Telefonické objednávky pondělí – pátek, 9 – 17 hod. tel. 734 751 677
Vážení zákazníci, ve dnech 25.-29.10. bude v brněnském Arrakisu zavřeno z důvodu dovolené. Omlouváme se a děkujeme za pochopení.

Panovníkova magie, Ulldart – Doba temnoty 5 (EXKLUZIVNÍ UKÁZKA), Markus Heitz

markus-heitz-panovnikova-magie

Govan uviděl, jak přesně na ně míří hořící soudky, a obrátil se na útěk. Ruce jeho mentora, které mu jako svěráky obepínaly paže, mu však zabránily v úniku před smrtelným deštěm, spalujícím na hromádku popela všechno, čeho se dotkl. Oheň je okamžitě oba zalil. Hoch zaječel strachem, zavřel oči a gesta, jimiž právě hodlal vyvolat magickou reakci, strnula uprostřed pohybu.

Ozvalo se tupé zadunění. Govan cítil ničivý žár, který se stále víc a víc stupňoval.

Ale on nehořel.

Váhavě otevřel oči a zjistil, že stojí uprostřed ochranné clony hrající všemi barvami, po jejíchž stěnách stékala hustá, tekutá směs smůly, síry a jiných přísad. S otevřenou pusou zíral do plamenů, mezi nimiž stál a neumíral.

„Na tomto kontinentě pravděpodobně není nikdo jiný,“ zaslechl Nesrecův sametový hlas, „kdo by dokázal stát uprostřed takového pekla, a přežít.“

„Já to taky dokážu, Mortvo?“ zašeptal Govan fascinovaně a položil na zástěnu ruku. Cítil, že je horká, ale vytrval a odolal síle ohně.

„Ano. Jenom ještě nevíte jak.“

Snášel se na ně velký stín. Tadc se instinktivně přikrčil, ale obrovský balvan, vážící více než tisíc liber, narazil do klenuté clony a rozpadl se na kousky.

Govan se rozesmál. „S takovou mocí jsme neporazitelní, Mortvo!“

„Do jisté míry,“ ztlumil muž se stříbrnými vlasy hochovo nadšení, v hlase mu zaznívala námaha. „Na delší dobu je to hrozně namáhavé. Vaše Výsosti tadci, byl byste tak laskav a pokračoval?“

¤ ¤ ¤

Hetrál spokojeně zíral na peklo, do něhož se Nesreca a následník trůnu ponořili. Plameny šlehaly tak vysoko, že nebyl schopen nic bližšího rozeznat.

Potom oheň rázem pohasl.

Obě postavy, obklopené rozbitými kusy střel z bombard a rozdrceným kamením, stály uprostřed kruhu neohořelé skalnaté půdy, zatímco skaliska kolem nich pokryla černá barva. Jak to tak vypadalo, nikdo z nich neutrpěl ani to nejmenší zranění, dokonce i jejich uniformy působily neožehnutě.

Řadami obránců prolétlo polekané zašumění.

„Měl jsi přijmout Mortvovu nabídku,“ zakřičel chlapec nafoukaně. „Zbraně, které máte, nás vůbec neděsí.“ Zatímco hovořil, začaly jeho ruce vytvářet nová gesta. „Jenže my máme něco, čemu se nemůžete ubránit. Rozhodnutí bylo na vás a vy jste se tak sami rozhodli.“

Ruce klesly dolů, následník trůnu zavřel oči.

Jestli chceme odvrátit porážku, existuje už jenom jediná možnost. Hetrál vytasil aldoreelskou čepel a co nejrychleji se hnal z ochozu po schodech dolů. Pošlu tě k Tzulanovi, Nesreco. Tebe i toho chlapce

Když velitel doběhl na první plošinu na schodišti, zachvěly se mu pod nohama kameny. Zdálo se, jako by si nějaký obr razil v podzemí cestu horou a svým hloubením otřásal celým hradem. Po prvním zachvění následovalo několik dalších rychlých, tvrdých otřesů, které smetly Hetrála z nohou. Po hlavě se skutálel zbytkem žulového schodiště, zatímco se skála pozvolna opět uklidňovala.

Tu a tam se zřítily katapulty nebo se samy vybily, několik bombard vypadlo z lafet, po dvoře se koulely kamenné koule.

Hetrál se s úpěním vzpřímil. Přitom mu pohled padl na malou louži. Voda se téměř nepostřehnutelně vlnila, na neklidné hladině plavaly droboučké částice prachu a špíny.

Otřesy půdy opět zesílily. Brzy v pevnosti všechno, co nebylo pevně ukotvené, tančilo jako zrníčka písku na sítu. Hetrál ležel na zemi, kolem něho se míhaly poskakující soudky. V posledním okamžiku se vyhnul katapultu, který spadl z ochozu dolů a s rachotem se roztříštil těsně vedle něho.

