Návrat legendy aneb Zabiják v rouše beránčím, Miroslav Žamboch: Na ostřích čepelí
Poprvé byla kniha Miroslava Žambocha Na ostřích čepelí vydána v roce 2009. Od té doby se stala mezi tuzemskými čtenáři legendou, posbírala mnoho kladných ohlasů, a autor díky ní získal zástupy oddaných čtenářů. Nyní se Koniáš vrací podruhé a čas jeho osudům rozhodně neubral nic na kvalitě ani atraktivitě.
Po dlouhých osmi letech se nakladatelství Triton rozhodlo vydat toto kultovní dílo české fantastiky znovu. Pokud jste majiteli staršího vydání, vězte, že kniha prodělala pouze dvě změny, navíc spíše kosmetického charakteru – má nový formát, který ladí s nedávným druhým vydáním povídkové sbírky z Koniášova světa Muž na stezce, a novou ilustraci na obálce od Lubomíra Kupčíka. Žádná úprava textu nebo bonusový obsah se bohužel nekoná.
Koniáš, těší mě…
Pro vás ostatní, kteří jste doposud neměli šanci objevit svět Žambochových akčních hrdinů, si dovolím krátké zasvěcení do „problematiky“ děl tohoto autora. Ponechme nyní stranou sci-fi díla (i když Líheň nebo Drsný spasitel za zmínku rozhodně stojí) a zaměřme se výhradně na žánr fantasy. Zde se o místo na výsluní dělí dva muži: Bakly a Koniáš. Zatímco Bakly je bijec s tělesnou konstitucí býka, Koniáš je vysoký, vytáhlý a šlachovitý. Z toho vyplývá, že příběhy o Baklym jsou akčnější a krvavější a řešení situací bývá většinou spíše přímočaré a silové, zatímco Koniáš vsází častěji na intelekt, chytrost a nehlučnou likvidaci nepřátel. Oba muži se dokonce setkali v povídce Fanoušek obsažené ve výše zmiňované sbírce povídek Muž na stezce.
Na ostřích čepelí staví Koniáše před nelehký úkol. Nájemný zabiják má stát v čele karavany, jejímž cílem je dorazit do vzdálených zemí a založit zde prosperující kolonii. Za prvé: tento úkol je poměrně vzdálený původní profesi zloděje a žoldáka vraždícího za peníze. Za druhé: to, co se původně zdálo být snadné jako ukrást dítěti lízátko, se mění v noční můru. Někomu je totiž plánovaná výprava trnem v oku, protože si dokáže spočítat, že kolonie v blízké budoucnosti může výrazně změnit rozdělení zisků z prodeje obilí a dalších surovin, a tak se tajemný neznámý snaží nejprve Koniáše klepnout přes prsty, následně po hlavě a nakonec už si nebere servítky a zkusí vše, aby odvážný plán společníků financujících výpravu zhatil. Jak se zdá, nitky spiknutí vedou mezi významné osoby s velmi dlouhými prsty…
Trochu jiná fantasy
Ačkoli nová obálka budí v neinformovaném čtenáři očekávání ostré akční řežby, nic není vzdálenějšího pravdě. Akce je sice významnou složkou děje, ale rozhodně ne určující a převažující. Ale pěkně popořadě.
Žamboch se rozhodl vytvořit „trochu jinou fantasy“. Děj se odehrává ve světě srovnatelném s klasickým středověkem, ale už zde přichází první věc, která vybočuje z rámce, ve kterém mnozí čtenáři vnímají žánr zvaný fantasy. Jediný fantastický prvek, kterým se navíc výrazně šetří, představují čarodějové. Ti tvoří frakci přemýšlející, na čí stranu se ve věci kolonizační výpravy postavit. Jejich sláva je na ústupu a jejich moc pouhým stínem dávné slávy. Stále však mají, jak tomu u šedých eminencí ovlivňující běh věcí ze stínu bývá, spoustu peněz a dostatečný vliv. Směle proto lze prohlásit, že Na ostřích čepelí je vlastně dobrodružným románem s lehkou příměsí fantasy.
Druhým výrazným prvkem bortícím mýty fantasy stereotypů je postava Koniáše samého. Ačkoli je od počátku knihy tento muž prezentován jako záporná postava, v průběhu děje čtenáře mnohokrát přesvědčí o pravém opaku. Na druhou stranu – jedná se o šlechtického syna, který je na útěku před svojí rodinou, a díky tomu má v bankách uloženo malé jmění a navrch vzdělání v mnoha užitečných oborech. V popisované době je dar čtení, psaní a záliba v knihách (mimochodem, finančně velmi nákladný koníček) dopřán pouze nejbohatším vrstvám a vzdělancům, u nájemného zabijáka a zloděje by člověk podobné schopnosti rozhodně nečekal. Častokrát během celé knihy budete pochybovat, že by měl být žoldák oddaný svému zaměstnavateli až na samou hranici smrti a že muž, který vraždil pro pár zlaťáků, nepodlehne vábení peněz a nenechá se druhou stranou přeplatit.
