Každá kniha má své hrdiny. Jenomže občas je stránek málo a hrdinů hodně. Naštěstí má Jan Kotouč pro všechny své postavy pochopení. A zároveň ví, že žádná válka se neobejde bez špionáže.

Pavel Grecko zrovna úspěšně dokončil úkol v Budapešti a už ho ženou do Drážďan. A co víc, i s jeho ženou Taťánou. Je tedy jasné, že v tomto městě se nevyskytují jen královské lodě určené k opravě, ale i lidé, kteří by království rádi zasadili pořádnou ránu pod pás. Drážďany jsou totiž domovem početné ruské komunity. S trochou snahy by se toho dalo využít k jedné či několika sabotážím, které by vojenskou moc Česko-Slovenského království možná definitivně oslabily. Zpočátku se zdá, že by mohlo jít o projevy zpravodajské paranoie, ale nic není dál od pravdy. Jestli totiž chtějí pan a paní Greckovi zabránit nejhoršímu, budou se muset opravdu hodně snažit. Proti nim totiž car postavil úplně toho nejobávanějšího protivníka.

Jan Kotouč v pěti bodech

1. Narodil se roku 1987 v Praze.
2. Se svou novelou Příliš blízké setkání zvítězil roku 2008 v patřičné kategorii v Ceně Karla Čapka (v roce 2011 vyšla v upravené podobě v nakladatelství Epocha).
3. Jeho prvotinou je Pokračování diplomacie z roku 2009.
4. Přestože vystudoval obor masmédia a komunikace na New York University of Prague, ve své nejnovější knize podává velmi kritický obraz novinářů a jejich přístupu k práci s fakty.
5. Stojí v čele sci-fi klubu HMS Phantom, českého „fanklubu“ Honor Harringtonové a Davida Webera – ten je ostatně i jeho spisovatelským vzorem.

Válka s Ruskem je v plném proudu, což v praxi znamená nutné přestávky na doplnění stavů, opravy vybavení atp. Což je ideální čas na nějakou tu malou infiltraci a následnou diverzní akci. Jenomže každé misi musí předcházet pečlivé plánování. A ani v literatuře tomu není jinak. V tomto případě lze plánování a přípravu charakterizovat jako sto stran textu, během nichž Jan Kotouč víceméně seznamuje čtenáře se situací. Hlavní postavy konečně dostanou víc prostoru, aby se ukázaly v tom nejnápadnějším stereotypu. Trauma z Budapeště a následky islandské mise sice mohou trápit manžele Greckovi, ale čtenářům není dán sebemenší důvod k soucitu. Krom oněch sto stran, pochopitelně.

Jakmile ale dojde na akci, jsou všechny stesky rázem zapomenuty. Protože jestli něco autor doopravdy umí, tak je to právě akce. Všechno má najednou mnohem větší spád a uvěřitelnost. A není to pouze tím, že se v tu dobu začíná umírat. Tady je ze všeho nejvíc patrno, na co se autor zaměřil a proč vlastně vznikla tato kniha. Úvod mohl být klidně poloviční a následné aktivní řešení zápletky by tak dostalo o něco víc prostoru. Vzhledem k tomu, že závěr se odbude v několika větách, nešlo by v žádném případě o nedostatek. Poslední odpor hlavní záporné postavy je potom už jen třešničkou pro znalce osmdesátkových akčních filmů.

V tajné službě Koruny české je příjemným doplněním hlavní série. I když se autor snaží dlouho skrývat, v čem tkví největší síla této knihy, jde o zajímavou literární jednohubku a zároveň o jakýsi pomyslný předkrm před dalším plnohodnotným dí­lem.

• Jan Kotouč: V tajné službě Koruny české
• Brokilon, 2019
• Obálka: Tomáš Flak
• 208 stran, 298 Kč (v e-shopu Fantasye již za 268 Kč)