Novela z roku 1968 se svým tajemným názvem příliš nenapoví, ale přesto se zapsala do historie žánru. Nemalý podíl na tom má kultovní adaptace Ridleyho Scotta Blade Runner, jež má s elektrickými ovečkami společného více, než se na první pohled zdá.

Philip K. Dick je jedním z nejzásadnějších autorů sci-fi, jehož díla dopomáhala formovat žánr do podoby, v jaké ho známe dnes. Velký podíl na tom má právě recenzovaná novela Sní androidi o elektrických ovečkách? Tato novela se dočkala filmové adaptace, která zkultovněla a nesmazatelně se zapsala do historie kinematografie. Zároveň otevřela dveře dalším, neméně zdařilým adaptacím jako Total Recall, Minority Report, Temný obraz nebo Amazonem produkovaná série Muž z vysokého zámku. Všem těmto počinům však předcházel jeden, který se svým názvem od předlohy lišil: Blade Runner.

Novela Sní androidi o elektrických ovečkách? vyšla poprvé v roce 1968. V české edici jí byl přiřazen název Blade Runner, zatímco z elektrických oveček se stal podtitul. Příběh knihy je zasazen do postapokalyptického San Francisca několik desítek let po světové nukleární válce. V tomto nehostinném světě se Rick Deckard každý den pouští do nebezpečného vyšetřování, jehož cílem je pátrání po lidských replikantech a jejich následné eliminaci. Dle policejní složky se na Zemi, která je popisována jako skládka pro nehodné, ukryli uprchlíci z Marsu. Rick Deckard musí replikanty najít, podrobit testu a v případě neúspěchu hrozbu eliminovat. Co má ovšem dělat, pokud se jeho přístup k práci změní?

Philip K. Dick v pěti bodech

1. Narodil se roku 1928 v Chicagu.
2. Neúspěšně se pokoušel o studia humanitních oborů na univerzitě v Berkeley.
3. Ač lze jeho knihy považovat za kultovní, za svého života se často potýkal s finančními problémy a nepochopením.
4. Po většinu života bojoval se schizofrenií a závislostí na drogách, tuto skutečnost často promítal do své tvorby.
5. V roce 2017 se dostalo do kin pokračování kultovní adaptace Ridleyho Scotta pod názvem Blade Runner 2049.

Na rozdíl od filmové adaptace Ridleyho Scotta se Philip K. Dick ve svém díle nesnaží o rozmáchlou epičnost ani filozofickou sondu o stavu bytí. Příběh je plynule vyprávěn z dvou pohledů. Deckardova a stíhaných replikantů. Díky tomu je možné pochopit motivaci, psychologii postav a vžít se do jejich role. Společně s profilací postav a detailním vykreslením budoucnosti se Dick zabývá environmentálním odkazem lidstva. Je možné duplikovat vybrané živočišné druhy tak, aby působily téměř identicky s těmi živými? Právě tato otázka se společně s detektivním motivem táhne knihou jako neviditelná nit. Nit, která v současnosti získává na čím dál větší naléhavosti.

Kultovní novela je na rozdíl od filmové adaptace skromnější ve vyprávění, ale o to bohatější ve vedlejších motivech. Philip K. Dick vytvořil funkční postapokalyptický svět, kde replikanti nejsou především zápornými postavami, ale živoucími bytostmi řešícími existencionální problémy. Oproti tomu lidstvo je vykresleno jako zoufalá rasa snažící se přežít, ale především zachránit to, co ze živočišné říše zůstalo. Právě tyto aspekty práce s postavami, jejich psychologií jsou nejsilnějšími prvky celého příběhu. Philip K. Dick i na poměrně malém prostoru stran dovede rozehrát osudový, atmosférický příběh, jenž může otřást radiací zmítanou společností.

• Philip K. Dick: Blade Runner
• Argo, 2017
• Překlad: Linda Bartošková
• Obálka: Roman Kýbus
• 220 stran, 259 Kč (v e-shopu Fantasye již za 233 Kč)