Literárních událostí nastalo v českém fantastickém rybníčku v roce 2020 několik, všechny je ale hravě trumfne masivní a vypiplaný špalek pětadvaceti povídek Harlana Ellisona, z nichž každá (!) získala nějakou severoamerickou žánrovou cenu či podobné relevantní uznání. A kdo že je to vlastně Harlan Ellison? Inu, o to vlastně jde.

„Moje příběhy dělají bengál. Čas od času nějaký pomlouvač nebo dotčený kritik řekne o mém díle: ‚On tohle napsal, jen aby šokoval.‘ Usměju se a přikývnu. Přesně tak.“ – Harlan Ellison (str. 507)

Harlan Ellison je jméno na českém trhu s fantastikou poměrně neznámé, a to především proto, že tento spisovatel nepsal romány ani několikadílné série, které se komerčně prodávají mnohem snáze než povídkové sbírky. Jeho stín je ale v angloamerické všudypřítomný. Jeho povídky a novely vyhrály nespočet žánrových cen, jím sestavená antologie Nebezpečné vize přispěla k revoluci fantastiky v šedesátých letech. Uctivě se o něm vyjadřují spisovatelé napříč hvězdným spektrem od George R. R. Martina, přes Stephena Kinga a Andrzeje Sapkowského až po Neila Gaimana. Byl také autorem mnoha epizod televizních seriálů, například pro Krajní meze nebo Star Trek. A zároveň, jak nastiňuje autorův vlastní citát přiložený k tomuto článku (nebo třeba povážlivě dlouhý seznam s ním spojených kontroverzí na anglické Wikipedii), šlo o excentrickou a často na nervy jdoucí osobnost, která se však zároveň pyšnila nezpochybnitelnou invencí a spisovatelským talentem.

Sbírka Vrchol vulkánu se snaží všechno to, čím autor byl, shrnout do pětadvaceti textů, především z vrcholu jeho tvorby v šedesátých až osmdesátých letech, ale i z pozdějších období kariéry. Pravidlo výběru bylo jednoduché, totiž povídky oceněné nějakou žánrovou cenou, a tak se to v knize jenom hemží Hugy, Nebulami, Locusy a dalšími ukazateli toho, že pan autor je skutečně Někdo (viz seznam textů a vavřínů v závěru článku). Plejáda ocenění nejen ospravedlňuje hvězdný status autora, především ale znamená, že se mezi texty prakticky nenajde slabý kousek (a pokud ano, stále jde v žánru o silný nadprůměr), což je na povídkovou sbírku o 500 stranách samo o sobě unikát.

„Musíte se smířit s tím, že Harlan Ellison je zčásti jedním z největších spisovatelů 20. století a zčásti je rošťácký a zlobivý jedenáctiletý kluk – a zároveň potrhlý starý Žid, který si svou židovskou potrhlost nejen užívá, on si v ní vyloženě libuje.“ – Neil Gaiman v dokumentárním filmu Sny s ostrými zuby. (str. 503)

Ellisonovy texty jsou v mnoha směrech geniální. Ať už jde o náměty, stavbu zápletky a gradaci děje, zajímavé postavy, přesah, čtivost nebo třeba o odkazy na jiná díla a kulturní ikony. Autor často bere zažitý přístup sci-fi – nacházíme se ve zcela obyčejném světě naší reality, avšak něco je jinak – na rozdíl od jiných autorů jsou ale jeho „něco je jinak“ vždy prudce neotřelé, a to i dnes po letech, natožpak v době vzniku dotyčných textů. Mnoho povídek a novel je pak perlami, které si čtenář musí pomalu vychutnávat jednu po druhé a občas i přečíst několikrát, aby objevil skryté kudrlinky významů. Žádný binge reading do pěti do rána se nekoná, tahle sbírka je bonboniéra pro vzácné příležitosti, kdy se čtenář může opravdu soustředit.

Ruku v ruce se zmíněným hodnocením však kráčí skutečnost, že to rozhodně není čtení lehce přístupné. Spíše naopak. Mnohé náměty jsou tak temné, až si člověk říká, zda pan Ellison není náhodou autorem scénáře k roku 2020. Například v post-apokalyptické novele Kluk a jeho pes je hrdinou sexuální násilník, v povídce Croatoan muž, který oplodnil nespočet žen a pak je poslal na potrat, a v Mefistovi z onyxu se zase setkávají telepat s masovým vrahem. Ellison, doživotní stoupenec levicových názorů, se navíc opakovaně věnuje i složitým společenským tématům, například lidskému utrpení ve válce ve Vietnamu (za všechny jmenujme povídku Bazilišek), rasismu či bezdomovectví (oboje například Měkká opička) nebo nešťastným tendencím lidské povahy (mimo jiné Jak zajímavé: človíček).

Pozitivní na tom všem naštěstí je, že východiskem z temné situace (či naopak prvotním odpichem příběhu, jak kdy) je ve Vrcholu vulkánu nejčastěji láska k bližnímu, což mnoho drsných témat sympaticky vyvažuje. A některé povídky (pravda, nemnohé) jsou vůbec celé ódou na lásku a přátelství – například Paladin ztracené hodiny nebo Jeffinovi je pět, byť v nich obou se také najdou temné podtóny.

