se mění, a to jak z dlouhodobého hlediska, tak i z toho krátkodobého. Nikdy nevíte, co číhá za rohem a co vás donutí totálně změnit názor nebo myšlení. Stačí kolikrát málo, jeden okamžik, jedna věta.

Píseň ledu a ohně se vždycky prezentovala jako fantasy série. První a i druhý díl té fantastiky nabídl jen pomálu. Sem tam zlehka něco vystrčilo růžky, a série tak spíše připomínala historický epos plný intrikaření a zrad. Bouře mečů se naštěstí v tomto bodě o něco posunula a ukazuje, že vlastně ta všudypřítomná, ale bokem stojící magie, bude mít v závěru to hlavní slovo.

George R. R. Martin přivedl k životu velkolepou sérii, kde není nouze o epické bitvy a střety na život a na smrt. Svůj příběh vypráví pozvolna. Postupně si připravuje živnou půdu na všechny důležité okamžiky a rozehrává hru nejen se svými hlavními protagonisty, ale i se čtenáři. Bouře mečů, stejně jako předchozí díly, je o to víc zajímavá, protože si na nic nehraje a dává nám všechno se všemi klady i mínusy, se všemi pěknými i dosti nechutnými okamžiky. Martin nenosí růžové brýle, a tak je jeho pohled dosti pochmurný, melancholický, často i plný smutku a nenávisti. Rozsah knihy sice leckoho vystraší, ale ten obsah, ten stojí rozhodně za pozornost.

• George R. R. Martin: Bouře mečů (Píseň ledu a ohně 3)
• Argo, 2018
• Překlad: Petr Kotrle
• Obálka: Marc Simonetti
• 1132 stran, 698 Kč (váz.) a 598 Kč (brož.) (v e-shopu Fantasye již za 628 Kč a 538 Kč)