Podle Doroty Terakowské dělají chyby i andělé, Dorota Terakowska: Tam, kde padají andělé
… a lidé kvůli tomu trpí. Pětiletá Eva přišla o svého strážného anděla a tím jí byl automaticky předurčen ten nejhorší možný osud – dá se to ještě nějak zvrátit? A vůbec, můžeme naše i cizí osudy ovlivňovat, nebo je všechno dáno?
Některé děti se chovají, jako by jim bylo o několik desetiletí více, než ve skutečnosti. To je i případ hlavní hrdinky, která je donucena protrpět jedno neštěstí za druhým. Navzdory jejímu velice nízkému věku se chová až nepřirozeně vyspěle a rozumně. To autorka staví do kontrastu s rodiči, kteří, ač plnoletosti dosáhli dávno, o realitě očividně neví vůbec nic. Každý z nich žije jen ve svém světě a na své malé dítě poněkud zapomínají. Evě tak zbývá pouze milá a starostlivá babička, která v ději sehraje zásadní roli. Tento úzký rodinný kruh Terakowská rozebere ze všech stran i úhlů, takže v knížce na ostatní lidské postavy nezbyde moc místa.
Pak přichází ke slovu andělé, a to jak dobří, strážící a pečující, tak jejich protějšky – temní andělé. I tady si ale spisovatelka vybrala od každého druhu pouze jednoho tvora k podrobnému popsání a vložení do příběhu. Pro část čtenářů to možná bude zklamání, neboť by třeba ocenili větší propracovanost světa „mezi nebem a zemí“.
Tam, kde padají andělé je knížka, která se od začátku až do konce zabývá interakcí skutečného světa s tím nadpřirozeným. I když některá místa v ději působí dost naivně a nepřesvědčivě, jako celek se příběh uspokojivě drží pohromadě. Atmosféra se drží na tajemné úrovni a tím pomáhá propojit dva odlišné světy bez přílišného množství detailů. Prostředí a situace jsou popisovány místy až trochu moc mlhavě, čtenáři může dojít smysl autorčiných slov až o několik řádků později. Ale protože používá vesměs jednoduchý jazyk bez termínů jak z oblasti technologické (které se v knížce překvapivě také dostane poměrně velký prostor), tak z esoterismu angelologie, což je skutečně existující starobylá věda o andělech, není to takový problém.
Dorota Terakowská, u nás poměrně neznámá polská spisovatelka, se psaním knih s podobným zaměřením jako má Tam, kde padají andělé zabývá již několik let. Je vidět, že ví, jak zaujmout čtenáře, byť jen na krátkou chvíli. I když tato její knížka možná neuvízne v paměti na dlouhá desetiletí, jedná se o příjemnou odpočinkovou četbu, která snad i donutí k tomu, zamyslet se alespoň nad tím, jestli pro své blízké děláme alespoň polovinu toho, co můžeme.
- Dorota Terakowska: Tam, kde padají andělé
- Triton, 2013
- překlad: Pavel Weigel
- obálka: Lubomír Kupčík
- 208 stran, 219 Kč