Nepřečíst celou Dunu je kacířství, Frank Herbert: Kacíři Duny (Duna 5)
 |
Dunu zná každý, kdo byť jenom lehce narazil na sci-fi v jakékoli možné podobě. Dílo Franka Herberta zasáhlo všechny varianty sci-fi a všude za sebou zanechalo výraznou stopu – od literatury, přes film pod taktovkou Davida Lynche až po počítačové hry, kde byla Duna u vzniku jednoho z nejúspěšnějších žánrů všech dob, realtimových strategií. Ovšem většina čtenářů u Duny také skončí, ke své škodě.
Jenže Duna, to není jenom Duna. Ačkoli někomu to může přijít jako výrok kacíře, Duna samo o sobě je sice vynikající knihou, ale ve skutečnosti jde o pouhé exposé rozsáhlého sci-fi eposu. Celá sága naplňuje přesně to, co si čtenář představí pod epitetem epické. Desítky postav, mnoho různých dějových linií, které se všemožně splétají a rozplétají, a příběh překlenující dobu několika tisíciletí.
Kacíři Duny jsou pátým dílem a právě tady začíná druhá část Herbertova opus magnum. Zatímco první čtyři knihy sledovaly osudy tří atreidských generací vládnoucích na planetě Arrakis, zbytek děje se odehrává pár tisíciletí potom a Atreidové a (Ar)Rakis v něm hrají podstatně menší roli. Kacíři se totiž musí vypořádat s odkazem Božského Imperátora Leta II. Atreida, přezdívaného Tyran. Úlohy hlavního pokračovatele (nebo možná jen nástroje) jeho Zlaté stezky se ujímá tajemné sesterstvo Bene Gesseritu, které v druhé části hexalogie hraje nepochybně hlavní roli. I proto je možné najít většinu z hlavních postav právě v řadách Sesterstva – mezi ně patří Matka představená Tarazová, její pravá ruka Odradová nebo sexuální vtiskovatelka Lucillová. I zbylé postavy jsou na Sesterstvo navázané, jako například vojenský velitel Bene Gesseritu na odpočinku Miles Teg, malá Sheeana, která dokáže ovládat písečné červy s perlou Tyranova vědomí, nebo všudypřítomný ghola Duncan Idaho, jehož nesčetné klony čtenáře doprovázejí během celé ságy.
Frank Herbert v pěti bodech
- Narodil se 8. října 1920 a zemřel 11. února 1986.
- Živil se například jako reportér, redaktor, fotograf, kameraman nebo lovec ústřic.
- Mezi jeho nejzásadnější dílo patří Duna (1965), za kterou získal ceny Hugo a Nebula.
- Na ni po té navázal dalšími pěti knihami (Spasitel Duny, Děti Duny, Božský Imperátor Duny, Kacíři Duny, Kapitula: Duna).
- Jeho dalším významným cyklem byla Pandora.
Najdeme zde i několik zdatných protivníků Sesterstva, kromě tradičních intrikánských Pánů z Bene Tleilaxu a jejich Tvarových tanečníků se zde v Kacířích objeví i nepřátelé zcela noví, navrátilí potomci uprchlíků z Rozptylu. Mezi nimi jsou nejnebezpečnější tajemné Ctěné Matre, odpadlé sestry Bene Gesseritu, které dovedly umění sexuálního vtisku k takové dokonalosti, že jsou schopné si udělat sexuálního otroka z jakéhokoliv muže.
U letošního vydání Kacířů zamrzí, že ačkoli jde o nové vydání kultovního díla, nedošlo k vylepšení obálky, která nese kresbu působící doslova amatérsky. Ostatně design celé série by zasloužil radikální grafickou revizi. Přitom Baronet umí udělat i podstatně slušivější kabátek pro knihy, jak o tom svědčí například nové přírůstky k Duně od Kevina J. Andersona a Briana Herberta nebo jubilejní limitovaná edice prvního dílu Herbertovy série.
O Duně by se daly napsat stohy papírů, ale pořád by to nebylo ono. Protože Dunu si musíte přečíst. Není to jednoduché čtení, protože Herbert se zejména v pokročilejších dílech čím dál tím víc uchyluje k filosofickým úvahám, a to nejenom v rámci ikonických citátů v úvodech kapitol. Dotkne se přitom nejednoho tématu – náboženství, technologie, politiky, historie a jejím vlivu na podobu současnosti i úloze předzvěstné schopnosti a jejího vlivu na budoucnost. Jenže po každém náročném dialogu je čtenář osvěžen nějakým novým nápadem, protože Herbertovo univerzum je živé, nápadité a originální. Jeho imaginace stále dokáže čtenáře zarazit, a to dokonce i přesto, že jde o dílo několik desetiletí staré.
- Frank Herbert: Kacíři Duny (Duna 5)
- Baronet, 2014
- Překlad: Veronika Volhejnová
- Obálka: Karel Řepka
- 548 stran, 349 Kč (v e-shopu Fantasye již za 314 Kč)
