Dokáže obstát hrubá síla v konfrontaci s jemnými uměleckými dušemi? Odpověď by se mohla zdát jednoznačná, jenže když dojde na lámání chleba… Pat Murphyová ve své knize Město, nedlouho poté ukazuje zcela originální tvář války.

Všechno ovšem začalo mnohem dříve, opicí. Ne, nejedná se ani o neoblíbený stav po přílišné konzumaci alkoholu, ani o prapředky člověka, jedná se o ty hopsavé potvory s dlouhými ocasy. Tito tvorové – strážci chrámu v Himálajích – se měli stát posly světového míru, jenže namísto toho se stali šiřiteli nákazy, která zasáhla celý svět a výrazně zdecimovala lidskou populaci. Mír sice nastal, ale takhle si ho lidé nepředstavovali.

Chop se příležitosti

Lidé po epidemii začínají tak nějak znova. V troskách měst se naštěstí válí dostatek potravy i dalšího zboží; pár odvážnějších žije i mimo města a hospodaří. A jak tomu bývá, v každé komunitě se najde nějaký cvok, který si dřív nebo později bude chtít hrát na vojáčky a začne mávat zbraněmi. Tentokrát se jedná o samozvaného generála známého v okolí pod přezdívkou Brigadýr. Tenhle mocí posedlý pošuk shromáždí malou armádu a začne dobývat přilehlá území. Jako další cíl si vybere San Francisco, které je dle něj centrem všeho zla spojeného s epidemií.

Jenže San Francisco je také místem, ve kterém se shromáždila obrovská komunita umělců. Tito zvláštní lidé žijí v souladu se svým městem, velebí a krášlí ho pomocí maleb, soch a dalších uměleckých projektů. Když se dozví, že jim Brigadýr vyhlásil válku, zavládne mezi nimi zděšení, protože nemají zbraně, a i kdyby je měli, bránili by se je použít a zabíjet. Zdá se, že „válka s Friskem“ se promění v rychlý a krvavý masakr.

Do děje však vstupuje bezejmenná dívka, která unikla ze spárů generálových vojáků a hledá útočiště a útěchu ve své samotě. Kromě toho také kráčí po stopách anděla, který se jí zjevil, a hledá v San Franciscu svoji matku. Zdá se, že město ji samo vyhledalo, aby zamíchala kartami a přepsala osudy mnohých…

Skvělé, neokoukané, prostě skvělé

Knihu Pat Murphyové je nemožné nacpat do žánrové škatulky. Má v sobě například kus postapa, sci-fi… Zkrátka, do fantastiky rozhodně patří, jenže o začlenění vůbec nejde. Jde o její vyznění.

Město, nedlouho poté je úžasná, jemně poetická kniha, která chytne za srdce i nejotrlejší cyniky (mluvím z vlastní zkušenosti). Autorka téměř dvě třetiny knihy rozehrává příběh, jehož pointa je předem jasná. Připravuje si trpělivě půdu, představuje nosné postavy, nastiňuje situaci… Zkrátka dělá vše pro to, aby čtenář pochopil, jak se dokáže popasovat s válkou banda umělců s velmi osobitými životními postoji. Postavy díky barvitým popisům a originálním tvůrčím vlohám doslova ožívají, příběh dýchá a pulsuje životem, ale přitom se halí do jemného příkrovu tajemství a poetiky; dočkáme se i nesmělé lovestory.

A pak konečně dojde na dlouho očekávaný konflikt. „Děláme umění, ne válku!“, dalo by se konstatovat. Nastupuje část knihy, ze které se doslova posadíte na zadek a budete žasnout. Umělci totiž mají své metody boje… Dobře, vzdávám se, já prostě NECHCI prozradit ani slovo, vychutnejte si to sami. Budete se opravdu skvěle bavit, a možná budete přemýšlet, v čem spočívá opravdová podstata války; že nejde jen o to zabít co nejvíc lidí. Ano, lidí, ne vojáků.

Pat Murphyová v pěti bodech

1. V rámci literatury se věnuje genderu a s ním spojeným stereotypům. Byla spoluautorkou Ceny Jamese Treteeho Jr., která je udělována fantastickým dílům prohlubujícím právě chápání genderu.
2. Vystudovala biologii a společně s ní ji živí také vymýšlení hraček a interaktivních knih pro děti. Je držitelkou černého pásku v bojovém umění kendo.
3. O svém díle sama říká: „Všechny mé romány a povídky jsou trošku divné.“
4. Za své práce získala ceny Nebula, Locus nebo třeba World Fantasy Award.
5. V češtině zatím vyšlo pouze několik autorčiných povídek, Město, nedlouho poté je zatím prvním přeloženým románem. V anglickém originále vyšel již v roce 1989.

Genialita této knihy se velmi těžko popisuje. Ačkoli je vše mírně zasněné, rozhodně se nejedná o žádnou slaďárnu. Pat Murphyová prostě nabídla zcela unikátní pohled na hrůzy války skrývající v sobě kousek geniality. Velký podíl na tom má i skvělý překlad Jakuba Němečka!

Pár slov se sluší věnovat i provedení tohoto díla. Papír působí opravdu luxusně, formát je velmi příjemný do ruky (11,5 cm x 16,5cm) a už od prvního pohledu přebal i obálka pod ním vyvolává přesně „ten správný“ pocit. Dobré příběhy si zkrátka zaslouží skvělý vizuál, a i v tomhle bodě Gnóm! zkrátka zaválel.

Pokud nemáte strach z unikátních uměleckých projektů, Město, nedlouho poté vám nabízí pozvánku do postapokalyptického světa, který hraje barvami a svěžími nápady. Přesto, že kniha vyšla v originále již před řádnou dobou, stále má co říct a stále má v sobě velmi opojné kouzlo.

• Pat Murphyová: Město, nedlouho poté
• Gnóm!, 2018
• Obálka: Torgeir Fjereide
• Překlad: Jakub Němeček
• 336 stran, 330 Kč