Poslední hrdinná výprava pána kulatého stolu, J. R. R. Tolkien: Artušův pád
 |
Je velmi nepravděpodobné, že by se dnes ještě našel někdo, kdo by alespoň neslyšel o Hobitovi, či Pánovi prstenů. Ať už díky filmovým trilogiím nebo, a to je ještě lepší, díky původním literárním dílům. Tolkien ve své době stvořil jedinečný předobraz současné vysoké fantasy a právem se zapsal mezi největší klasiky žánru. Někteří jeho následovníci ho zbožně imitovali, jiní se pokoušeli doplnit fantasy o prvky, které u Tolkiena nenašli. Tak či tak dokázaly příběhy ze Středozemě ovlivnit podstatnou část současných autorů a čtenářů.
Ti nadšenější si po přečtení Hobita a Pána prstenů začali okamžitě shánět další díla odehrávající se ve Středozemi. A záhy tak narazili na problém, který je spojen téměř se všemi díly, na nichž Tolkien pracoval. Jsou nedokončená, přestože vznikala desítky let. A ačkoli o to více vzbuzují představivost čtenářů, nenašel by se asi nikdo, kdo by netoužil po oficiálním vyplnění prázdných míst. Naštěstí je tady Tolkienův syn Christopher, který celý svůj život zasvětil třídění a uspořádávání otcovy písemné pozůstalosti. Díky tomu se své knižní podoby nakonec dočkaly mnohé příběhy, které by jinak byly pro svět ztraceny.
Díla vycházející z akademické práce profesora Tolkiena možná nezaujmou tak širokou část fanoušků Pána prstenů, ale i tak jde o kusy velmi působivé. Svým způsobem dokonale ilustrují podhoubí, z nějž později vyrostla Středozem. Kniha Artušův pád obsahuje dochovaný zlomek epické básně tak, jak jej na základě středověkých děl zpracoval sám Tolkien. Bohužel, jak již bylo naznačeno, jedná se o pouhý zlomek pojednávající o poslední bitvě mýtického krále Británie. Z toho důvodu mohou mít čtenáři pocit, že po dějové stránce zde o nic nejde.
J. R. R. Tolkien ve čtyřech bodech
- Narodil se roku 1892 na území dnešní Jihoafrické republiky.
- Vystudoval na Oxfordu, kde později působil i jako profesor.
- Jeho nejslavnějším dílem je románová trilogie Pán prstenů.
- Ačkoli sepsal mnohem víc příběhů ze Středozemě, většinu z nich nedokončil a byly vydány až posmrtně díky jeho synovi Christopherovi.
- Zemřel roku 1973 v Británii.
Artušův pád však nelze chápat jako obyčejnou knihu. I tato sice obsahuje poutavý, byť značně nedokončený, příběh, ale mnohem důležitější děj se odehrává v komentářích, jimiž je kniha opatřena. Ať už jsou to vysvětlivky Christophera Tolkiena osvětlující dobu a kontext vzniku básně nebo třeba jednotlivé náčrty pokračování. Případně úryvky z přednášky profesora Tolkiena o staroanglickém aliteračním verši. Zkoumání těchto materiálů je fascinující nejen z pohledu jazykového a historického. Christopher dává čtenářům opět možnost nahlédnout do tajemné mozaiky akademických prací jeho otce, mezi nimiž se ukrývala inspirace ke stvoření Středozemě. A nejsou zde jen podobnosti patrné na první pohled (jako například to, že Avalon svou aurou připomíná Valinor). Jakmile si čtenáři uvědomí, jakým způsobem Tolkien čerpal z různých bájí a epických básní, pochopí, že každý příběh ze Středozemě, snad s výjimkou toho prvního, je vlastně takovým malým eposem v próze.
Takže i když se samotný král Artuš k vlastnímu hrdinnému konci vlastně ani nepřiblížil a zhruba polovinu celé knihy tvoří různé komentáře, patří toto dílo do knihovničky každého oddaného fanouška Středozemě. Jenom je třeba si uvědomit, že ačkoli kniha obsahuje množství odkazů na autorovu fantasy tvorbu, příběh o rytířích kulatého stolu rozhodně není jejím pokračováním. Na druhou stranu, pokud by někoho bilingvní text této epické básně podnítil ke studiu anglické literatury, byla by inspirace Tolkienem kompletní.
- J. R. R. Tolkien: Artušův pád
- Argo, 2016
- Překlad: Jan Kozák
- Obálka: Bill Sanderson
- 226 stran, 298 Kč (v e-shopu Fantasye již za 268 Kč)
