Nenávidím to tu! Skutečně? Čtěte dále, Warren Ellis, Darick Robertson: Žalozpěv (Transmetropolitan 8)
Další pokračování komiksové série Transmetropolitan dýchá ponurostí sousedovy nikdy nenavštívené stodoly. Není divu, že album pojmenované Žalozpěv přichází s šedivější či přímo dehtovější příchutí.
Osmé pokračování cílí čistě na souboj ústředního představitele, novináře Spidera Jerusalema, s jeho protivníkem na život na smrt, prezidentem Callahanem. První je ochoten překročit všechny meze kvůli pravdě, kterou zadupává do svých článků svými okovanými kanadami, a druhý si už vůbec nebere skrupule prostě proto, že to je maniakální über-vypatlaný psychopat. Jistě, takováto motivace postavy je na hranici čtenářské uvěřitelnosti, ovšem Transmetropolitan uštědřuje svou satirou facky silou King Konga, aby obecenstvu otevřel oči.
Ačkoli oproti předchozím kouskům album Žalozpěv nezabíhá do vedlejších příběhů, zpravidla řešících různé sociálně kritické zápletky, ve stěžejní dějové lince okolo bitvy mezi žurnalistou a politikem se toho příliš nového neodehraje. Oba si vymění pár ran levým hákem, podobně jako již v předchozích svazcích, a ačkoli se vše vyostřuje jako tužka v ořezávátku, na podobu finální špice, včetně pijáku do kterého se zapíchne, si budeme muset počkat. Dost možná to bude čekání delší než do Transmetropolitanu číslo popisné 9, nehledě na to, že se tato dějová linie táhne už od č. p. 4 a začíná štípat v nose.
I přes příchuť čpavku na chlupech spojujících frňák s knírem Warren Ellis na poslední příspěvek nepoužil pouze opakovačku Old Shatterhanda. Svěžím krokem vystoupily ze stínu svého šéfa jeho „ohavné asistentky“, které konečně přestaly pouze blbě breptat, hejbly zadkem a přiložily ruku k dílu, neboť na hlavního protagonistu Spidera čím dál intenzivněji doléhá tíha jeho osudu, tudíž potřebuje každou pomoc.
Další progresivní záležitostí posledního dílu je posílení orientace na emocionální stránku. Nedá se říct, že by to autor na čtenáře skrze city nikdy nezkoušel, ale vždy se jednalo o postup jen tak naoko. Hlavních postav se příliš nedotkl. Tentokrát se ukazuje, že i velice specifickým způsobem zbožštěná figura Spidera Jerusalema není zcela nedotknutelná. Asi nikdo na těchto stránkách nebude brečet, jak za mladých let kdy se uzurpovaly lopatičky na písku, nicméně určitý úder na sentiment se zde najde.
Waren Ellis v pěti bodech
- Britský komiksový scénárista, sloupkař a spisovatel.
- V komiksovém světě je krom Transmetropolitanu také znám jako autor sérií Fell, Gloval Frequancy a Nextwave.
- Napsal také pozoruhodný román, v němž vyjádřil svůj pohled na Ameriku. Nese název Crooked Little Vein a může si ho přečíst i český čtenář pod názvem Americkej sen.
- Věrní fanoušci nedají dopustit na jeho blog.
- Údajně nikdy nespí.
Extra odstavec si zaslouží slovíčko o výtvarné stránce komiksu. Několik scén se totiž autoři rozhodli hodit bez komentáře, ani ne tak proto, že by byli skoupí na slovo, spíš se jedná o moudré rozhodnutí ponechat určité děje pouze vizuální kompozici. Navíc podstatně ubylo na barevné pestrosti výjevů, které byly typické pro vyprávění příběhů z futuristického Města. Dokonce asi nejlepší scéna, zobrazující Spiderovo peklo, je vykreslena jako černobílá. Kresba tak logicky kopíruje ponuřejší a na city hrající atmosféru Žalozpěvu.
Než se naše kroky rozejdou, ponechme na paměti, že Transmetropolitan je jednou z nejlepších a nejoriginálnějších autorských sci-fi komiksových sérií. Platí to i pro Žalozpěv, který sice bohužel primární příběhovou linii posunuje pouze hlemýždím tempem, ovšem čtenářský požitek jako takový tu příliš neutrpí. Nezbývá než si na rozuzlení ještě chvilku počkat.
- Warren Ellis, Darick Robertson: Žalozpěv (Transmetropolitan 8)
- BB art, Praha 2013
- obálka: Darick Robertson
- překlad: Darek Šmíd
- 142 stran, 399 Kč (v e-shopu Fantasye již za 359 Kč)