Zajímalo vás někdy, jak to při psaní Pána Prstenů vypadalo v zákulisí? Co stálo za vznikem jedné z nejúspěšnějších knih všech dob, nebo jaký život vedl důstojný dědeček s fajfkou? Pokud ano, asi není nic lepšího, než si přečíst Tolkienův životopis.

Pokud od životopisu zakladatele fantasy žánru čekáte skandální odhalení, budete patrně zklamáni, a stejně tak, pokud hledáte opěvnou ódu na Tolkiena a jeho dílo. J. R. R. Tolkien: Životopis není totiž ani jedním. Kupodivu je totiž přesně tím, za co se vydává – typickou biografickou knihou, jakých můžete najít na knihkupeckých pultech stovky. Na druhou stranu je nutno uznat, že jde o biografii dobře napsanou – Humprey Carpenter je taky zkušeným autorem biografií a na Tolkienovi zúročil vědomosti načerpané ze psaní svého staršího díla o klubu The Inklings.

A práce to nebyla zrovna jednoduchá, protože psát o v podstatě zcela obyčejném, poklidném životě akademika na předměstí Oxfordu není zrovna jednoduché. Tolkien nikdy necestoval, prakticky v ničem se neangažoval (zejména ne v politice) a ani jeho charakter nebyl nijak bouřlivý. Jenže o to bouřlivější byl jeho vnitřní život. Především se to týká jeho představivosti, se kterou do značné míry celý život bojoval, která ho odváděla od práce i od ženy, již bezpochyby miloval. Ale hlavně se bila s jeho povahou – perfekcionismem a pýchou, která ho neustále nutil svá díla přepisovat a vylepšovat, a zároveň nezodpovědností, která ho nutila práci neustále odkládat – byť zpravidla pouze vyměňoval jeden úkol za druhý. Abych parafrázoval slavnou filmovou hlášku, kdyby v Tolkienových časech existovalo slovo prokrastinace, u jeho vysvětlení ve slovníku byste našli Tolkienovu fotku.

Jak je z výše uvedeného patrné, Carpenter nebuduje jednoznačně pozitivní portrét a přiznává Tolkienovi nejednu charakterovou slabost, ať už jde je o jeho lehce přezíravý vztah k manželce, nedůtklivost, intelektuální povýšenost nebo zhroucení na frontě ve Francii během první světové války. Ale to je jen ku prospěchu věci. Tolkien je tak mnohem lidštější a jeho životopis mnohem čtivější. Naštěstí se ale Carpenter nehoní za bulvárními senzacemi za každou cenu a také rozhodně nehodlá Tolkiena ani jeho díla soudit. Velmi vtipná a paradoxní je potom připomínka, že Tolkien sám pohrdal biografiemi autorů – podle něj se literární dílo nedá vůbec posuzovat na základě života jeho autora. Sám je toho ukázkovým příkladem, jak přiznává i Carpenter.

Ačkoli jde o suchý, v podstatě dokumentární životopis nudného akademika, stejně se čtenář dočká spousty románových motivů – od zakázané lásky, přes „akční“ vložku zákopové války, po psychologické drama. Podání těchto motivů příjemně osvěžuje místy nezáživné kladení faktů a dodává tak knize na čtivosti i přes její faktografický charakter

Velmi sympatická je Carpentrova snaha nesledovat pouze chronologické vyprávění. To tvoří jen první velkou část knihy, ve které se popisuje Tolkienovo dětství a mládí, vrchol jeho života potom člení tématicky. Snaží se Tolkiena představit z různých úhlů pohledu – obecně jako člověka, vědce-filologa, manžela, přítele a společenského člověka. V neposlední řadě samozřejmě také jako spisovatele. Rozsáhlé kapitoly věnované vzniku Hobita a Pána prstenů bohatě doplňují citace z Tolkienových dopisů, ve kterých Tolkien popisuje svou tvorbu. Obě velmi dobře ukazují, jak složitě se obě knihy rodily a jak velkou roli v jejich osudech hrála náhoda či štěstí. Dokonalou ukázkou Tolkienova přístupu k psaní je potom Silmarillion. I když jde vlastně o dílo první, kolem kterého je vybudovaná celá Středozem a ostatní knihy a které patrně i Tolkien sám považoval za nejdůležitější, zůstalo až do jeho smrti nedokončené. A možná by ho ani sám autor nikdy nedokončil, protože se ke konci života sám začal ztrácet v nespočtu verzí jednotlivých příběhů.

Životopis J. R. R. Tolkiena je asi zbytečné představovat ještě podrobněji. Pokud jste opravdoví středozemští fanatici, stejně vás nic nezastaví, abyste si ji přečetli. Pokud to není váš případ, lze ji doporučit pouze těm, které zajímá Tolkien jako člověk a ne jen jako autor Hobita a Pána Prstenů. I o těchto dílech se samozřejmě čtenář leccos dozví, ale povětšinou to nejde za hranice toho, co najdete všude možně po internetu. Posledními potencionálními zájemci potom mohou být ti, kterým je celá Středozem ukradená, ale zato je zajímá doba první poloviny 20. století, protože Tolkienovy osudy ji velmi dobře ilustrují.

• Humprey Carpenter: J. R. R. Tolkien – životopis
• Argo
• Překlad: Stanislava Pošustová-Menšíková
• 340 stran, 328 Kč (v e-shopu Fantasye již za 295 Kč)