Třešnička na dortu: jindy nespočívá náročnost autorových počinů ani tolik v námětu, jako ve formě vyprávění. Například texty Eidóla a Muž, který dovezl veslicí na břeh Kryštofa Kolumba představují kaleidoskopy mikropříběhů, které dohromady dávají větší celek. A v legendárním Na pomezí se různě experimentuje i s pozicí textu na stránce – viz obrázek ze strany 158, naštěstí pro čtenáře je takových listů s funky typologií minimum.

Sbírka Vrchol vulkánu se nemusí číst snadno a nemusí sednout každému, ostatně to je tak trochu pointa autorova provokativního přístupu k životu vůbec. Zcela bez diskuze je ale jasná nepřekonatelná originalita i řemeslná kvalita valné většiny obsažených textů, jejich hloubka i dopad na čtenáře. Tomu navíc dodává zvláštní punc nadstandardní české vydání – reprezentativní hardback s dobrým papírem, na žánr nebývale výraznou a elegantní obálkou, a především vymazleným překladem pánů Janiše, Němečka, Podaného a Tschorna. Stylový doslov Viktora Janiše (online jako ukázka zde) navíc krásně doplňuje celý mohutný svazek. Suma sumárum, tahle kniha je bezpochyby největší literární událostí na poli fantastiky v roce 2020.

Obsah sbírky:

• „KAJ SE, HARLEKÝNE!“ ŘEKL TIKTÁTOR
• 1966 cena Hugo: nejlepší povídka
• 1966 cena Nebula: nejlepší povídka
• NEMÁM ÚSTA A MUSÍM KŘIČET
• 1968 cena Hugo: nejlepší povídka
• BESTIE, KTERÁ ŘVALA LÁSKOU V SRDCI SVĚTA
• 1969 cena Hugo: nejlepší povídka
• KLUK A JEHO PES
• 1970 cena Nebula: nejlepší novela
• 1976 cena Hugo: nejlepší film
• NA POMEZÍ
• 1970 cena Locus: nejlepší krátká próza
• BAZILIŠEK
• 1972 cena Locus: nejlepší povídka
• SMRTOREL
• 1974 cena Hugo: nejlepší novela
• 1974 cena Locus: nejlepší krátká práce
• KŇUČENÍ SPRÁSKANÝCH PSŮ
• 1974 cena Edgara Allana Poea: nejlepší povídka
• VYDÁN NAPOSPAS VĚTRU A VLNÁM POBLÍŽ OSTRŮVKŮ LANGERHANSOVÝCH; 38°54 ́ SEVERNÍ ŠÍŘKY, 77°00 ́13˝ ZÁPADNÍ DÉLKY
• 1975 cena Hugo: nejlepší noveleta
• 1975 cena Locus: nejlepší noveleta
• CROATOAN
• 1976 cena Locus: nejlepší povídka
• JEFFINOVI JE PĚT
• 1978 cena Hugo: nejlepší povídka
• 1978 cena Locus: nejlepší povídka
• 1978 cena Nebula: povídka
• POČÍTÁM, JAK ZVON ODBÍJÍ ČAS
• 1979 cena Locus: Nejlepší povídka
• DŽIN, PROTŘEPAT, NEMÍCHAT
• 1983 cena Locus: nejlepší noveleta
• PALADIN ZTRACENÉ HODINY
• 1986 cena Hugo: nejlepší noveleta
• 1986 cena Locus: nejlepší noveleta
• televizní hra – 1987 Cech amerických scenáristů: Nejlepší díl v antologii / Jednotlivý pořad
• S VIRGILEM ODDUMEM NA VÝCHODNÍM PÓLU
• 1986 cena Locus: nejlepší povídka
• MĚKKÁ OPIČKA
• 1988 cena Edgara Allana Poea: nejlepší povídka
• EIDÓLA
• 1989 cena Locus: nejlepší povídka
• ÚČEL REM SPÁNKU
• 1989 cena Locus: nejlepší noveleta
• MUŽ, KTERÝ DOVEZL VESLICÍ NA BŘEH KRYŠTOFA KOLUMBA
• 1993 vybráno do antologie The Best American Short Stories
• MEFISTO Z ONYXU
• 1993 cena Brama Stokera: nejlepší novela
• 1993 cena Locus: nejlepší novela
• NA SLOVÍČKO S ANÚBISEM
• 1996 Cena Brama Stokera: nejlepší povídka
• LIDŠTÍ ÚDRŽBÁŘI (napsáno společně s A. E. Van Vogtem)
• 2000 Cena spolku kanadských spisovatelů
• JAK ZAJÍMAVÉ: ČLOVÍČEK
• 2011 cena Nebula: povídka

• Harlan Ellison: Vrchol vulkánu (Oceněné povídky Harlana Ellisona)
• Argo, 2020
• překlad: Viktor Janiš, Jakub Němeček, Richard Podaný, Robert Tschorn
• obálka: Dark Crayon
• 512 stran, 498 Kč (v e-shopu Fantasye již za 448 Kč)