New York je plný bojovníků s krví anděla, upírů, vlkodlaků, čarodějů, víl a démoní havěti, Cassandra Clare: Nástroje smrti
 |
Jako by New York nebyl už tak dost nebezpečné město, se všemi těmi temnými uličkami a násilníky. Obyčejný člověk, civil, ani netuší, že v klubu možná tancuje s upírem nebo na baru popíjí s vlkodlakem. A už vůbec by nečekal, že si na něj zpoza rohu brousí zuby démon. Proto existují lovci stínů, aby lidé mohli dál žít v blažené nevědomosti.
Clary, téměř šestnáctiletá drobná a výtvarně nadaná zrzka má neshody s mámou a jediného přítele Simona. Její život se shrne do jedné věty. Vše se ale změní, když se v nočním klubu stane svědkem vraždy. Ale jak se s tím vyrovnat, když se oběť z nepochopitelných důvodů vypařila a její tři vrahy nikdo kromě Clary neviděl? Vysvětlení se jí dostane přímo od jednoho ze zabijáků, přesněji řečeno od lovce stínů Jace. On a jemu podobní loví démony a Clary by je vlastně vůbec neměla vidět. Takže se nabízí otázka – co všechno o sobě Clary neví?
 |
Recept na úspěšnou zamilovanou fantasy pro dívky se skládá z několika jednoduchých kroků, ale ten nejdůležitější tkví ve správné typizaci ústředních postav. K hlavní hrdince, společenskému vyvrhelovi, s nímž se mohou čtenářky snadno ztotožnit, zákonitě patří o málo starší, vyšší, tajemný, lehce arogantní nebo ironický, ale hlavně naprosto neodolatelný frajer, jehož neproniknutelnou chladnou masku ospravedlňuje jeho temná minulost. Lovce stínů Jace charakterizuje vše zmíněné. Autorka se na líčení jeho vzhledu do sytosti vyřádila, už po padesáti stránkách se každému do sítnice vypálí obraz jeho medově zlatých vlasů lesknoucích se ve svitu zapadajícího slunce a těch hlubokých zlatohnědě jantarových očí. Ale co naplat, popis balancující na hranici lyriky a kýče k takové love story neodmyslitelně patří.
Láska těch dvou žádného čtenáře nepřekvapí stejně jako fakt, že během své romantické odyssey zakopávají o jeden klacek za druhým. Navíc se jim pod nohy neustále plete pár dalších lidí do páru. Cassandře Clare se však daří čtenáře napínat k prasknutí a do vztahu ústředních hrdinů se nevrhá hlavou napřed. Cestu očividným zamilovaným dobrodružstvím dláždí povedenými vtípky, neustálými hádkami v duchu co se škádlívá, to se rádo mívá, a hlavně představováním vlastní vize města, které nikdy nespí.
Pro Nástroje smrti si spisovatelka vymyslela uspokojivě fungující zákonitosti a zvyklosti tajné organizace lovců stínů, stejně jako křehký mír, který udržují s podsvěťany, tedy upíry a jim podobnými. Samotným lovcům stínů koluje v žilách krev andělů, když se to ale vezme kolem a kolem, jsou to obyčejní lidé, jen s velmi dobrým bojovým výcvikem, zvláštními zbraněmi a těly pomalovanými runami, které jim propůjčují zvláštní schopnosti.
Na první pohled se může zdát, že Městem z kostí autorka započala pouze natahovaný a otravně předvídatelný milostný příběh. Ale za prvé Cassandra Clare rozhodně umí překvapit, jen jí stačí se trochu snažit, o čemž vypovídá samotný konec, nad kterým se pozastaví nejeden čtenář. A za druhé si pečlivě připravila půdu pro rozvíjení výrazně složitější zápletky, než jakou by byla obyčejná ufňukaná love story. Čtenář se může těšit i na zajímavě bezcharakterního záporáka Valentýna, akční scény, zábavné slovní roztržky, postupně se rozvíjející a logicky navazující děj a také odhalování spletité minulosti hlavních postav.
Na filmovém poli navazuje na úspěch Stmívání
Město z kostí se v srpnu 2013 dočká filmového zpracování a jako další z mnoha se pokusí zaplnit místo po dokončené upírské sáze od Stephenie Meyer. Roli Clary si zahraje Lily Collins, jako Jace se představí Jamie Campbell Bower.
 |
Z více úhlů
Ve Městě z popela výrazně ubývá přeslazené popisnosti, spisovatelka totiž spoléhá na to, že už si barvu Jaceových vlasů všichni zapamatovali, a nahrazuje ji realistickým líčením reálií, které si autorka očividně užívá. Postupně odkrývá čtenáři všechna zákoutí odvrácené tváře New Yorku, zatímco ve Městě z kostí zavedla čtenáře do doupat vlkodlaků a upírů, tentokrát představuje svět víl. Čtenář by se ale neměl těšit na sladkou vílu Zvonilku.
