Lhář z Valhaly se kromě podpory andělů snaží pracovat na vztahu s Jenny, což mu úspěšně sabotuje archanděl Michael, takže vysněná dovolená v Paříži se pomalu hroutí. Loki ale může ještě všechno zachránit, pokud zvládne zastavit Apokalypsu odstraněním Antikrista. Jenže Čtyři jezdci už vyjeli, mimčo odnesli elfové a Lucifer sází na marketing. Loki má co dělat, ale klidně si zmizí pod kopcem.

Druhé pokračování netradičního fantastického cyklu Lhář se od svých předchůdců v mnohém odlišuje, avšak to dobré se v něm najde i tentokrát. Jakub Ćwiek ve třetím dílu úspěšné série přešel od povídek k románu, který je asi nejvhodnějším způsobem líčení kompletní apokalyptické zkázy, která se na Zemi rozpoutala a ovlivnila úplně každého.

Lhář získal nevítanou a nerovnou konkurenci

Pohodář Loki má perspektivní zaměstnání, vyrovnaný partnerský vztah založený na pravdě i sexu a před sebou odkládanou dovolenou. Kdyby ovšem nebyl andělským „čističem“ a neměl ho v žaludku archanděl Michael. Pak by se snad mohl vykašlat na plnění nemožných kvót s šibeničním termínem, jako třeba zabránit Luciferovi dorazit Apokalypsu. Hlad mění lidi v kanibaly, Mor v zombie a Válka se Smrtí v mrtvoly, zatímco Lucifer má všechno pod palcem a jediný, kdo by mu to mohl pokazit, zmizel pod elfím kopcem, kde hledá ukradeného Antikrista a cestu zpět.

Elfové, andělé, démoni i bohové – zkáza pro všechny

Série o Lháři se posunuje formálně i obsahově, s postupujícím časem a zvyšujícími se čísly v názvu se vyvíjí příběh i jeho hrdinové. Od počátečních nesmělých krůčků v taktu krátkých povídek jedničky, přes zrychlující se tempo těch dlouhých a složitě vystavěných ve druhém dílu, se dostává až k románu se vším všudy, složenému z důmyslné pavučiny dobrodružství hlavních postav rozesetých na různých místech a v odlišných světech svazku třetího.

Jakub Ćwiek v pěti bodech

1. Narodil se roku 1982 v polské Opoli a již od dětství inklinoval k fantastice (zejména díky filmům Barbar Conan a Blade Runner).
2. Kromě psaní fiktivních příběhů se věnoval i amatérskému divadlu, jež jej přivedlo k touze studovat režii na filmové škole.
3. Namísto toho nakonec začal se studiem kulturologie na Slezské univerzitě v Katowicích, kde poznal Slezský Klub Fantastiky, stal se jeho členem, založil při něm divadelní soubor a začal se psaním.
4. Jako první mu vydali povídkového Lháře (2005), následoval Lhář 2 – Marnotratný bůh (2006) a Lhář 3 (2008); románově debutoval hororovou detektivkou Lizac ostrze (2007), Ciemność plonie (2008), Gotuj zpapieźem a Ofensywa szulerów (2009) nebo Krzyź Poludnia – Rozdroźa (2010).
5. Nesnáší kola a deštníky.

Čtenáři sledují lidi měnící se v živé mrtvé či démony i bohy osvobozující se od strachu z Boží armády a zmocňující se lidských duší. Nastolený trend postupného prohlubování příběhu a zesilování dojmu, který zanechává ve čtenářích, pokračuje i v novém románovém formátu. Jen autor od okolností a osudů ovlivňujících jednotlivce přešel na celé lidstvo i všechny nadpřirozené bytosti.

Protože fascinujícím způsobem dokáže dávat dohromady v podstatě nespojitelné prostředí a postavy, přenáší Jakub Ćwiek čtenáře také do světa magie a elfů. Nápaditě kříží křesťanství s ostatními světovými náboženstvími i s hrdiny pohádek a mýtů. Tato globalizace s sebou přináší výrazné zrychlení vyprávěcího tempa, které zdůrazňuje ještě intenzivnějšími střihy, avšak velká dynamika je občas příliš.

Temné a ještě temnější

Od základu se mění též nálada příběhu, která je čím dál temnější a hrozivější. Od Vymítače ďábla nebo Constantina autor přešel až k Walking Dead ve stínu Eifellovky. Tato linie patří ke dvěma hlavním, spolu s líčením pozadí politického boje v elfím světě, kde Loki hledá Antikrista, protože trable hladovějícího Bakcha i ostatních, stejně jako líčení úspěchů Lucifera, který přišel na bezva strategii v boji se všemohoucím, jsou spíše vedlejší.

Třebaže jsou působivé, nezapůsobí na čtenáře asi tolik jako obrazy zombií ohryzávajících nešťastné obránce Jenny a jejích přátel či Lokiho výživných proměn, k nimž se musel uchýlit mezi elfy. I když představa boha ohryzávajícího gauč, tančící obrpanda či pogromy na magické bytosti mají také svou váhu. Při celkovém pohledu je překvapivé, jak málo se toho i v nosných liniích románu odehrává, protože kromě hrůzných obrazů přímo vystupujících ze stránek knihy, se v nich mnoho posunu v ději nenajde.

Přesto mají čtenáři pocit, že akce stíhá akci a snad právě proto je jim s uplývajícími stránkami stále jasnější, že se v tomto dílu pointy nedočkají. Chybějící ukončení Lháře 3 je také asi jeho největší slabinou, protože každého z hlavních hrdinů Jakub Ćwiek zanechal v poměrně neřešitelné situaci, stejně jako zbytek lidstva. Protože na podobný přístup čtenáři z předchozích svazků nejsou zvyklí, je autorovo pochopitelné rozdělení děje téměř až zločinné. Lidé mohou jen doufat, že se v závěrečném Lháři 4 dočkají zaslouženého vyvrcholení.

• Jakub Ćwiek: Lhář 3
• Triton, 2013
• překlad: Robert Pilch
• obálka: Piotr Cieśliński
• 240 stran, 259 Kč (v e-shopu Fantasye již za 233 Kč)

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení	Text, který vidíte na obrázku nalevo.
	Jiné HTML značky nejsou povoleny. Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).