Právo na návrat, Leon de Winter
 |
Kniha právo na návrat není obyčejnou odpočinkovou knihou ani nepatří mezi klasické sci-fi. Nizozemský autor Leon de Winter nám tu velmi sugestivně ukazuje vizi, která při současném běhu dění může velmi snadno nastat.
Autor nám představuje Izrael roku 2042, který působí velmi autenticky, přestože zapomíná na drobné logické detaily (občasné mobilní telefony, auta stále na benzín v kontrastu s velmi vyspělou sledovací technikou a mnoha dalšími vyspělými technologiemi).
Současný stav Izraele asi znáte. Víte, že je obklopen sousedy, kteří vyznávají islám a nechtějí za žádnou cenu dovolit státu Izrael existovat. Minulé roztržky skončily vždy pro Izrael pozitivně, ale co když tomu v budoucnosti bude naopak? Z Izraele toho moc nezbývá a kdo mohl, tak emigroval jinam, a z hrdého státu zbyla pouhá skořápka.
To je nastínění atmosféry románu, který ale není jen o budoucnosti, v románu se plynule prolíná minulost s budoucností a přítomností.
Hlavní hrdina, Bram Mannheim, profesor dějin Blízkého východu, se nám ukazuje jako jeden z mála Izraelců, kteří mají možnost opustit současný Izrael, kde se žije ve stálém napětí a strachu z možných raketových útoků či přímo války s některým ze sousedních států. Každému, kdo má tuto možnost, ostatní obyvatelé závidí, protože každý by chtěl žít v bezpečí a s možností svobodně praktikovat svoji víru.
Sledujeme jeho osudy a osudy jeho rodiny, která se přestěhuje do Spojených států, kde má profesor možnost přednášet na univerzitě. Mladá rodina si pořídí veliký starý dům, který je nutné rekonstruovat. Jednoho dne je jejich syn unesen a rodina se rozpadá, stejně tak i falešný pocit bezpečí, o kterém si mysleli, že ho nalezli.
Zase se skáče v čase a sledujeme staršího Brama, který je plný hořkosti a nenávisti k sobě, protože nedokázal ochránit svoji rodinu. Pracuje jako soukromý detektiv, který se specializuje na unesené židovské děti, vychováváné na „druhé straně“ jako muslimové. Pátrání po dalším zmizelém dítěti ho dovede až na stopu vlastního syna, který by mohl být naočkovaným sebevražedným atentátníkem.
Díloopravdu nehýří optimismem, tím spíše pokud si uvědomíte, že k naplnění této vize stačí v současné době jen velmi málo. Nejdříve mohou být skoky v čase a místa relativního klidu rušivé, ale vždy se do nové kapitolky začtete a chcete vědět víc, ať už z minulosti či budoucnosti. Každopádně vás dříve nebo později vtáhne do děje.
Autor, který je sám židovského původu a jeho rodina byla poznamenána holocaustem, nám s varovně vztyčeným prstem ukazuje, kam až to může zajít. Vůbec se nedivím, že si vybral toto téma, které dává velmi dobře nahlédnout do frustrace lidí v Izraeli.
Je to jejich vysněný stát, který jim byl dán Bohem, ale nikdy jim tam patrně nebude dopřáno mít klid.
- Leon de Winter: Právo na návrat
- Euromedia Group – Odeon
- Překlad: Ruben Pellar
- Obálka: Jaroslav Fišer, Pavel Hrach
- 384 stran / 319 Kč