Nový Pán věže povstal, epické dobrodružství pokračuje, Anthony Ryan: Pán věže (Stín krkavce 2)
 |
Anthony Ryan není troškař – pokračování úspěšné Písně krve se honosí podobným počtem stran jako první díl. Na úctyhodných necelých sedmi stech stránkách se čtenář může opět ponořit do světa, ve kterém vládnou intriky, nenávist a krveprolití je na denním pořádku. Ve světě, kde rozdílná náboženství krmí své stoupence záští a kde je vždycky svatá pouze jedna pravda. Ve světě, kde silní a mocní vládnou. Ve světě, v kterém žije Vélin Al Sorna.
Vélin zažil válek více, než je zdrávo. Meč, který kdysi býval jeho nezbytnou součástí, leží teď v bezpečném ústraní – pouhá neživá připomínka minulosti. Jediné, co si Sorna přeje po dlouhém pobytu v alpírské šatlavě, je vrátit se domů. Žít bez válek a všeho, co je provází. Už má po krk krvavých cest, po kterých kdysi kráčel. Osud je však vrtkavý a ne vždy se vyvíjí podle našich představ. Království čeká těžká zkouška a není jisté, zda dokáže čelit nejmocnějšímu nepříteli, který nyní povstává. Pokud chce Sorna zachránit království a jeho lid, bude muset naslouchat své Písni pozorněji než kdy předtím, a to i když se její tón odvíjí směrem, kterému by se nejraději vyhnul.
„Tváří v tvář hrozbě musí i ta nejváhavější ruka nakonec pozvednout meč.“
Ryan se nebojí experimentovat. Zatímco v Písni krve po celou dobu příběh víceméně sledoval pouze Vélina Al Sornu a jeho cesty vstříc svém osudu, Pán věže čtenářům nabídne víc. Autor použil oblíbený styl vyprávění z pohledu více osob. Rozličné osobnosti, jejich myšlenky a cíle tudíž tvoří dohromady mnohem komplexnější příběh, v němž si na své přijde každý. Čtenáři se setkají se starými známými, které již potkali v Písni krve, avšak i s novými postavami, jež vnáší do známého prostředí příslib nového dobrodružství.
Rozvinout příběh(y) více postavami byla rozhodně trefa do černého. Rozsáhlejší a živější děj přidává knize na čtivosti, střídající se postavy čtenáře nenudí a stále posouvají vyprávění vpřed – rychleji a naléhavěji, až k samotnému konci. V knize nechybí závěrečný oblíbený cliffhanger, který nestoudně ukončuje druhý díl a nechává čtenáře napospas času, než vyjde další svazek. Čtenáři, kterým se Píseň krve líbila, rozhodně nebudou zklamáni – pokud se dá brát první díl jako úvodní vstup do příběhu, druhý díl svým rychlým spádem a silnou gradací rozbuší srdce a tvrdě udeří na struny napětí.
Anthony Ryan v pěti bodech
- Anthony Ryan pochází ze Skotska.
- Než se stal spisovatelem, pracoval dvacet let ve státní správě.
- Po úspěchu Písně krve se rozhodl věnovat psaní na plný úvazek.
- Prvního dílu se prodalo už více než sto tisíc výtisků.
- Třetí díl Stínu krkavce vyšel v zahraničí v roce 2015 pod názvem Queen of Fire.
Propracovanost světa, do kterého svůj příběh usadil, je obdivuhodná. I přes rozsáhlé země, náboženství a místní kolority každého místa, kam se čtenář podívá, není svět chaotický ani přeplácaný. Není těžké vžít se do vyprávění a sledovat další osudy hrdinů a jejich volby. Anthony Ryan druhým dílem dokazuje, že úspěch první knihy nebyl jen rozmar štěstěny nebo silné propagace. Naopak dobře ví, co dělá, a Pán věže je toho skvělou ukázkou. Dokazuje, že dobrá fantasy nemusí mít nebe zbrázděné draky, podzemí naplněné trpaslíky a lesy plné dryád. Stačí jeden dobrý vypravěč a příběh s kapkou magie a o lidech, kteří jsou pro splnění svých cílů schopni ujít cestu dlouhou, trnitou a mnohdy i krvavou.
- Anthony Ryan: Pán věže (Stín krkavce 2)
- Host, 2015
- Překlad: Jakub Kalina
- 672 stran, 389 Kč (v e-shopu Fantasye již za 350 Kč)
