Oblázek na obloze, Isaac Asimov
 |
Jako je zbytečné představovat milovníkům divadla Williama Shakespeara, je stejně zbytečné milovníkům science fiction představovat Isaaca Asimova (1920 – 1992). Americký autor, který výraznou měrou přispěl k tomu, že ze science fiction je dneska obecně tolerovaná literatura, byl nejen velmi schopný spisovatel, ale i vědec na poli biochemie a fyziky.
Oblázek na obloze vyšel poprvé v roce 1950. A i když to není ani zdaleka Asimovovo první dílo, byl to v jeho tvorbě velký mezník, protože šlo o debutový autorův vydaný román. Samotný příběh vznikl už v roce 1947, ale žádný časopis ho nechtěl otisknout. Jak říká Asimov, byl to do té doby jeho největší literární nezdar. Až v roce 1949 se nakladatelství Doubleday rozhodlo připravovat románové řady sci-fi a přepracovaný Oblázek na obloze nakonec slavnostně 19. 1. 1950 vyšel jako kniha.
Dějově je román řazen do cyklu Robouniversum, který patří k nejznámějším dílům Isaaka Asimova, konkrétně k části související se sérií Nadace. Jedním z hlavních hrdinů příběhu je Joseph Schwarz, stárnoucí člověk ze současnosti, který se kvůli nepodařeného experimentu dostane do tisíce let vzdálené budoucnosti. Do světa, kdy lidstvo už osídlilo stovky miliónů planet, do světa, kde galaktickému impériu vládne planeta Trantor. Paradoxně je zde Země považována za nejzaostalejší a nejnebezpečnější místo, na němž lidstvo vůbec může žít. Je totiž radioaktivní.
Hlavní zápletkou děje je prognóza skupiny vědců z impéria, že Země je možná kolébkou lidstva. Tento názor zastává hlavně ambiciózní archeolog dr. Arvardan, který za tímto účelem přijel na Zemi, aby zde své domněnky vědecky dokázal. Naráží ale na silný odpor pozemšťanů, kterým vládne tvrdými pravidly sekta Tradicionalistů. Ti mají v plánu jedno – pomocí genocidy galaxie znovu nastolit hegemonii Země jako pravé matky lidstva. Boj o budoucnost může začít!
Oblázek na obloze je klasickým příkladem tvorby Isaaka Asimova. Oproti mnohým science fiction tehdejší doby zde nedominuje technika a prognózy zázraků technologií budoucnosti (v některých dílech se dokonce Asimov později omlouval za svoji technickou naivitu), ale děj žene kupředu hlavně logika a psychologie. Což je také typický rys celé pozdější autorovy tvorby. A potom tu je samotná myšlenka a s tím navazující pointa. Ta je v Oblázku na obloze opravdu zajímavá, možná až trochu schválně naivní. Podle mne na ni autor přišel pod vlivem bombardování Japonska na konci druhé světové války. Myšlenka, jak neuvěřitelně hrůzné může být naše moderní lidstvo.
Kniha už v češtině vychází podruhé. Poprvé vyšla v roce 1993 v dnes už neexistujícím brněnském nakladatelství AF 167, loni se objevila reedice v Tritonu. Obě vydání jsou v kvalitním překladu Petra Kotrleho. Stejně dobrá jsou i po grafické stránce, hlavně díky tomu, že jak v AF 167, tak v Tritonu, knížky z tohoto cyklu vydávají(li) ve stejné úpravě. Jen cenově jsou odlišné. V 1993 jste za ni dali 50 Kč, dnes je to 209 Kč.
Ale při kvalitách této knihy je cena podružná.
- Isaac Asimov: Oblázek na obloze
- vydal: Triton, Praha 2006
- přeložil: Petr Kotrle
- obálka: Jan Patrik Krásný
- 312 stran / 209 Kč