Je tomu přesně 25 let, co na televizní obrazovky vtrhla pilotní epizoda seriálu Akta X a pozvolně odstartovala televizní revoluci, která trvá dodnes.

Existuje spousta seriálů 90. let, které si vydobyly kultovní status. Pouze pár z nich mělo natolik velký celospolečenský vliv, že změnily způsob televizní produkce do podoby, v jaké ji známe dnes. Akta X se (podobně jako spousta dalších kultovních pořadů 90. let) vrátila s revivalem, který zdaleka nedosahoval kvalit původního seriálu, ale potěšilo vidět agenty Muldera a Scullyovou opět v akci. Se sborníkem Pravda je někde tam venku, který navazuje na Nikomu nevěr, je to podobné.

Fanouška původního seriálu potěší předmluva „osamělého střelce“ Deana Haglunda, který svým vzpomínáním na natáčení příjemně naladí na další porci mysteriózních případů oblíbené dvojice.

Stejně jako předchozí sbírka je i tato značně nevyrovnaná a místy působí jako série zamítnutých námětů pro původní seriál. Záleží na míře očekávání a čtenářských preferencích. Na své by si nicméně měl přijít každý. Podobně jako seriál je i tato sbírka žánrově různorodá. Po hororech, mytologicky laděných případech a komediálně laděných experimentech se celkovému standardu Akt X vymyká povídka Pilotní epizoda. Co se stane, když se Mulderovi dostane do rukou videokazeta s pilotní epizodou seriálu Akta X? Meta zpracování upomínající Truman Show s Jimem Carreym by bez problému vydalo na samostatnou novelu.

Jonathan Maberry v pěti bodech

1. Držitel ceny Brama Stokera.
2. Na začátku své kariéry se živil jako instruktor bojových umění.
3. Jako odborný konzultant spolupracoval s History Channel na dokumentu Zombies: A Living History.
4. Je autorem řady antologií, včetně Akt X. Pravda je někde tam venku je druhou antologií série.
5. Povídkovou antologii Akt X sestavil se souhlasem duchovního otce seriálu Chrisem Carterem.

Příznivce platonického vztahu Muldera a Scullyové potěší povídka Měli bychom si poslechnout něco od Šostakoviče. Případ se odehrává v roce 2016 a popisuje společné soužití agentů po uzavření Akt X. Romantickou idylu naruší záhadný obraz, který odstartuje sérii nečekaných událostí, a prověří tak jejich důvěru v sebe samé.

Mezi nejsilnější čtenářské zážitky, které bez problému obstojí vedle televizních epizod, patří Fázový posun. Povídka popisuje mrazivý případ zmizení jedné rodiny, která však ve skutečnosti nikam neodešla, ale nemůže nikomu o sobě dát vědět. Je pouze na Mulderovi se Scullyovou, aby tento bizarní případ rozlouskli. Tematicky spřízněný Nalezenec vypráví příběh opuštěného městečka, v němž se objeví malé dítě a s ním děsivé přízraky ohrožující Mulderovu příčetnost.

Povídkový sborník Pravda je někde tam venku, navazující na Nikomu nevěř, trpí stejnou roztříštěností jako jeho bratříček. Některé povídky odporují základní mytologii původního seriálu (Rosetta, Syn černé díry) a jiné jsou zase natolik bizarní, že by měly být ze sborníku bez milosti vyškrtnuty. Případ XXX s vybuchujícími hlavami v porno průmyslu nebo Mužská výsada o prokletí prsatých mužů nemohou obstát ani v třeskutém vesmíru Stopařova průvodce. Naštěstí na každou průměrnou povídku připadne příběh, který svou formou (střídává ich a er-forma), mrazivou atmosférou nebo nečekanou návštěvou mytologické postavy tyto slabší chvilky vynahradí. Povídka Yetti s Johnem Dogettem v hlavní roli je nejpoctivějším „monster of the week“ případem celé sbírky a zároveň nefalšovanou poctou Carpenterově Věci. Alespoň co se atmosféry týče.

Pravda je někde tam venku není dokonalým sborníkem, ale jako nostalgické ohlednutí za kultovním seriálem obstojí bez sebemenších problémů a navíc potěší každého fanouška, kterého revival zklamal.

• Jonathan Maberry: Akta X – Pravda je někde tam venku
• Baronet, 2017
• Překlad: Lumír Mikulka
• 350 stran, 399 Kč (v e-shopu Fantasye již za 359 Kč)