Kdo by to byl řekl, že XB-1 už má třicítku na krku. Právě květnové číslo nese pořadové číslo 30. To ale neznamená, že by časopisu docházel dech, právě naopak. Opět představuje nového autora a své místo si zde našli i staří známí. Rozhodně se jedná o nadupané číslo, které by si neměl nikdo nechat ujít.

Hned v úvodníku Vlado Ríša píše o tom, jaké to je mít třicítku na krku a jak nadřízenému vysvětlit, že časopis, co dělá, není o obrázcích. XB-1 také informuje o úmrtí Jamese Herberta, který je u nás známý jako autor hororu Krysy, který byl posléze zfilmován, a o tom, že čím dál víc autorů sci-fi a fantasy začíná trpět rakovinou. Po těchto pesimistických zprávách je tak akorát čas spravit si náladu povídkami, které si na nás redakce časopisu připravila.

Hugh Howey se poprvé představuje s Cupaninou

První povídka, kterou tento měsíc XB-1 přináší, nese název Cupanina a na svědomí ji má pro tuzemského čtenáře takřka neznámý autor Hugh Howey. Příběh popisuje postapokalyptickou budoucnost, ve které byla země zamořena toxiny. Díky tomu lidé vystavěli podzemní města, v nichž přežívají. Hugh Howey má velice čtivý styl a rozhodně stojí za pozornost. Všechny, kterým se Cupanina líbila, také určitě potěší, že jeho první knihu, obsahující další čtyři povídky, chystá vydat nakladatelství Knižní klub.

Jak asi budeme v budoucnu zacházet s geniálními autisty? Tak na tuto otázku se alespoň částečně snaží odpovědět V pohybu od Nancy Fulda. Nutno podotknout, že ačkoli námět zní zajímavě, výsledek rozhodně nikomu dech nevyrazí. Nancy Fulda celý příběh popisuje z pohledu malé autistky, která má problémy s vyjadřováním. Díky upozadění děje je V pohybu ve stínu ostatních povídek taková šedá myška, na kterou člověk za pár dní zapomene.

Mike Resnick slaví u tuzemských čtenářů úspěch spíše jako povídkář než romanopisec a není tedy divu, že do květnové XB-1 byla zařazena jeho práce s názvem Maličkosti na památku. Hvězdní cikáni v ní decimují celý vesmír. Nikdo neví, kdo jsou nebo odkud přišli, jisté ale je, že komukoli pomohou, tomu způsobí zármutek a bolest. Jak ale chytit někoho, o kom nevíte, kdy a kde se objeví? A navíc za co je soudit, když neporušili žádný zákon? Mike Resnick opět dokazuje, že je výborný spisovatel – jeho vesmír je velice živý a postavy uvěřitelné. Jedinou malou vadou na kráse může být lehce předvídatelný ko­nec.

Jan Hlávka s Evou Skálovou ukáží, jak to chodí Mezi čtenáři

Jan Hlávka patří k pravidelným přispěvatelům XB-1 a společně s Evou Skálovou představuje prvního květnového zástupce domácí scény. Mezi čtenáři je výborná hříčka na téma čtenářského klubu. Svět, který autoři představují, je splněným snem každého opravdového knihomola. Knihy zde totiž mají vlastní rozum, a pokud se o ně jejich majitel řádně nestará, jsou schopné způsobit nehorázný zmatek, anebo, v tom horším případě od svého majitele utéct. A právě tyto problémy řeší čtenářský klub. Zasazením příběhu do Viktoriánské Anglie se Mezi čtenáři řadí k tomu nejzábavnějšímu, co toto číslo XB-1 nabízí.

Ostrov vetřelců Jany Rečkové vypráví o tom, že se ne vždy vyplácí odpovědět na volání o pomoc, které přišlo z neznámého ostrova. Je to pech, když na krásném ostrově s ještě krásnějšími ostrovankami přežívají obludy pojídající kov a je jim jedno, co všechno s tím kovem musí pozřít. Ostrov vetřelců nepatří k nejoriginálnějším povídkám, ale kompenzuje to svou čtivostí.

Předpovídá sci-fi budoucnost? Na to odpoví publicistika

Neméně zajímavá je i nepovídková část. V ní si problematiku Umělého Slunce bere na paškál Edita Dufková. V článku postupně probere problematiku termonukleární fúze z hlediska vědeckého i z pohledu sci-fi literatury. Jason Sanford se zase čtenáře pokusí ve své úvaze přesvědčit, že sci-fi budoucnost nepředpovídá, ale vytváří ji.

Fantastastická věda polemizuje nad tím, že arterioskleróza (kornatění tepen) nemusí být civilizační chorobou, jak se nás snaží všichni přesvědčit. Dále do jejího hledáčku padly supertěžké planety, problematika života na Marsu, či otázka, jak daleko jsme od vytvoření prvního umělého života.

Ve filmových adaptacích knih z žánru fantasy to Pavel Žďárek vezme pěkně od začátku. Díky tomuto článku může i ten nejvěrnější fanoušek tohoto žánru objevit filmy, o kterých předem nevěděl.

Časopis stále neztrácí dech

XB-1 ukazuje, že i po třiceti číslech má dost elánu a energie. Nezbývá než jí popřát minimálně tolik čísel jako její předchůdkyni.

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení	Text, který vidíte na obrázku nalevo.
	Jiné HTML značky nejsou povoleny. Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).