Poločas rozpadu Františka Kotlety je ještě daleko. Píše svěže jako nikdy a krvavě jako vždy, František Kotleta: Poločas rozpadu (Spad 2)
Loňský kousek Františka Kotlety Spad původně vypadal jako samostatný román, ve kterém si krvavý hláškující maniak z Bruntálu ozkoušel postupy pomalejšího, uvolněnějšího, dospělejšího příběhu. Tedy na pozadí světa rozvráceného jadernou katastrofou, v němž mají přeživší štěstí, když je neunesou nebo nezavraždí pomatení šílenci. Nakonec se však autor nedal, pořídil Spadu letos v létě ještě druhý díl a plánuje trilogii.
„Svět je ještě pořád pěkně v p***,“ řekli by nejspíš na úvod Poločasu rozpadu dobří lidé z Bruntálu. Pokud by tedy ještě nějací v blízké budoucnosti stižené radioaktivním spadem zbyli. Hrdina předchozí knihy kapitán Michálek by rovněž souhlasil. „Hrdina z Istanbulu“ sice od Japonců osvobodil Brno a učinil z něj jednu z bašt svobodné civilizace, nekonečná administrativa ho ale docela drtí a problémy se vrší jeden na druhý.
Doslechne se třeba o apokalyptickém holohlavém hnutí, které shromažďuje nevybuchlé jaderné hlavice a chystá se je vypustit na svět všechny najednou – protože Bůh sice ztrestal lidstvo katastrofou, nějak to ale nedotáhl, a tak to lidé musí vzít za něj. Michálkova stará parta proto znovu vytáhne do pole, tentokrát aby je zastavila. A s novou atraktivní asijskou členkou jako oživením.
Civilně-akční příběh ze světa plného zmaru
O Spadu jsme psali, že bruntálský autor v něm oproti svým předchozím knihám razantně změnil pravidla hry a románu to výrazně prospělo – jeho příběh je vyspělejší, sevřenější, zajímavější. Poločas rozpadu má jinou strukturu než jeho předchůdce, mnoho prvků však zůstalo. I tentokrát má příběh uzdu volnější a akce je dávkovaná v méně častých, o to však brutálnějších sekvencích. Pomalejší zápletka, v níž se putuje z místa na místo za nejasným cílem, dává vyniknout temné atmosféře, jakou nerozjasní ani žhavé sexuální scény. Ty se totiž v nové knize díky zmiňované asijské krásce vrátily, zatímco minule absentovaly.
František Kotleta v pěti bodech
- Narodil se údajně v roce 1981 v Bruntálu. O jeho životě je známo pouze několik útržků, které obyvatelé Bruntálu sdělují pouze za tučné úplatky a zásadně šeptem.
- Kvůli konfliktu s Policií ČR se Kotleta dostal na dva roky do vězení v Heřmanicích, kde se seznámil s dílem Jiřího Kulhánka. Ihned se stal jeho velkým obdivovatelem.
- Pokud zrovna necestuje po světě a nehledá svoji matku, pracuje spořádaný občan Kotleta jako řezník v rodném městě.
- Jeho bibliografie se utěšeně rozrůstá tempem dvě knihy ročně a dnes už čítá přes deset svazků.
- Mnoho pomlouvačů si myslí, že Kotleta není reálná osoba, nýbrž pouhý výplod aprílového vtípku, který vznikl na základě ukázky z neexistující knihy. Za záhadných okolností tito pochybovači postupně tragicky umírají.
Stejně jako akce i ostrého vtipu a hlášek je méně, než u Kotlety bývá zvykem, autorovy postavy ale díky tomu působí mnohem lidštěji a civilněji. (Tedy až na nevyčerpatelnou zásobu doutníků.) To zase krásně kontrastuje s obrazy zmaru a utrpení radioaktivního světa, které si na sebe šílení lidé dennodenně přivádějí sami, vlastní vinou. Spasí se jen ten, kdo se dokáže pořádně skrývat nebo účinně bránit a ani to nemusí pomoci, pokud na vaši domovinu někdo namíří nevybuchlou jadernou raketu.
Vlna, co smete všechno v dosahu
V Poločasu rozpadu František Kotleta dokazuje, že jeho talent stále ještě nevyčpěl. Pracuje s podobnými motivy jako obvykle, přesto je jeho uhrančivé vyprávění zase trochu jiné, dokonce i v porovnání s prvním dílem. Nová kniha nabírá s ubíhajícími stránkami čím dál tím zajímavější záběr a končí dramatickým cliffhangerem, který slibuje, že v závěrečném svazku trilogie bude ještě pořádně veselo. Rázová vlna, jak se poslední díl bude jmenovat, zasáhne knihkupecké pulty ještě před Vánoci roku 2017.
- František Kotleta: Poločas rozpadu (Spad 2)
- Epocha, 2017
- Obálka: Žaneta Kortusová
- 304 stran, 299 Kč (v e-shopu Fantasye již za 269 Kč)