Telefonické objednávky pondělí – pátek, 9 – 17 hod. tel. 734 751 677
Vážení zákazníci, přepravní společnosti i Česká pošta bojují s návaly balíků, takže Vám doporučujeme udělat objednávku na našem eshopu nejpozději do neděle 15.12.2019, aby knihy měly šanci dorazit do Vánoc. Samozřejmě budeme vyřizovat i pozdější objednávky, ale už hrozí riziko fatálního zpoždění. Osobní odběry fungují na všech našich prodejnách až do 23.12.

Osamělý Drow (EXKLUZIVNÍ UKÁZKA), Lovcovy čepele 2

18325-osamely-drow_thumb

Sám na bitevním poli.
Obklopen smrtí.
Obklíčen nepřáteli.
A připraven zemřít.
Drizzt Do’Urden se stal noční můrou orků: osamělý drow, který nemá co ztratit a nemá kam utéct. Sever se pomalu propadá do chaosu a války a jeden temný elf se rozhodl brát to osobně. Bude zapotřebí celé armády, aby ho zastavila.
Lovec tasil čepele a Drizzt už nikdy nebude stejný.

Přiblížil se ke stanu, vklouzl dovnitř a prošel mezi dvěma chrápajícími orky. Jemným ostřím scimitaru vyřízl do zadní stěny stanu díru a tiše jako vánek zase vyklouzl ven.

Obyčejně by se zastavil a spící orky podřízl, ale Drizzt Do’Urden měl v plánu něco jiného, co nechtěl ohrozit kvůli menším trofejím.

V dálce totiž stál větší a přepychovější stan, jehož chlopně z jelení kůže zdobily znaky a obrazy orckého boha. Před vchodem pochodovala sem a tam trojice těžce vyzbrojených stráží. Drizzt hádal, že uvnitř spí náčelník největšího kmene, který tu tábořil.

Lovec šel dál, lehce a rychle, vždy vyvážený a připravený, se scimitary tasenými a v harmonii s tělem. Plížil se vpřed, kutálel se, uskakoval a ukračoval zpátky. Nestačilo držet zbraně u boků, protože měl na nohou kouzelné nákotníky, které zrychlovaly krok, a když se tak míhal kolem výklenků a slepých zákoutí, musel být připraven okamžitě zaútočit. Proto kolem něj zahnuté čepele tančily, když rychle postupoval táborem a nevyhnutelně se blížil k velkému, přepychovému stanu.

Přečtěte si i DRUHOU UKÁZKU Z KNIHY OSAMĚLÝ DROW

V úkrytu přístřešku naproti vchodu do velkého stanu a třem strážcům Drizzt scimitary schoval. Musel být rychlý a přesný a pečlivě si zvolit správný okamžik.

Rozhlédl se a počkal, až se jiná skupina orků dostatečně vzdálí.

Když se ujistil, že zůstane na několik okamžiků sám, ledabyle si opřel ruce o jílce zbraní v pochvách u opasku, vystoupil z úkrytu a s úsměvem a nevýhružným postojem zamířil ke stanu.

Ale stráže se okamžitě napjaly, jeden ork sevřel pevněji zbraň a druhý Drizztovi dokonce poručil, aby zůstal stát.

Drow se zastavil a vštípil si do paměti jejich obrázek, jejich přesnou polohu a kolik kroků bude muset udělat, aby se k nim dostal, k jednomu po druhém.

Ork uprostřed dál mluvil, rozkazoval a ptal se, ale Drizzt jen stál a usmíval se.

Jakmile se jeden z orků otočil, jako by chtěl vejít do stanu, sáhl drow po svých vrozených magických schopnostech a obklopil trojici koulí temnoty. Už když ji vyvolával, pohnul se. Scimitary se mu objevily v rukou, ještě než udělal dva kroky, a vklouzl do tmy dřív, než si orci uvědomili, že svět kolem nich zčernal. Drizzt si vybavil obrázek trojice a zamířil napřed doleva, neboť si byl jistý, že se žádný z orků ještě nestačil pohnout.

Sekl Zábleskem ve výši krku a zamýšlený výkřik o pomoc se proměnil v bublání.

Provedl otočku, sťal druhého strážce, načež vyrazil vpřed na třetího a i v jeho případě si scimitary našly cíl. Třetího orka srazil dozadu, takže propadl chlopní do stanu, Drizzt ho překročil a vystoupil z temné koule.

Ohlédlo se po něm několik překvapených tváří, mezi nimi i šamanka v rudém plášti.

Salvatore R. A.: Lovcovy čepele 1 - Tisíc orků

Přečtěte si i ukázku z první knihy série Lovcovy čepele – TISÍC ORKŮ

Bohužel stála na opačné straně místnosti.

Aniž by Drizzt zpomalil, vrhl se na nejbližšího orka, usekl mu zvednutou, blokující paži, rychle se prosmýkl kolem a druhý scimitar mu vrazil do břicha.

Mezi Drizztem a dalším orkem napravo stál stůl. Ork za něj uskočil, protože si myslel, že tak drowa zpomalí – jen si to myslel, protože Drizzt stůl přeskočil, jako by tam nebyl, a odkopl stoličku, kterou se po něm ork ohnal.

Když ork padl pod sekajícími čepelemi, Lovec se otočil, zvedl zbraně v obraně a první odvrátil hrot nešikovně hozeného oštěpu, druhou ho srazil stranou úplně.

Jenže orci se přeskupili, připravili se k obraně a šamanka chystala zaklínání.

Drizzt znovu použil vrozené magické schopnosti, ale napřed zamumlal „olacka acka eento“ – nesmysl znějící jako zaklínání.

