Původní česká fantastická série Kladivo na čaroděje uzavřela svoji první sérii. Namísto dortu si autoři nadělili mnohem stylovější dárek – povídkovou antologii s názvem O krok před peklem, ve které nabídli čtenářům rozmanitou směs příběhů ze světa Felixe Jonáše a jeho nerozlučných parťáků.

Na trhu původních českých fantastických sérií není zrovna přecpáno. Ve své podstatě se najdou jen dva konkurenti – zmiňované Kladivo na čaroděje a Agent JFK. A i ta konkurence je poměrně relativní, protože zatímco Kladivo spadá žánrově do urban fantasy, JFK je dobrodružná sci-fi z alternativních světů. Agent JFK, i když má také své sborníky, navíc v některých dílech série nabízí příznivcům kromě hlavního příběhu na konci knihy ještě jeden text kratšího rozsahu, zatímco v první řadě Kladiva se žádný literární bonus neobjevil. Jenže každý z kladivářských autorů měl evidentně v zásobě ještě nějaký ten „kraťas“, o který by se rád se čtenáři podělil. A tak duchovní otec série Jiří Pavlovský ledabyle lusk prsty a prohlásil: „Budiž O krok před peklem!“ A začaly se dít věci…

Jonáš, Felix Jonáš

Již samotné jméno Jiřího Pavlovského tak trochu předznamenává ráz celé série. Kladivo je fantasy, v níž hraje hlavní roli pátrání po příčině umírání magie – každý z prozatímních dvanácti dílů je uzavřený příběh, kterým se na pozadí proplétá příběhová linka spojující celou sérii.

Čtveřice hlavních hrdinů musí učarovat každému. Opovrhovaným vůdcem a vrchním chytrákem je Felix Jonáš, bývalý elitní exorcista, který však trpí ztrátou paměti a v břiše nosí démonické embryo, které „trochu“ komplikuje jeho existenci. Do řemesla mu fušuje především nekromant Walter, muž vybraného chování s brilantní znalostí francouzštiny, jehož přítelkyně jsou vždy stejně studené jako chování hostitelů většiny společenských akcí, na kterých se tento pošuk objeví. Aby parta byla opravdu nóbl, nemůže chybět Vincenc – bezdomovec s vizáží Johna Lennona s trvalou adresou na veřejných záchodcích řešící veškeré problémy silou a vyznávající heslo: „Když to nejde silou, půjde to větší silou, protože sejmout se dá všechno!“ Trio mužů doplňuje ženský element. Klaudie dodává přesně ty prvky, které mužskému osazenstvu chybí: hysterii, pravidelnou konzumaci alkoholu v ústraní a vlastnictví motorového vozidla. Uznejte sami, že detektivní agentura tvořená těmito čtyřmi individui byla zkrátka od samého počátku předurčena k úspěchu!

Celá první série Kladiva na čaroděje se nese ve znamení slovních přestřelek, krajně nekorektního humoru (který však není prvoplánový), násilí s lidskou, tedy většinou Vincencovou, tváří, popkulturních odkazů, bizarních situací, postav, z nichž většina je jednou nohou v Bohnicích… Zkrátka, autoři neberou věci příliš vážně. Jo, a taky jsou tam prvky detektivky, to jen pro úplnost!

Vybrané lahůdky

Celá série má velmi osobitého ducha, který přitahuje čtenáře jako magnet. Dobrou zprávou je, že O krok před peklem dokáže všechny tyto esenciální prvky beze zbytku prodat a ještě nabídnout něco navíc.

Hned ve dvou povídkách se představí sám duchovní otec série Jiří Pavlovský. V případě tohoto autora je třeba smeknout, protože nikdo nedokáže vytvořit kladivovatější kladivo než právě on. Zvládá prošpikovat text tolika popkulturními odkazy, bizarnostmi a hláškami, že si smíchy natrhnete bránici, a přitom jeho díla působí naprosto přirozeně a nenuceně. Zajímavé je, že oba texty jsou diametrálně odlišné – v humorně pojaté Motlitbě pro hříšníka se podíváme do Felixových mladých let (popravdě, tento pohled do minulosti jednotlivých postav v průběhu celé série trochu chyběl, ale chápu, že byly důvody, proč by měly tyto věci zůstat čtenáři utajeny), zatímco Týden v tichém domě se trefuje do všemožných hororů o strašidelném domě prošpikovaném kamerami a vsází spíše na atmosféru než na humor.