Kniha dvou tváří
Žamboch rozehrává příběh pomalu a vcelku netradičně. Koniáš se dostává do funkce vůdce karavany v samém zárodku celé akce, a tak zbývá ještě vykonat mnoho věcí předtím, než se celá karavana vůbec dá do pohybu. Postupně vyvstává potřeba najít schopné obránce kolonistů, sehnat zásoby zboží, osadníky, dostatek financí… Začíná tedy kolotoč jednání, při kterých musí Koniáš čelit mnoha úskokům a nástrahám svého tajemného protihráče. Situace se postupně komplikuje a z nájemné síly se postupem času stává klíčová osoba, která znamená rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem výpravy. Na akční scény dojde jen občasně – pravá akce se rozjede až v momentě, kdy se vozy vydají na cestu do nového světa. Právě tento „milník“ dělí knihu na dvě pomyslné a zcela odlišné části.
Většina příprav se odehrává ve zdech města a táboře kolonistů, což dává ději zcela odlišný ráz než následné putování ve volné přírodě. Během něj se kniha mění ve velmi zručně a chytře vyprávěný western proložený spoustou zajímavých situací. Příběh se navíc rozvíjí mnohem více do šíře, začíná splétat osudy několika spolupracujících postav a nabízí neočekávané konfrontace. Druhá část má mnohem vyšší tempo a závisí pouze na čtenáři, zda preferuje intriky nebo přímočarou akci.
Pokud je řeč o dalších dějových linkách: čtenáři se seznámí s mnoha velmi sympatickými vedlejšími postavami z řad kolonistů, které výrazným způsobem určí běh Koniášova života a osudy celé karavany. Autor je dokáže prezentovat přesvědčivě jakožto jednotlivce a zároveň je pevně zasadí do celého příběhu. Čtenář si zajisté najde alespoň jednoho hrdinu, se kterým se snadno ztotožní.
Když se dva perou
V předchozím textu se několikrát dočtete o akčních scénách. Po této stránce je Žamboch skutečnou špičkou v oboru. Sám je zkušeným bojovníkem, a tak má odkud čerpat. Své bohaté znalosti navíc dokáže prodat přehledně a přesvědčivě, ať už se jedná o boj muže proti muži nebo potyčky větších jednotek.
Ruku v ruce se souboji však přichází snad jediná vážnější chyba celé knihy. Hlavní hrdina se zřejmě během života živil čtyřlístky a koupal v odvaru ze zaječích paciček, a jen díky tomu ho smrtelné rány míjí o vlásek nebo je shodou okolností odnese pouze krvavým šrámem. V některých soubojích vyhraje pouhou náhodou nebo skončí na hranici smrti, a přestože kromě ošklivosti patří ke Koniášovým vlastnostem rychlá regenerace, občas se autor pohybuje až daleko za hranicí uvěřitelnosti.
Miroslav Žamboch v pěti bodech
- Narodil se 13. Ledna 1972 v Hranicích. Vystudoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou na ČVUT v Praze. Rád se věnuje judu a extrémním sportům.
- Svoji spisovatelskou kariéru zahájil v roce 1995 povídkou Zpověď válečníka. Od té doby přispívá svými povídkami do různých časopisů a antologií.
- Kromě povídkové tvorby má Žamboch na svém kontě velké množství knih, z nichž asi nejvýznamnější počinem jsou série o Koniášovi (pět knih a jeden kolibřík) a Baklym (dvě knihy a tři kolibříky).
- Kromě sérií má na svém kontě také čtrnáct dalších knih s různou tématikou (např. sci-fi Turbulentní vesmír, postapo Zakuti v oceli, dvoudílnou „poctu Kulhánkovi“ Líheň, upířinu Visio in extremis nebo pravěké Predátory) a tři kolibříky.
- Společně s JWP je duchovním otcem knih ze světa Johna Francise Kováře (Agenta JFK). Je autorem celkem dvanácti knih z této série.
S tím ovšem souvisí další, tentokrát úžasná věc. V mnoha situacích se ukazuje, jak hlavní hrdina lpí na životě, jak si jde neústupně za svým bez ohledu na to, co mu stojí v cestě a kolik to může stát. V tomto aspektu je Koniáš opravdu obdivuhodný a jeho vůle je pevná jako skála, což mu nakonec mnohdy zachrání život.
A něco málo pro hnidopichy. Ano, Na ostřích čepelí má ještě jednu drobnou chybu. Tou je samotný závěr knihy. Vše se dalo ještě o trochu více rozvinout; může se zdát, že autora lehce tlačil čas či stránkový rozsah. Mnohem horší však je, že i když se Koniáš celou knihu chová zcela racionálně, na samém konci propadne amoku a hnán pomstou začne s prominutím blbnout. Dá se pochopit, že je pořádně naštvaný a rád by chytil toho hajzla, co mu celou výpravu usiloval o život, pod krkem, ale k prezentované postavě tenhle impulzivní přístup příliš nepasuje. Jenže celý závěr má švih a tempo, a tak si pravděpodobně tohoto drobného nedostatku ani nevšimnete.
Na ostřích čepelí je bezesporu kultovní dílo, a to naprosto oprávněně. Nechybí mu velmi sympatický hlavní hrdina a spolu s ním i pár vedlejších postav, děj je různorodý, vyprávění má švih a zápletka je inteligentní. K tomu přidejte mistrně podané bojové scény a poměrně těžce popsatelné kouzlo dobrodružné atmosféry… Zkrátka, maximálně chytlavý mix, který je mnohem více než fantasy dobrodružným románem se žánrovou příměsí.
- Miroslav Žamboch: Na ostřích čepelí
- Triton, 2017
- Obálka: Lubomír Kupčík
- 560 stran, 379 Kč (v e-shopu Fantasye již za 341 Kč)