Padlí andělé v postapokalyptické Paříži, Aliette de Bodard: Řád zlomených křídel (Dominium Padlých andělů 1)
Ošklivou válku, která zabila miliony lidí a uvrhla svět do chaosu. Padlé anděly, jež se prochází mezi smrtelníky. Řády plné mocných čarodějníků a andělů nadaných magií, kteří vládnou postapokalyptickému světu. Obyčejné smrtelníky sdružující se do nebezpečných gangů, aby měli alespoň nějakou naději na přežití. A skvostnou obálku s nádherným grafickým zpracováním. Tohle všechno a mnohem víc má první díl nové fantasy série od nakladatelství Host.
Philippe je muž vietnamského původu, který byl před lety vytrhnut ze své domoviny a násilím odvezen do Evropy, aby tu bojoval v poslední válce. Jako jeden z mála se dožil jejího konce, ale zůstal uvězněn v Paříži bez možnosti vrátit se zpět domů. Aby přežil, stal se členem jednoho z pařížských gangů – Rudé mamby – a dělá všechno proto, aby mu byl užitečný. Jakmile totiž užitečný být přestane, bude to jeho konec.
Proto když s jednou členkou svého gangu narazí na čerstvě Padlého anděla, začne mu i přes výčitky svědomí odřezávat prsty a pít jeho krev, aby získal sílu a přinesl „domů“ co nejvíc magické andělské esence, která se skvěle prodává na černém trhu. Krev, kterou vypije, však mezi ním a raněným andělem utvoří neobvyklé pouto. Pouto tak silné, že ho Řád Stříbrostínu, který anděla před Rudou mambou zachrání, vezme s sebou.
Vyhýbal se jim každý až na gangy – bezvýznamné pěšáky na poli velkých hráčů, parazity přežívající jen díky zbytkům, které jim pohodí Řády. Gangy mohly být obrovské, čítat desítky mužů a žen, ale i tak zůstávaly roztříštěné a bezmocné, jelikož jim byla odepřena magie, síla, která skutečnou moc nad Paříží soustředila pouze do rukou Řádů. Mezi gangy patřila Rudá mamba spíše k těm menším: asi dvacet členů pod vedením Krvavé Jeanne a k tomu Philippe, poslední z posledních, který se jen ze všech sil snažil přežít – jako vždy. (str. 10)
Stříbrostín kdysi býval nejmocnějším Řádem ze všech, ale od té doby, co před lety beze stopy zmizel jeho zakladatel Jitřenec, to s ním jde z kopce. Jitřencova chráněnka, která je momentálně v jeho čele, zoufale bojuje o jeho udržení a doufá, že je ostatní Řády nepřeválcují. Snaží se získat tolik moci, kolik je jen možné, a Philippe, který není ani Padlý anděl, ani obyčejný smrtelník, ji neuvěřitelně fascinuje. Má v sobě totiž obrovskou sílu, které nikdo nerozumí, a protože komukoliv odmítá o sobě cokoliv prozradit, Stříbrostín je odhodlaný jeho tajemství odhalit.
Brzy však budou mít mnohem závažnější problémy. Mezi stíny se začne pohybovat tajemné zlo a zabíjet každého, kdo mu přijde do cesty. Je jenom náhoda, že se tu objevilo chvíli po příchodu Phillippa, nebo tu je nějaká spojitost? Řád zlomených křídel už na první pohled není knihou, která by se řadila pod klasickou fantasy. Autorka se rozhodla pro trochu experimentování a stvořila si vlastní a vskutku originální příběh, který zasadila do budoucnosti našeho světa. Padlí andělé nebo postapokalyptická Paříž rozhodně nepatří mezi okoukaná témata, na která čtenáři naráží na každém kroku, takže s volbou námětu autorka určitě nešlápla vedle. Přišla se zajímavým prostředím, které čtenáře zaručeně naláká a přiměje je chtít se o něm dozvědět něco víc. V té chvílí ale nastává problém. Autorka se totiž svému světu věnuje jen minimálně.
Aliette de Bodard v pěti bodech
- Je vietnamského původu, narodila se v New Yorku a vyrostla ve Francii, kde doteď žije.
- Jejím mateřským jazykem je francouzština, ale knihy píše v angličtině.
- Za svá díla získala hned několik literárních ocenění: dvakrát Nebula Awards, Locus Award, třikrát BSFA (British Science Fiction Association) Awards a Writers of the Future.
- Ve volném čase se věnuje studiu mytologie a historie.
- Miluje vaření a svými recepty se chlubí i na své oficiální webové stránce.
Celá kniha je postavená pouze na postavách a popisech mocenských bojů jednotlivých institucí. Čtenáři si tak sice dokážou díky nespočtu detailů představit, jak to funguje uvnitř Řádů, ale jak to přesně podle autorky vypadá venku, to už nezjistí. Ví se, že se Řád zlomených křídel odehrává v budoucnosti, ale ta není nijak blíže specifikovaná. Čtenáři tak nemají tušení, v jakém se ocitli roce, nebo co to vlastně bylo za válku, o které se v knize autorka neustále zmiňuje a která prý svět uvrhla do chaosu, v jakém teď je. Kromě nespecifikovaného časového období se však ani nedozví, jak vypadají ulice. Autorka se zmiňuje pouze o ruinách a jakémukoliv dalšímu popisu venkovní prostředí jenom mává z rychlíku.
Dalším negativem knihy je abnormální množství postav. Už jen po prvních padesáti stránkách se čtenáři setkají s minimálně dvaceti jmény a postupem času přibývají stále další, takže se z nich velmi brzy stane pořádný mišmaš a hrozí, že čtenáři nebudou vědět, kdo je kdo. Ale protože je kniha prvním dílem série Dominium Padlých andělů, dá se předpokládat, že autorka nechává čtenáře tápat nad nezodpovězenými otázkami schválně, aby měla trumfy do dalších pokračování. Na tom samozřejmě není nic špatného a určitě Aliette de Bodard není jediným autorem, který to tak dělá, ale to nemění nic na tom, že v knize alespoň nějaké odpovědi a podrobnější popisy značně chyběly.
Na druhou stranu se ale autorce určitě nemůže upřít čtivost. Už po prvních pár stránkách je poznat, že psát opravdu umí. Svému světu se sice nevěnovala, ale do děje vložila energie spoustu. Na čtenáře čekají akční scény, nebezpečí a intriky, magie a spoustu dalšího. Příběh tak toho má i přes ostatní nedostatky knihy hodně co nabídnout, ale nenaplněný potenciál, který tato kniha má, bude čtenářům dělat společnost po celou dobu čtení. Nezbývá než doufat, že v dalších dílech se do toho autorka pořádně položí, protože schopnosti na to rozhodně má.
- Aliette de Bodard: Řád zlomených křídel (Dominium Padlých andělů 1)
- Host, 2017
- překlad: Vojtěch Ettler
- obálka: Nekro
- 424 stran, 329 Kč (v e-shopu Fantasye již za 296 Kč)