Dokonce vyhodil jednu z čepelí do vzduchu a zahýbal prsty, aby dodal klamu na věrohodnosti. Šamanka mu skočila na lep a v místnosti, kde ještě před chvílí panoval rámus a s každým okamžikem sílil, se najednou rozhostilo dokonalé ticho.

Naprosté magické ticho, protože šamanka použila podle očekávání nejúčinnější trik ve své výzbroji, aby mu zabránila útočit pomocí kouzel.

Nezastavila tak ale Drizztovu vrozenou magii, takže šamanku vzápětí zahalily nafialovělé plameny, které vykreslily její siluetu a udělaly z ní snazší cíl.

Tím ale Drizzt neskončil. Přímo před orckými válečníky, kteří se na něj řítili, vyvolal další kouli neproniknutelné temnoty.

Vykouzlil pro jistotu ještě druhou kouli, aby se ujistil, že celý stan zahalila tma a zmatek, a ponořil se hlouběji do Lovce.

Nic neslyšel ani neviděl, proto se spolehl jen na hmat a instinkt. Roztočil se a sekal kolem sebe čepelemi, čímž si vytvořil potřebnou obranu, načež ji čas od času opustil a vší silou bodl jednou nebo druhou čepelí vpřed nebo se rozmáchl a sekl.

A kdykoli poblíž vycítil přítomnost orka – ucítil jeho pach, horký dech nebo lehké otření – udeřil rychle a ostře a se smrtící přesností a nacházel scimitary díry v obraně prostě proto, že znal výšku svých protivníků a jejich typický postoj při útoku i obraně.

Prosekal si cestu na opačnou stranu stanu, pak zpátky ke kůlu uprostřed, který použil jako osu.

Kdyby se nepoddal primitivnímu stavu, ve kterém jen reagoval, ostrý záblesk a magické světlo, které rozehnalo tmu, by ho překvapily.

Orci okolo překvapeně zírali – všichni až na šamanku, která stála vzadu ve stanu, oči jí prudce žhnuly, tělo jí lemovaly drowské plameny a prsty pohybovala v dalším zaklínadle.

Překvapení orci po Drizztově pravici padli rychle a tvrdě, načež se drow otočil doleva a postavil se útoku dalších, obtáčel své zbraně zuřivě kolem jejich, prorážel obranu, řezal je do paží a rukou, až se mu podařilo zahnat na ústup celou čtveřici zbývajících válečníků.

Najednou ale zpomalil a měl pocit, jako by mu zolovnatěly paže, přelila se přes něj totiž vlna magické energie. Instinktivně kouzlo poznal, mělo za úkol paralyzovat, a kdyby v tu chvíli nebyl zcela Lovcem, jehož instinkty a primitivní zuřivost tvořily obrannou zeď, přišel by rychle o život.

Nyní se ale jen na okamžik zpomalily jeho reakce, a to natolik, že ho z boku zasáhl do žeber kyj.

Velmi tvrdě, ale Lovec necítil bolest.

Znovu se obklopil koulí temnoty, vrhl se na útočníka, přijal další ránu, mnohem méně prudkou, a oplatil ji třemi rychlými bodnutími a seknutím. Každý z útoků by stačil na to, aby orka skolil.

Magické ticho v tu chvíli vyprchalo nebo bylo zrušeno a Lovec ihned nastražil uši, zachytil pohyb orků nedaleko a taky uslyšel zaklínání otravné šamanky. Zvedl scimitary před sebe a začal jimi sekat křížem, spojil je do nekonečné smyčky krouživých pohybů a s jejich pomocí se dostal mezi dva orky. Při jednom pohybu dolů využil drow setrvačnosti, vrhl se saltem vpřed, dostal se ven z temnoty a dopadl lehce na nohy.

Přímo za ním ostře třesklo, jako by vybuchl samotný vzduch, a drow klopýtl a málem upadl.

Jestli mělo zaklínadlo takový vliv na něj, uměl si Drizzt představit, co provedlo orkům za ním!

Vzpamatoval se, otočil se, zmizel zpátky ve tmě a divoce sekal čepelemi. Nic nezasáhl, protože orci padli, jak předpokládal, nic ale ani zasáhnout nechtěl. Místo toho se zastavil, v pravém úhlu zabočil doleva, znovu vyrazil ze tmy a ocitl se přímo před šamankou, která opět pohybovala prsty.

Záblesk jí je usekl.

Smrtidech jí uťal hlavu.

V tu chvíli za sebou Lovec uslyšel velký rámus, proto proběhl kolem padající šamanky, ostrými čepelemi rozsekl stěnu stanu a protáhl se ven.

Rozběhl se táborem a orci mu rychle uskakovali z cesty, i když v hlavním stanu za ním sílil křik. Dobře si zvolil cestu a tryskem utíkal ze stínu do stínu.

Brzy byl z tábora venku, kouzelné nákotníky mu dodaly na rychlosti, a zamířil do drsnější krajiny na severovýchod od města.

Drizzt zabil jen hrstku orků, přesto si byl jist, že ten den způsobil mezi nepřáteli velký rozruch.

  • překlad: Kateřina Niklová
7. února 2012, R. A. Salvatore

Diskuze k článku

Žádný příspěvek.

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení captcha Text, který vidíte na obrázku nalevo.

Tučné Kurzíva Podčiarknuté

Jiné HTML značky nejsou povoleny.
Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).

Lovcovy čepele 2 - Osamělý drow

Lovcovy čepele 2 - Osamělý drow
Vložit do pytle na zboží  Koupit 249 Kč 174 Kč

Lovcovy čepele - trilogie

Lovcovy čepele - trilogie
737 Kč 516 Kč