Nájemný vrah A. M. Moralese pořádá Štvanici. Výsledek je sporný, Antonio Martin Morales: Štvanice (Ďáblova horda 1)
 |
Antonio Martin Morales přichází s novou knižní sérií s názvem Ďáblova horda. Její první díl Štvanice je odrazový můstek pro temnou fantasy, která ke svým stránkám přiláká hlavně milovníky dobré akce. Jak si španělský autor poradil s příběhem o hrdinovi, jehož hlavním hnacím motorem je nenávist a pomsta?
Příběh Štvanice se zdá být vcelku prostý. Nájemný vrah Remo je společně se svými kolegy vyslán zavraždit krutého černokněžníka Mogu do tajuplné a obávané Chmurné bažiny. Nikdo nepochybuje, že Moga nebude lehký soupeř a připraví hrdinům všelijaké překážky. Už z toho se zdá, že čtenáře čeká další z řady temných fantasy s trochu netypickými hlavními hrdiny. Ovšem vše je jen slupka, pod kterou se skrývá příběh o něčem úplně jiném. Možná ne hlubším, ale jiném.
Za zvláštnost celého díla lze označit velmi přímočarý a svižný děj. Morales čtenáře už na začátku vrhá do jiného světa, a vláčí ho od jedné akce k druhé. Je to jako nastoupit do rozjetého vlaku, takže cestujícímu chvíli trvá, než zjistí, kam to vlastně jede. Tohle představuje asi největší klad a zároveň i největší slabinu celého díla. Záleží na tom, co od knížky čtenář očekává. Pokud zrovna nemá náladu na dlouhé květnaté popisy, nekonečné hluboké dialogy a komplikovanou mytologii, pak je pro něj Štvanice jako stvořená. Na druhou stranu právě tahle hloubka může spoustě lidí chybět. Autor se prostě řídí heslem „proč se obtěžovat popisy okolních kopečků a kytiček, když to jde shrnout do jedné věty“. A podobně nekompromisně nakládá i s hlavní postavou.
Remo totiž ztělesňuje klasického akčního hrdinu. Celou dobu působí jako bručoun, příliš toho nenamluví, je záhadný jako Oblast 51 a citlivý jako kus ledu. I to může být jeden z důvodů, proč není zpočátku snadné vytvořit si k němu vztah. Naštěstí v tu chvíli přichází na scénu retrospektivy – jeden z největších plusů celé Štvanice – které autor pojal jako výbornou sondu do Removy duše. Díky nim čtenáři časem pochopí, že tento neochvějný drsňák má i své jemné stránky. A rázem je o něco sympatičtější. Navíc tyto návraty do minulosti mají i jinou funkci – zpomalují nadupaný děj.
Antonia Martin Morales v pěti bodech
- Antonio Martin Morales (1978) je španělský spisovatel pocházející z Grenady.
- Sám se označuje za samouka píšícího už od útlého věku.
- Svou spisovatelskou dráhu začínal v několika španělských časopisech a jako fejetonista v grenadských novinách IDEAL.
- Za jeho prvotinu lze označit román La Mirada de Judas o muži, jehož život změní koupě staré knihy, která skrývá temné tajemství.
- Z plánované pentalogie Ďáblova Horda zatím vyšly v originále knihy tři, čtvrtá se brzy chystá na pulty španělských knihkupectví.
Přestože se dílo odehrává v jiném světě, Morales prostředí staví až na druhou kolej. Jediné, na co se opravdu soustředí, je jeho militantní složka. Zrovna armáda a její systém patří k těm nejvymazlenějším částem knihy, protože téměř vše od Removy minulosti po prakticky všechny postavy souvisí s touto vojenskou institucí. A právě její důležitou součást představuje elitní jednotka Ďáblova horda, podle níž se celá série jmenuje. Už její název napovídá, že nepůjde o sbor vyhublých vojáčků, ale o pořádné drsné chlapy. A právě tihle hoši se postarají o spoustu kvalitní akce a dobré zábavy.
Trochu zklamání přináší vedlejší postavy. V celé knize je jich jako šafránu, a navíc působí docela staticky a předvídatelně. Tak trochu odbytě. Po chvilce si člověk hrdiny lehce zařadí do škatulek, v nichž celou knihu bezpečně jednají. A záporné charaktery sice mají potenciál, ale určitě by zasloužily víc prostoru.
K závěru knihy přichází trochu paradoxně výrazné zpomalení. Narostou popisy, zdá se, že postavy častěji přemýšlí, než jednají, a kniha začne více připomínat drama než dobrý akční film. Tento klid před bouří je popravdě nezbytný. Mohlo by se totiž lehce stát, že si finální zápletky v té záplavě akce nikdo nevšimne. K tomu naštěstí nedojde a autor děj šikovně vygraduje.
Štvanice je první díl z chystané pentalogie, ale mohla by klidně fungovat jako samotná jednodílná kniha s vcelku uzavřeným koncem. Morales vsadil na akci a přímočarost a většinu knihy mu tento koncept funguje. Bohužel, ze Štvanice je hodně cítit, že autor s profesí spisovatele teprve začíná. To se projevuje v řadě nelogičností a úsměvných situací, nemluvě o trochu neohrabaném literárním stylu, který ale může mít co dočinění s českým překladem. Moralesův literární um ale roste s tím, jak kniha dospívá ke svému konci, což skýtá potenciál pro další díly. Pokud máte rádi přímočaré, jednoduché knihy plné kvalitní akce, určitě dejte Štvanici šanci.
- Antonio Martin Morales: Štvanice (Ďáblova horda 1)
- Zoner Press, 2012
- překlad: Kateřina Frimlová
- obálka: Miguel Navia
- 320 stran, 320 Kč (v e-shopu Fantasye již za 288 Kč)
