„Tak nám prý unesli císařovnu…“ Tuhle větu na Algoru rozhodně neuslyšíte, protože každého, kdo by se ji jen pokusil pronést, nechá algorský císař a manžel nebohé oběti bez milosti umlčet. To, že celou situaci dokáže zhrzelý muž umně zamést pod koberec, však neznamená, že v zákulisí nespřádá plány na záchranu své drahé choti.

Cyklus Algor z autorské dílny Jana Hlávky a Jany Vybíralové byl dlouhou dobu u ledu. Po téměř třech letech se však vrací a při čtení nejnovějších Pomníků zimy s nadšením zjistíte, že i přes dlouhou časovou prodlevu si téměř okamžitě vybavíte uplynulé dění a že naskočit zpět do rozjetého vlaku vám nebude činit žádné problémy. Předchozí díly cyklu se totiž dokázaly zarýt do paměti a patřily k tomu nejlepšímu, co česká space opera může nabídnout, a i v celosvětovém měřítku dokázaly strčit do kapsy nejednoho konkurenta. Dobrá zpráva je, že nejnovější přírůstek v nastoleném trendu pokračuje a bez problémů drží proklatě vysoko nastavenou laťku kvality.

Děj plynule navazuje na konec předchozího dílu a točí se víceméně kolem jediného středobodu – únosu algorské císařovny Viktorie. Jak již bylo naznačeno výše, její manžel si nenechá takovou urážku líbit a ihned začne spřádat plány na záchranu. A protože bere tuto záležitost dost osobně, nerozhodne se, že využít Viktoriinu gardu, která bere incident jako své neomluvitelné selhání, a udělá vše, aby chybu odčinila, ale trvá na tom, že musí být přítomen u celé záchranné akce. Jak se ukáže, i přes své mocenské postavení a neblahou pověst rozhodně nebude profesionálním vojákům na obtíž.

Jan Hlávka a Jana Vybíralová v pěti bodech

1. Jan Hlávka se narodil v roce 1979. Své soukromí si dobře chrání, neboť tvrdí, že pro čtenáře nemají tyto informace žádný zásadní význam.
2. Publikační činnost začal v roce 2002 – publikoval především povídky v časopisech Ikarie a Pevnost. Dvakrát získal cenu Ikaros v soutěži o nejlepší českou sci-fi povídku.
3. Jeho jméno je také spjato se sérií JFK – je autorem dílu č. 9 zatmění, dílů 19 a 20 nazvaných Odplata 1 a Odplata 2 a k doprovodnému projektu o agentu X-Hawkovi přidal knihu Zpěv Lamie.
4. Jana Vybíralová je narozena roku 1981. Vystudovala obor informační systémy na Ostravské univerzitě a i v současnosti pracuje v tomto oboru.
5. S Janem Hlávkou si spoluautorství vyzkoušeli již v knize Dračice, která vyšla v edici časopisu Pevnost. Cyklus Algor je tedy jejich druhý společný projekt.

Záchranu má však v plánu i viridianská tajná služba. Díky dobrým kontaktům se její ředitel, Michail Petrov, dostane přímo do jámy lvové, neboli na planetu Menabaran, jejíž premiér celou patálii spískal. I on rozjíždí pátrání na ostří nože, daleko za hranicí únosného rizika.

Jak vidno Avrian Dann, muž, který celý únos naplánoval a nyní drží císařovnu pod zámkem, bude mít o zábavu postaráno. A samozřejmě – cokoliv se může pokazit, pokazí se, takže netrvá dlouho a premiér zjistí, že kromě kroužících supů z různých rozvědek, kontrarozvědek a dalších tajných služeb má několik nepřátelských špehů i v řadách svých věrných. Tohle prostě nemůže dopadnout dobře!

Je zde však ještě jedna dějová linie, která je zcela odlišná, a tvoří pomyslné koření celé knihy. Zajisté si vybavíte sympatického vesmírného pilota Darrena Iversona. On a jeho posádka prožijí dobrodružství na odlehlé kosmické stanici, kterou řídí nelítostný počítač…

(Téměř) vše při starém

Celá linie okolo unesené císařovny má „klasický“ autorský rukopis kopírující předchozí díly série. Vše začíná velmi rozvláčně a pozvolna a celou dobu jasně směřuje k velkému explozivnímu finále. Snad jediný rozdíl je v tom, že tentokrát od počátku tušíte, CO se bude dít, a postupem času autoři pouze specifikují JAK se věci odehrají. Mohli bychom si postěžovat, že za celou knihu se toho vlastně zas až tak moc nestane, ale to je pravda pouze napůl. Právě zde se naplno projeví kouzlo malých kroků a drobných epizod, které posouvají celý děj kupředu. Vše je nadávkováno tak, aby se neustále něco dělo, akce se podává po malých kouskách přesně v takových intervalech, aby se čtenář nezačal nudit.

Oproti tomu Iversonova linie je pravým opakem a vítaným zpestřením. Dopředu totiž netušíte absolutně nic a budete si užívat bloudění rozlehlou a opuštěnou vesmírnou stanicí. Atmosféra je mrazivá až lehce hororová; strach z neznámého funguje na výbornou i v tomto případě. Vše je navíc korunováno přítomností jasnovidné dívky na palubě, jejíž předvídání dokáže místy napnout nervy nebohého čtenáře k prasknutí.

A ještě jednu věc, kterou autorský tandem zvládá s bravurou, je třeba zmínit – postavy. Přesto, že jich je v knize opravdu velké množství, nebudou se vám slévat v jednolitou šedou masu a zvládnete se v nich bez problému orientovat. Autoři opět jdou o něco více do hloubky – u většiny klíčových postav se dozvíte něco nového z jejich minulosti, díky čemuž pochopíte jejich motivaci. Chování a jednání zůstává konzistentní, nedočkáte se žádných logických kopanců. Místy se vkrádá ve vztahu k chování postav čtenáři slovo předvídatelnost, ale i přesto hrdinové nejsou nudní nebo hloupí.

Pomníky zimy možná nejsou tím nejlepším dílem celé algorské série. Rozhodně však pokračují v nadprůměrném zpracování, přičemž autorské duo opět používá všech osvědčených postupů z předchozích dílů. Nedočkáte se žádné revoluce, žádných změn, ale rozhodně to není na škodu. Snad jedinou drobnou vadou na kráse je fakt, že za více než šest set stran se děj příliš nepohne, ale i na to jsme z předchozích knih zvyklí

• Jan Hlávka, Jana Vybíralová: Pomníky zimy (Algor 3)
• Brokilon, 2017
• Obálka: Florent Llamas
• 652 stran, 398 Kč (v e-shopu Fantasye již za 358 Kč)