Z vyšších sfér přichází nebezpečí a prsty v tom má jakýsi Dominion. Ne, navzdory možnému podezření některých z vás, nemluvím o invazi z hvězdných dálav Gama kvadrantu. Mluvím o záhadném dění na nebi, ale i na Zemi, a dokonce v podzemí, jemuž musí porozumět diabolista a někdejší nájemný zabiják Don Drake z Londýna. Jenže pouhé porozumění nestačí. Don bude rád, když neopatrné střety s nadpřirozenem vůbec přežije.

Jelikož v minulém díle zavinil smrt malého chlapce, rozhodl se Don, že bude alespoň trochu sekat dobrotu. Jenže osud mu pořád sesílá protivenství. Ke své magické praxi nadále potřebuje Spáleného muže, mocného démona, uvězněného v sošce, ovšem odhodlaného opět získat svobodu. Když zrovna Drake neprovádí temná kouzla, chtěl by se ze všeho nejvíc dostat do kalhotek své nové sexy pomocnici – andělu Trixie, ale ta pro něj zůstává nepřístupná.

Každopádně to teď musí počkat, jelikož na Dona se obrátil jistý muž kvůli podivnému problému s manželkou. To si bude žádat novou asistenci arcidémona Pelyňka a ten zase Dona přesměruje na boj s přízrakem ohrožujícím zdejší gnómy. Postupně se z toho vyklube dramatická zásvětní záležitost, k níž se ovšem za žádnou cenu nechce vyjadřovat Trixiin nadřízený v nebeské hierarchii, tedy Dominion. A zmínil jsem se ještě, že na Dona má dlouhodobou pifku sám vládce pekel?

Všechno je tedy ještě zamotanější než v předchozí knize, ale autor Peter McLean veškeré tyto motivy propojí do celistvého vyprávění. Navíc ještě naznačí jistou dodatečnou záhadu, slibující zajímavé odhalení, a v tomto ohledu ani zdaleka nezklame. Přitom každopádně nezapomíná na hlavní smysl série, totiž čtenáře pořádně pobavit. Ano, dá se říct, že oproti prvnímu dílu nastává v textu daleko lepší rovnováha mezi humorem a seriózní částí příběhu, což sérii šlechtí nad mnohé jiné podobné exempláře subžánru.

Příběh nabízí už na začátku pozoruhodné záhady, ale taktéž napětí. V polovině knihy dochází k výraznému předělu, když je významná dějová linie náhle ukončena, ale rázem se rozeběhnou nové zápletky a vzrušující děj se nezastaví až do samotného závěru. Tedy možná vyjma několika flashbacků, v nichž Don vzpomíná na počátky své kariéry diabolisty, a i ty mají nezpochybnitelný vtip. Don v sobě nadále spojuje postavu smolaře pohybujícího se mezi úspěšnějšími kriminálními živly s mágem, jehož praktické možnosti využití kouzel jsou bohužel omezenější, než by si přál. V průběhu Dominionu se sice jeho možnosti poněkud zvýší, ale ne zrovna příjemným způsobem. Napětí mezi ním a jeho nadpřirozenými kolegy a (ne)přáteli vede ke groteskní atmosféře, až si mnozí čtenáři začnou přát, aby právě série o Spáleném muži byla zpracována přinejmenším pro televizi.

Jelikož McLean usiluje hlavně o zábavnost dílčích epizod, není tak překvapivé, že mu zas až tolik nezáleží na vyústění hlavního děje. Ten je korunován standartním akčním vyvrcholením, následovně je zakončen rozvleklými pasážemi, jejichž důležitost se ukáže teprve ve třetím díle. O pointě s otevřeným koncem snad ani nemá cenu psát, neboť ta je už nějakou dobu předvídatelná.

Opustit ságu Spáleného muže by v této chvíli byla podle mne vyložená svatokrádež a přímá cesta do náruče pekel. Bude-li třetí část alespoň takto podařená, budeme mít základ jedné z mála takřka perfektních sérií!

• Peter McLean: Dominion (Spálený muž 2)
• Host, 2018
• Překlad: Michaela Šprtová Macková
• Obálka: Ivana Šáteková
• 328 stran, 299 Kč (v e-shopu Fantasye již za 269 Kč)