Planeta Země to má spočítané. A lidé zatím jenom sní o možné budoucnosti mimo domovský svět. Přestože k nejbližší obyvatelné planetě již vyslali kolonizační loď, bude trvat mnoho let, než se tam dostane. Pokud se cestou něco katastrofálně nepokazí.

Na palubě kolonizační lodi Destiny se probouzí Pavel. Nic si nepamatuje, jen má pocit, jako by bylo všechno špatně. Nemýlí se. Naštěstí se mu podaří s pomocí lodní umělé inteligence odhalit největší nebezpečí pro úspěšné splnění mise, která se má stát novou nadějí pro celé lidstvo. Pomoct si však musí sám, neboť jen signál bude zpět na Zemi cestovat několik let.

A doma mají spoustu jiných problémů. Vlastně je až div, že vůbec existuje nějaká vesmírná agentura. Respektive, nějaká nesoukromá agentura, protože ty očividně stejnými neduhy jako mezinárodní kolosy netrpí. Generální tajemnice ESEC (což je zkratka pro globální vesmírnou agenturu) Allison dělá vše pro to, aby politikaření nezvítězilo nad prioritou záchrany lidské civilizace. Jenomže ne každý si uvědomuje, co všechno by se mohlo stát, pokud lidé nestihnou založit kolonii mimo soustavu. Na druhou stranu, někteří její oponenti by se nebáli využít i jiné argumenty než slova. A tak se její snahy postupně stávají podobně nebezpečnými jako ty Pavlovy.

Filip Kurečka ve třech bodech:

1. V současné době studuje Pedagogickou a Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého.
2. Svůj debutový román V prázdnotě začal psát během pandemie koronaviru.
3. V budoucnu by se rád věnoval psaní dalších knih.

Zpočátku jde tedy o dvě věci. Zachránit poškozenou kolonizační loď a zachránit celý vesmírný program. Dvě mise, dva hlavní hrdinové. Zatímco Pavel se navíc ještě potýká s paranoiou (lze vůbec umělé inteligenci věřit?), Allison čelí krom nekonečné byrokracie též hrozbě sabotáže celého programu. Oba protagonisté tak mají spoustu práce se zajímavými zápletkami. Naneštěstí autorovi do tohoto příběhu utekly snad všechny nápady z doby před napsáním prvního rukopisu. Takže nakonec se zde objeví mnohem víc komplikací, nepřátel a dějových zvratů. Všechno se navíc tak rychle mění a střídá, že se ani nezdá pravděpodobné, že by někdo z hlavních hrdinů mohl prostě jen mít tak příšernoufk smů­lu.

Najednou nejde o přežití na poškozeném vesmírném plavidle, ale o boj s mimozemšťany a stereotypně vykresleným softwarem imitujícím lidskou mysl. Žádná vesmírná agentura se nezachraňuje, místo toho je třeba utéct ke konkurenci, která je soukromá, mnohem vybavenější (hlavně co se týče technické úrovně), lepší a schopnější (až je divné, že první kolonizační loď nevzešla odsud). Vedlejší postavy umírají hned, jakmile splní účel své omezené existence, UI se chová jako by lidé neznali alespoň některá díla sci-fi zabývající se vzporou robotů a mimozemšťané jsou zde jen proto, že ne všichni mohou zemřít v první polovině závěrečného boje.

Stránky postupně mizí, leč otázek neubývá. A tak to, co začalo jako pomalu se posouvající příběh plný záhad, končí jedinou záhadou. Bude mít pokračování ucelenější charakter, nebo si autor nechal ještě nějaké přebytečné nápady i na druhý díl?

• Filip Kurečka: V prázdnotě
• Pointa, 2021
• Obálka: Zuzana Bürgerová
• 280 stran, 299 Kč (v e-shopu Fantasye již za 269 Kč)

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení	Text, který vidíte na obrázku nalevo.
	Jiné HTML značky nejsou povoleny. Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).