Plameňák na konci léta: Protože fantastická literatura by své hranice znát neměla, Jakub Němeček (ed.): Plameňák na konci léta
 |
Pro většinu čtenářů znamená zahraniční fantastika zejména anglosaský literární svět. Je to pochopitelné, vždyť právě toto prostředí je největším knižním trhem. Není tedy divu, že zejména američtí spisovatelé a spisovatelky disponují možnostmi, o nichž se těm českým může jenom zdát. A přestože v současnosti vzrůstá atraktivita próz z jiných koutů světa, antologie Plameňák na konci léta je jasným důkazem toho, že čeští čtenáři o americké fantastice nevědí zdaleka všechno.
Plameňák na konci léta je přitom antologií velmi netradiční. Obzvláště co se týče rozsahu. Tato útlá knížečka obsahuje pouhých šest krátkých próz, z nichž každá má trochu jiný poměr realismu a fantastiky. U všech by se přitom dal najít i jiný společný prvek než již zmiňované fantastično. Každá z šesti povídek totiž nese více či méně patrné známky feminismu. To je koneckonců pochopitelné, neboť si editor a majitel nakladatelství Gnóm v jedné osobě, Jakub Němeček, dal za úkol vybrat to nejlepší od amerických spisovatelek. Ale pozor, kdo čeká kolekci upírských či podobných hořkosladkých romancí, v nichž si hlavní hrdinka nemůže vybrat, kterému ze svalnatých supermužů dá přednost, bude zklamán. Plameňák totiž zahrnuje pouze takovou literaturu, která sice nerezignuje na ženský pohled na nadpřirozeno, ale důsledně se vyhýbá žánrovým klišé a stereotypům. Už jenom tento fakt dělá z vybraných spisovatelek literárně atraktivní autorky.
Neméně atraktivní pak jsou samotné povídky. Pamela Rentz v Bitvě o malou velkou vědu barvitě vykresluje, co se může stát, když získají potomci amerických indiánů možnost financovat výzkum vedoucí k vynálezu stroje času. Autorka ukazuje moderní utrpení původních obyvatel USA. A zároveň spekuluje, co by tuto komunitu s nesmírně smutnou historií motivovalo ke změnám k lepší budoucnosti. Z povídky místy vystupuje lehký cynismus mísící se s kritikou vlastního národa. Výsledkem je smutná zpráva o do minulého času zahleděné lidskosti.
Další kritika společnosti na čtenáře čeká ve Velké radosti Ursuly K. Le Guin. Tato nesmrtelná stálice světové fantastiky ve svém příběhu popisuje úžasné možnosti cestování bez skutečného pohybu. Zatímco si lidé pořizují otlaky na nepohodlných plastikových sedačkách v letištních halách, mají zároveň možnost přemístit svou mysl do některého z exotických cizích světů. Nebyla by to ovšem vynalézavá ruka volného trhu, kdyby si každičký snový svět nepodmanila a nekolonizovala ve jménu zábavy. Kdo by nechtěl strávit nějaký čas na místě, kde jsou každý den Vánoce? Nebo silvestrovská noc? Ovšem původní obyvatelé mohou mít na podobné využití vlastní domoviny poněkud odlišný názor. Autorce se podařilo vměstnat do zábavné povídky i alegorické narážky na postkolonialismus a problémy současného světa, který ještě stále žije z cílené mystifikace minulých století.
Obsah Plameňáka na konci léta Pamela Rentz: Bitva o malou velkou vědu Ursula K. Le Guin: Velká radost Pat Murphy: Jak to bylo doopravdy Kelly Barnhill: Paní Sorensenová a seskveč Charlie Jane Anderson: Šest měsíců, tři dny Pat Murphy: Hejno zahradních plameňáků
Svůj boj za reálnější pojetí minulosti svádí i hlavní hrdinka z příběhu, který je velmi příhodně nazván Jak to bylo doopravdy. Pat Murphy napsala jakousi ženskou adaptaci Sněhurky, v níž není zlé královny, ani pomstychtivé čarodějnice, ale laskavé a milující matky, která se dobrovolně vzdá trůnu ve prospěch své dcery. Ačkoli ani takto upravená pohádka nemá čím překvapit, jde minimálně o zajímavé pojetí tradiční lidové slovesnosti.
Mnohem barvitěji působí druhý literární počin stejné autorky, který inspiroval název celé antologie. Hejno zahradních plameňáků je bojem věčné anarchistky proti středostavovskému konzervativismu usedlého kněze, jehož názory na estetiku a vkus jsou pro jedno klidné předměstí zákonem. Přestože lze velmi snadno odhadnout, kdo nakonec zvítězí, je tato próza svým minimalistickým pojetím a skvělou pointou jedním slovem úžasná.
Ani ostatní povídky nezůstávají pozadu. Ať už v nich jde o komplikovaný vztah dvou jasnovidců, nebo o neméně složité mizení čerstvé vdovy v náruči přírody a tvora podobného sněžnému muži. Plameňák na konci léta nabízí málo známý pohled na fantastiku skrze ženskou perspektivu. Přestože se od hlavních hrdinek tu a tam objeví nějaká ta výtka směrem k mužských postavám a ke společnosti, cílem těchto textů není stavět zdi mezi pohlavími. Nejde o literaturu angažovanou, ale o sbírku próz jedinečných spisovatelek. Ostatně na tuhle povedenou kompilaci slibuje nakladatelství Gnóm navázat i v příštích publikacích, které by měly podobně jako Plameňák vyplnit mezeru v literárním vzdělání českých čtenářů fantastických žánrů.
- Jakub Němeček (ed.): Plameňák na konci léta
- Gnóm, 2016
- Překlad: Jakub Němeček
- Obálka: Jakub Němeček
- 152 stran, 180 Kč (v eshopu Fantasye již za 162 Kč)