Otřesy pokračovaly, ze zdí budov se uvolňovaly první cihly a dopadaly na dvůr pevnosti, kde se rozletěly na kousky. Poté se zhroutily zbytky rozstřílených věží.

Hetrál se jako opilý potácel k hlavní bráně. Chtěl malou brankou proklouznout ven a postavit se oběma nebezpečným protivníkům, přičemž spoléhal na moc aldoreelské čepele. Řádoví rytíři se mu okamžitě objevili po boku s pozvednutými štíty a vytasenými meči.

S námahou se všem čtyřem mužům podařilo sejmout z brány trámy, které ji jistily. Po celou dobu na ně pršel prach a drobné kamínky. Těmto otřesům už hradba dlouho neodolá, byly ničivější než všechny rány z bombard najednou.

Muž a chlapec nadále nehybně postávali ve vzdálenosti sto kroků od hradu, neozbrojeni.

Půda se rázem uklidnila.

Velitel si odfrkl a co největší rychlostí vyrazil vpřed, když se země třicet kroků před ním rozevřela a vytvořila se v ní široká prohlubeň, táhnoucí se po celé šíři náhorní plošiny. Volně ležící kousky kamení okamžitě padaly do hlubin.

Do výšky vyrazil oblak prachu. Malá plošina se směrem k pevnosti rozpadala stále rychleji a tříštila se na tisíce drobných úlomků. Brzy před nimi zívala jáma o šířce osmi mužů, šířící se stále rychleji a rychleji.

Hetrál se otočil a dal celé hradní posádce znamení k okamžitému ústupu. Dvanáct set mužů opustilo své pozice a bránou na opačné straně Větrovzdoru vybíhalo ven.

Jejich velitel naproti tomu zvolil jinou cestu. Ta ho opět přivedla na cimbuří vnějšího pásu hradeb.

Rozpoutané svazky magické energie rozežíraly skálu kousek po kousku a nezadržitelně se blížily.

Hetrál ukázal na povalený katapult a s pomocí řádových rytířů ho zase narovnal. Lhostejně odhodil zásobník s oštěpy stranou. Muži natahovali pomocí napínáku tětivu, až konečně zapadla do háčku.

Konzultant pozorně sledoval dění na cimbuří. Zatím ho nic nezneklidňovalo.

Turîťan namířil hlaveň na oba protivníky.

Jedna jediná dobrá rána, a rázem se zbavíme dvou problémů, doufal a namířil hledí na protivníky. Jestli zůstanete takhle stát, hned se budete moct podívat Tzulanovi do tváře. Díky Angorově moci.

Vyjmul z hlavně běžné střelivo, vytáhl aldoreelskou čepel a vložil ji dovnitř. Naposledy se ujistil, že je katapult správně zaaretovaný, a podíval se dalekohledem na oba cíle.

Nyní měl dojem, že se v Nesrecově tváři objevilo něco jako strach. Konzultant pronesl jediné slovo.

Hemer?cu, vyčetl Hetrál zděšeně z rádcových úst a potom se na něj vrhl mocný stín.

Úder do zad ho vymrštil vpřed, dopadl na pancéřovou zbroj řádového rytíře. Do očí ho bolestivě zatlačil okulár dalekohledu, až se mu po tvářích valily potoky slz. Napolo slepý se snažil nahmatat aldoreelskou čepel, ta však z hlavně mezitím zmizela.

Když konečně zase něco viděl, rozpoznal skrz slaný závoj řádového rytíře, jenž ležel na ochozu a právě umíral, v zádech mu zela široká rána, z níž se valil proud krve. Druhý rytíř omámeně dřepěl před brankou, po třetím chyběla jakákoliv stopa.

On si ani nedal tu námahu, aby mě zabil, uvědomil si Hetrál a pohlédl skrz cimbuří dolů, kde spatřil na zemi před hradbami chybějícího rytíře, ležícího v groteskní poloze. Potom čelní okraj magické trhliny dosáhl až k rytířově mrtvole. Bezduché tělo sklouzlo dolů, začalo se točit kolem vlastní osy a zmizelo v černé hlubině.

Ulldrael Spravedlivý opravdu musí být na nějakém jiném místě, pomyslel si Hetrál a jako v hypnóze upřeně zíral do propasti.

  • překlad: Zdeněk Sladovník
28. listopadu 2012, Markus Heitz

Diskuze k článku

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení captcha Text, který vidíte na obrázku nalevo.

Tučné Kurzíva Podčiarknuté

Jiné HTML značky nejsou povoleny.
Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).

Ulldart - Doba Temnoty 5 - Panovníkova magie

Ulldart - Doba Temnoty 5 - Panovníkova magie
Vložit do pytle na zboží  Koupit 259 Kč 129 Kč