Klášterek je malé, na první pohled skoro nezajímavé městečko kdesi na Vysočině. Ale najdete zde všechno, co je potřeba k pořádnému dobrodružství. Místního mafiána jménem Toman vydělávajícího ze zastrašování obyvatel, který má plány počítající s megalomanskou přestavbou městečka na turistické centrum. Správce nedalekého zámku, jehož předek byl prý upír. A partu dětí, která má za cíl zachránit své rodiče před nechtěnou pozorností Tomanova klanu.

Všeobecně se ví, že Klášterek je doslova prošpikován sítí podzemních chodeb, kde se dá velice dobře ztratit. A kde shodou okolností bydlí i radon, což je pro místní tak trochu starý známý. Proto se zdá poměrně příhodné, že si hlavní hrdinové říkají Zrůdičky, byť oni sami nemají s radioaktivním zářením na první pohled žádnou zkušenost. Tyhle děti (a mladiství) mají plán, jak nalákat mafiány do podzemí, a nechat je tam napospas místním zombíkům, upírům a jiné daně ignorující havěti.

Jenže nepočítají s tím, že o chodby je poslední dobou takový zájem, až to připomíná Staroměstské náměstí uprostřed sezony. Takže zatímco první fáze dokonalého plánu funguje skvěle, cesta zpátky na světlo (nepočítáme-li světélkující úkazy tam dole) bude pro Zrůdičky opravdovou odyseou. Ještě štěstí, že někteří rodiče nehodlají jen tak sedět doma a čekat, až se jejich potomstvo stane nedobrovolnými účastníky opulentní hostiny.

Jana Rečková v pěti bodech

1. Narodila se roku 1956 v Kladně.
2. Vystudovala lékařskou fakultu UP v Olomouci.
3. Povoláním je lékařka FN Na Bulovce.
4. Za svá díla získala mnohá literární ocenění (například Mlok nebo Ikarie).
5. Kromě vlastní tvorby se věnuje i překladům (mimo jiné romány ze série Expanze).

V labyrintu pod městem se sice dá ztratit poměrně snadno, nicméně při čtení něco takového ani náhodou nehrozí. Autorka se dějem pohybuje svým typickým stylem plným náznaků a odboček, které ale neruší od hlavní zápletky. Pečlivě seznámí čtenáře se všemi postavami a lehce načrtne i jiné problémy, kterým musí čelit. Ať už to jsou první známosti nebo třeba snaha vysloužit si odklad školní docházky. Škola ostatně pouze odvádí pozornost od opravdového získávání vědomostí.

Jakmile je představování u konce, přesouvá se děj přímo do podzemí. Tam totiž stráví hlavní hrdinové většinu svého času. Ze začátku jde o příjemné prozkoumávání jednotlivých tajemství (a snahy o návrat mezi živé), nicméně časem se postavy do chodeb trochu zamotají, některé Zrůdičky minou správnou odbočku a rázem se hlavní děj poměrně rozvětví. A protože se každé skupince vždy věnuje zhruba stránka a půl, může tato roztříštěnost čtenářům ke konci trochu motat hlavu. Což je v kontextu se závěrem, který se naopak odbyde skoro až idylicky a krátce, asi jedinou kaňkou v jinak povedeném příběhu.

Ačkoli hlavními hrdiny jsou téměř výhradně děti, rozhodně by nebylo spravedlivé tuto knihu jakkoli škatulkovat. Ostatně literární styl Jany Rečkové si za ta léta vysloužil svoji vlastní žánrovou přihrádku. A tak lze bez uzardění konstatovat, že Labyrint u Mrtvého ženicha je ideální knihou jak pro všechny fanoušky této talentované spisovatelky, tak i pro ty, kteří se sami občas rádi vydají na tajná dobrodružství. Třeba jen na taková, při nichž neopouští bezpečí vlastní představivosti.

• Jana Rečková: Labyrint u Mrtvého ženicha
• FANTOM Print, 2017
• Obálka: Lubomír Kupčík & Lukáš Tuma
• 304 stran, 319 Kč (v eshopu Fantasye již za 223 Kč)