Návrat legendární Helikonie. Vítejte na planetě s pravidelným restartem, Brian Wilson Aldiss: Helikonie - jaro
 |
Helikonie je opravdu zvláštní. Velmi se podobá naší Zemi, ač jsou tyto dvě planety velmi vzdálené. Krom toho je obývána hned dvěma inteligentními druhy, které mezi sebou neustále soupeří o nadvládu nad světem. Ale to úplně nejzajímavější na Helikonii je její vztah k času. Každé roční období zde totiž trvá několik set let. To dává termínu zimní dovolená úplně jiný význam.
Je to v podstatě jednoduché. Stačí mít dvě slunce, nějaké ty vědecké znalosti a dostatek představivosti. Výsledkem je planeta, kde existuje vzhledem k oběhovým vzdálenostem od obou hvězd takzvaný malý a velký rok, přičemž ten velký trvá téměř tři tisíce pozemských let. Během jednotlivých ročních období se tak vystřídá bezpočet generací. Lidská civilizace na Helikonii tak prožívá pravidelné vzestupy a pády. Od lovců-sběračů se posouvá až k mocným říším, a jak teplota klesá, lidé se zase postupně vrací k lovu, zatímco vědomosti se vytrácí. Lze tedy s nadsázkou tvrdit, že jednotlivé vynálezy a vymoženosti mají každé tři tisíce let nové objevitele.
A zatímco lidé potřebují k prosperitě a růstu teplo, inteligentní rasa fagorů preferuje díky své husté srsti a žluté krvi zimu. Jakmile se dostatečně ochladí, přebírají fagoři vládu nad Helikonií, lidská království mizí a celá planeta jako by upadala do zimního spánku. Teď však přichází jaro a jak sníh taje, lidé najednou začínají znovuobjevovat ztracenou cestu k pokroku. Jenomže mnohdy je tato cesta zavede přímo do náruče konzervativněji smýšlejících druhů. Ten nejobtížnější boj lidstvo nesvádí s chladem nebo s fagory, ale se zpátečnickou společností.
Brian Wilson Aldiss v pěti bodech
- Narodil se roku 1925 v Norfolku v Anglii.
- Mezi lety 1943 – 1947 sloužil v armádě, zejména v Asii.
- Patří mezi významné představitele tzv. nové vlny ve sci-fi literatuře.
- Jeho nejznámějšími díly je trilogie Helikonie a romány Nonstop a Skleník.
- V roce 2005 byl vyznamenán Řádem britského impéria.
Autor ve svém vyprávění záměrně nikam nepospíchá. Příběh tak čtenářům před očima roztává jen pomalu a neochotně. Ač první kniha mapuje zhruba tři lidské generace jednoho konkrétního rodu, počet událostí roste úměrně s teplotou a právě třetí sledovaná generace si vyslouží nejvíc pozornosti. Zjednodušeně řečeno se tento díl zabývá argumenty kolem společenských změn, nastiňuje nové možnosti a popisuje poslední fagorský vzdor proti lidem.
Takřka vždy, objeví-li se nové poznatky mající potenciál ulehčit lidem život, najde se dost ochránců tradic, kteří dané vylepšení zakážou ke vzteku vynálezce (či vynálezkyně, neboť ulehčit si práci se pokouší zejména ženy). Symbolika tohoto vzkazu je jasná. Čtenář má díky svému nadhledu k dispozici mnoho různých argumentů proti takovému konzervatismu, nicméně nadhled je právě to, co lidem v těchto situacích často chybí. Ať už na autorově Helikonii, či na naší Zemi.
Ačkoli osudy postav mohou mnohdy vypadat tragicky, není tomu tak. Aldiss tím pouze připomíná složitou cestu lidstva k něčemu, co by se dalo nazvat civilizací. A i když zde nedochází ke stům úmrtím za kapitolu a smrt umí stále být relativně šokující, mnohem lepší je soustředit se více na celek.
Čtenáři tím samozřejmě zaplatí daň v podobě menšího zápalu při čtení. Není tolik důležité, co se stane postavě XY, případně obyvatelům konkrétního města, ale jaký bude mít daná událost dopad na celou populaci. Aldiss se svojí exotickou planetou experimentuje se zvědavostí vědeckého pracovníka a na čtenáře zbývá role diváků. Ovšem jsou to natolik zajímavé experimenty, že k jejich výsledkům se rozhodně vyplatí pročíst.
- Brian Wilson Aldiss: Helikonie – jaro
- Laser-books, 2015
- Obálka: Tomasz Maronski
- Překlad: Hana Březáková
- 576 stran, 329 Kč (v e-shopu Fantasye již za 296 Kč)