Do minulosti jedné z postav nechá čtenáře nahlédnout i Jan Hlávka v povídce Čarodějovo srdce. Ta na první pohled vypadá, jako by do sbírky snad ani nepatřila, protože nemá „toho správného ducha“. Nechápejte mě špatně, rozhodně se jedná o kvalitní a čtivý text, ale v záplavě násilí a hlášek působí tento pokus o seriózní literaturu v knize jako pěst na oko. Mimochodem, o kterou postavu se jedná, neprozrazuji záměrně.

Na místě je i jedna velká gratulace. Martin Paytok totiž měl tu čest přispět svoji* Hitparádou* do této povídkové sbírky díky vítězství v soutěži Napiš si své kladivo. Pravda, námět je sice trochu ohraná písnička, ale provedením a zábavností se Paytokovo dílo řadí mezi ty (nej)lepší kusy. Kdo ví, třeba si tento talentovaný kladivář v budoucnu střihne i vlastní díl.

Mužem, který se v první sérii neobjevil, ale rozhodně poutá pozornost čtenářů, je Štěpán Kopřiva. Ani on nezůstal své pověsti pulpaře se smyslem pro humor nic dlužen, a tak v Krajce paličkované bruselským stylem nabídl čtenářům několik opravdu invenčních (tedy naprosto ujetých) postav, kopu bláznivých situací, násilí proložené humorem a špetku magie.

A když už je řeč o násilí, přišli se svou troškou do mlýna i Jakub Mařík v podobě souboje dvou orientálních kouzelníků, do kterého se naše parta přimotá víceméně omylem, a Ondřej S. Nečas, který vylíčí, koho všeho musel Vincenc seřezat, aby zachránil Vánoce, a přitom ještě stihne brojit proti konzumu! Ideální kusy na odreagování, které pobaví.

Příspěvky Jany Jůzlové, Dušana D. Fabiana a Karla Doležala patří spíše k průměru – ničím neurazí, ale v kontextu celé antologie zůstávají trochu ve stínu. Jako měřítko v tomto případě využívám ducha celé série a každému z těchto děl z něho bohužel něco málo chybí – tu humor, tu zase ona špetka násilí s Kladivem neodmyslitelně spojená.

Darek Šmíd měl sice zajímavý nápad, ale jeho jednohubka je bohužel natolik krátká, že ho příliš nedokázal vytěžit. To Martin D. Antonín měl přesně opačný problém: jeho povídková ujetina se rozrostla do příliš velkých rozměrů a z parádní taškařice se stala ucouraná nastavovaná kaše.

Poslední povídka je z dílny Markéty Klobasové. Nerad bych čtenáře v tomto případě ovlivňoval (beztak se pravděpodobně v názorech budeme rozcházet u hodnocení mnohých dalších povídek), takže se raději zdržím hodnocení s komentářem, že tento text mi prostě svým zpracováním nesedl, byť (vím, opakuji se) nápad rozhodně není k zahození.

Stručně jsme naťukli všechny díla. Chybí tedy už jen zmínka o předmluvě rekapitulující stručně děj celé první série z pera Ondřeje S. Nečase a o autorských medailonech na konci knihy.

Pokud jste fanoušky Kladiva na čaroděje, povídkovou sbírku O krok před peklem si zamilujete. Parádní design, tvrdé desky a všichni autoři z první série plus mnozí navíc – to je prostě povinnost. Pokud zatím tuto českou urban fantasy neznáte, rozhodně se nebojte ochutnat, nebudete zklamáni. Nabízí totiž detektivní pátrání s humorem, nadhledem a šarvátkami jak slovními, tak fyzickými, to vše ve velmi čtivém kabátku.

• Kolektiv autorů: O krok před peklem (Kladivo na čaroděje 13)
• Epocha, 2018
• Obálka: Lubomír Kupčík
• 488 stran, 399 Kč (v e-shopu Fantasye již za 359 Kč)