Na začátku Gaimanova Sandmana byla hodně černá noc, Neil Gaiman: Preludia a nokturna (Sandman 1) - bar. verze
 |
Nakladatelství Crew svým fanouškům opět přináší legendárního Sandmana. Nové vydání komiksové knihy, oproti předchozímu vydání tentokrát barevně, je příležitostí pro komiksové labužníky, ale také pro greenhorny, kteří si své sběratelské ostruhy teprve musí zasloužit.
Než čtenář vstoupí do ringu krále snů a dá si s ním několik kol v jeho fascinujícím světě, čeká ho jedno předkolo v podobě prologu editorky původní sandmanovské série Karen Bergerové. Jistě potěší všechny zájemce o pohled do zákulisí vydávání komiksů. Obzvláště vynikne, pokud si ho čtenář porovná s doslovem přímo od Neila Gaimana, který nabídne pohled umělce, jenž se od dravého oka editorky v nakladatelství může v lecčems odlišovat.
Z názvu titulu je asi každému zcela jasné, že se jedná přinejmenším o chronologický počátek sandmanovských příběhů. Nicméně příběh Gaimanova Sandmana se vyvíjel stejně, jako se rodil v mysli autora, tudíž tyto příběhy byly i prvními, které o něm autor napsal. Již na úplném začátku probíhá vše tak, jak je v sandmanovském univerzu zvykem. Titulní postava nehraje prim, co se týče počtu dialogů a scén, v kterých se objevuje, přesto se děj točí kolem ní a je součástí pointy dílčích příběhů. Přesně tak je tomu v úvodním příběhu, kdy je pán snů uvězněn prostřednictvím zaklínadla a mlčky musí čekat sedmdesát let na svou příležitost k útěku.
Po takovémto zimním spánku je jasné, že hrdina bude trochu z formy, a tak právě cesta do fungujících kolejí je tématem příběhů první sandmanovské knihy. Autor si zde pohrává s námětem, že i jeho postavy s nadpozemskými schopnosti můžou mít zcela obyčejné splíny, nálady nebo můžou být i krapet unavení jako třeba Sandman, když ho po pár desítkách let vypustili na svobodu zpod skleněného poklopu.
I když se v prologu i epilogu zainteresovaní tvůrci dušují, že se jedná o juniorskou tvorbu, která nemá ještě potřebné kvality, výsledek musí posoudit čtenář. Obzvláště, pokud se vezme v úvahu, že příběhy jsou ze své podstaty na startu, a tudíž nemůžou utvářet náročnější dějové linie, lze jen těžko soudit, že působí dojmem něčeho nevyzrálého. Samotný námět je originální a ani kritik při četbě nedostane příležitost kroutit tvář úšklebky nad puberťáckými beďary nevyzrálého díla.
Komiksoví čtenáři v pokročilém stádiu nemoci, tj. ti kteří nervózně fotí hřbety komiksů, které jim licují v knihovnách, si zcela jistě vychutnají crossovery, s kterými kniha začíná. Zejména setkání Sandmana s Luciferem a především s Johnem Constantinem je to, co duše složená z vybarvených stránek s bublinami ocení nejvíce.
Nové vydání komiksu Sandman: preludia a nokturna je božím smilováním nad všemi, kteří by si jinak cestu k příběhům ze světa snů nenašli. Pro ty, kteří komiksy sice rádi čtou, ale ještě radši plní knihovničky, není nad čím váhat, Sandman je prostě unikát.
- Neil Gaiman: Preludia a nokturna (Sandman 1) – bar. verze
- Crew, 2016
- překlad: Viktor Janiš
- obálka: David McKean
- 240 stran, 589 Kč (v e-shopu Fantasye již za 530 Kč)
