Noční lovci Jeaniene Frost zbavují Ohio podvratných živlů, Jeaniene Frost: Na půl cesty do hrobu (Noční lovci 1)
 |
Vyzbrojena krátkou sukní a vysokými podpatky obráží Cat Crawfield putyky v celém okrese a hledá krev pijící stvoření temnot, jejichž neživot by mohla ukončit. Všechno klape do té doby, než potká Bonese, upíra tak trochu mimo její ligu. A jak říká jedno přísloví, když nemůžeš nepřítele porazit, spoj se s ním.
Catherinino dětství by se dalo označit za všechno, jen ne normální. V šestnácti se dozvěděla, že její otec je zubatý zplozenec pekel, také zvaný upír. Od té doby jí bylo vtloukáno do hlavy, že tato stvoření jsou bez výjimky zlá, surová, skrz na skrz zkažená a hlavně musí být všechna vymýcena z povrchu zemského. Přítrž jejímu řádění však učiní Bones, mnohem mocnější upír, než s jakými měla Cat zatím tu čest. Poprvé poražena padne do jeho zajetí, které může vykoupit pouze smrtí nebo slibem spolupráce. No, zas tak velké dilema to jistě nebude.
Jeaniene Frost patří mezi nejprodávanější autorky paranormálních romancí ve Spojených státech. Největší úspěch sklízí série Noční lovci a navazující spin-off série Svět nočních lovců. Jen dvě slova. Proboha proč?
Samotný svět, ve kterém se kniha odehrává, není úplně k zahození. Upíří komunita žije skrytá před zraky obyčejných smrtelníků, přesto se vždycky najde někdo, kdo chce vybočit z řady, a zaujmout místo na vrcholu. Klasický koncept, který nesrší originalitou, ale dá se označit za jednoduchý a funkční. Stačila by zajímavá zápletka, líbivá hlavní hrdinka a nějaký ten obdařený sexouš a z Na půl cesty do hrobu mohla být bez problému průměrná červená knihovna s nadpřirozenými prvky. O něco takového se spisovatelka pravděpodobně i snažila. Jenže tím to všechno hasne.
Největší problém při vyprávění v ich-formě je vytvořit mluvčího, který čtenáře co nejvíce osloví a se kterým se budou moci ztotožnit. V opačném případě je celý příběh o několik stupňů degradován a je těžké udělat ho líbivým pro vypravěčovy nepříznivce. Jeaniene Frostové se to zachránit nepodařilo. Na Cat je vidět, že by se moc ráda zařadila mezi drsné holky tohoto žánru, jako je Anita Blakeová, Mercy Thompsonová nebo Kate Danielsová. Bohužel, spíše než jako neohrožená a drsná lovkyně působí Cat jako předčasně dospělá teenagerka s IQ šumící trávy, nulovým pudem sebezáchovy a oblečením štětky. Skóre nijak nevylepšuje ani pseudoúžasný Bones, který je asi tak žhavý jako sníh na severním pólu. Ani britský přízvuk všechno nezachrání.
Jeaniene Frost v pěti bodech
- Ve dvanácti letech začala psát poezie, krátce nato se jí však dostala do rukou její první romance a byla to láska na první přečtení
- Žije v Severní Karolíně s manželem, který si již dávno zvykl, že Jeaniene příliš často nevaří a o víkendu si ráda přispí.
- Kromě psaní ráda čte, sleduje filmy a prozkoumává hřbitovy.
- Děsí ji letadla, děti a knihy o vaření.
- Když se rozhodovala, o čem její romance budou, urban fantasy a upíři byli jasnou volbou. Již jako pětiletá koneckonců v nedělní škole na otázku: „Víš, co znamená ten velký kříž na zdi?“ odpověděla „Jistě, je tu proto, aby odpuzoval upíry.“
Samostatnou kapitolou by mohl být extrémně neuvěřitelný vztah hlavních protagonistů. Zajímavé je, že stačí jeden pohled na upírovo vypracované tělo a jako mávnutím kouzelného proutku jsou pryč nejen všechny ideály týkající se lovení upírů, ale i Catina počestnost. Najednou je z odvěkého nepřátelství láska až za hrob a Bones je ze své souložnice tak hotový, že kdyby nebyl upír, musel by si pořídit inkontinenční vložky. Jeho nekontrolované výbuchy vášně vyvolávají leda tak zoufalý smích a touhu napravit si chuť něčím alespoň trochu realistickým.
Pomyslnou korunu všemu nasazuje Catina matka. Takhle otravná a stupidní postava se jen tak nevidí. Na jednu stranu se dá pochopit, že si toho hodně zažila a snaží se ochránit svou dceru před zlem. Jenže způsob, jakým to prezentuje, by se dal přirovnat k extrémistovi, který nevidí dál než za plot vlastního domu a nechce pochopit nic, co se mu zrovna nehodí do krámu.
A to zdaleka není všechno. Pokus o zápletku je minimálně zoufalý. Hlavní zloduch má asi tolik šťávy jako tužkové baterky od vietnamců. Hennesseyho pokusy o pouštění hrůzy si zaslouží jedině rozpačité pokrčení rameny. V klíčových momentech knihy by se jednomu chtělo zoufale naříkat ne nad osudem hlavní hrdinky, ale nad ubohostí celého literárního díla.
Na půl cesty do hrobu je nudné, nezajímavé a napínavé asi jako dědovy zteřelé kšandy. Jedinou dobrou věcí je skvělý překlad Zuzany Ľalíkové, který by však více slušel něčemu čitelnějšímu, než je tohle. Otázkou zůstává, komu by se kniha dala doporučit. Styl psaní by se hodil pro patnáctileté naivky, které neví, jak to v životě chodí, a vrcholem jejich čtenářských pokusů je Stmívání. Jenže pro tuto potencionální cílovou skupinu se v knize nachází příliš mnoho sexu. Jedno je však jasné. Raději bych tu knížku snědla, než bych si ji přečetla znovu.
- Jeaniene Frost: Na půl cesty do hrobu (Noční lovci 1)
- Fantom Print, 2012
- překlad: Zuzana Ľalíková
- obálka: Larry Rostant
- 272 stran, 249 Kč (v e-shopu Fantasye již za 224 Kč)