„Víly,“ pokračoval Jace, jako by Simon nic neřekl, „jsou potomky démonů a andělů. Po andělích zdědily krásu, po démonech zase zlomyslnost. Upír na tebe může zaútočit, pokud vkročíš do jeho teritoria, ale víla tě může donutit, aby ses utančil k smrti, až ti z nohou zbudou jenom pahýly, nebo tě naláká na koupání při měsíčku a pak tě podrží pod vodou, dokud ti neprasknou plíce, nebo ti do očí hodí vílí prach, takže si je radši sám vyškrábeš…“ (Město z popela, str. 131)
Ve druhém díle série dostanou výrazně víc prostoru i vedlejší charaktery. Autorka využila výhody er-formy a vypráví příběh z několika perspektiv, čtenář tedy ví o něco víc než hlavní hrdinka. Díky tomu se postupem času motivy postav lépe vysvětlují. Cassandře Clare se podařilo jejich osobnosti věrně prokreslit a dodat jim na uvěřitelnosti. Značně tím i odvedla pozornost od romantického dobrodružství ústřední dvojce, které, jak už to tak bývá, lítá nahoru a dolů po pravidelné sinusoidě. Nejen z něj však série žije a mnozí si určitě najdou své favority i mezi ostatními aktéry. Mezi ty zajímavé patří například Jaceovi nejlepší přátelé, sourozenci Isabela, drsňačka, kterou není radno naštvat, a uzavřený, ale dobrosrdečný Alek. Podsvěťany, tedy míšence lidí a démonů, potom spolehlivě zastupuje extravagantní, několik staletí starý čaroděj Krasomil Pohroma, španělsky brblající dočasný šéf upírů Rafael a přirozená autorita vlkodlaků Luke.
Cassandra Clare v pěti bodech
- Narodila se roku 1973 v Teheránu a většinu dětství strávila cestováním.
- Používá pseudonym, ve skutečnosti se jmenuje Judith Rumelt.
- Začínala s psaním fanficton na Harryho Pottera a Pána prstenů.
- Původně trilogie Nástroje smrti se rozrůstá o další tři díly, série se také dočkala třídílného spin-offu The Infernal Devices. Rozpracovaná je i další trilogie spjatá s tímto světem.
- Za Město z kostí se autorka dočkala řady ocenění.
Za zmínku stojí i zábavné slovní přestřelky mezi Jacem a Simonem, kteří se samozřejmě nemohou vystát, ale, když jde do tuhého, jeden pro druhého by se za doprovodu jízlivých řečí kvůli Clary i rozkrájeli.
 |
A kdyby si čtenář po přečtení druhého dílu náhodou myslel, že už o Claryně životě ví všechno, potom ho Město ze skla přesvědčí, že dobrá polovina toho není pravda. Autorka si se svými hrdiny pohrává jako s loutkami a zaplétá je do sítí nekonečných intrik a polopravd. Třetí část se téměř celá odehrává ve městě Alicante, dávném domově všech lovců stínů, čímž Clare vtahuje čtenáře hlouběji do zákonitostí celé jejich organizace.
V novém prostředí se představují další dosud neznámé postavy, více či méně kladné a sympatické, a vrací se i některé staré. K nově představeným patří především Sebastián. Jeden okouzlující lovec stínů už jednoduše nestačí, spisovatelka tedy do příběhu přimíchala druhého, aby si ten první měl zase s kým jít po krku.
Nástroje smrti byly původně zamýšlené jako trilogie, Městem ze skla tedy vrcholí boj proti lovci stínů Valentýnovi, který všem klaďasům neodbytně dýchá na záda napříč celým dějem. Jen škoda, že poslední střet nakonec skončí téměř dřív, než se vůbec pořádně rozjede.
Od dámy pro dámy
Přestože Nástroje smrti mají kromě klasické romantické zápletky mnoho co nabídnout, Cassandra Clare hraje především na citlivou strunu čtenářů, a proto si její vizi New Yorku oblíbí hlavně zasněné slečny okouzlené neustálým nebezpečím světa lovců stínů a samozřejmě jimi samotnými. Protože prostředí Nástrojů smrti je jako stvořené pro rozvíjení dívčích fantazií.
- Cassandra Clare: Nástroje smrti (Město z kostí, Město z popela, Město ze skla)
- Mladá fronta, 2009 / 2010 / 2010
- překlad: Eva Maršíková
- obálka: Jakub Požár / Cliff Nielsen / Cliff Nielsen
- 416 stran, 349 Kč / 400 stran, 359 Kč / 448 stran, 379 Kč (v e-shopu Fantasye již za 314 Kč, 323 Kč, 341 Kč)
