Tak trochu experimentální výprava slovenského autora mimo žánrové luhy a háje fantasy se dočkala již čtvrtého pokračování. Historická detektivka tentokrát zavedla ústřední protagonisty mimo Česko-Slovenské území do samotného centra habsburské monarchie, do Vídně.

Stein, Barbarič a Jaroš cestují společně s arcivévodou Matyášem prošetřit podivné upozornění od biskupa Melchiora Khesla. Jsou však přepadení záhadným Ďáblem v zrcadle a opět rozjíždí vyšetřování. Hned v úvodu jsou svérázní detektivové upozorněni, aby jejich metody neměly tak radikální důsledky jako v předchozích dílech. Respektive aby po nich nezůstaly hromady mrtvol, tak jako ve Štiavnici, Praze a Prešpurku.

Autor chtěl asi dopředu upozornit mrtvol chtivé čtenáře, že tentokrát bude trošku méně půtek, a možná v někom vzbudit očekávání, že se půjde do hloubky postavám, popřípadě se čtenářstvo dočká promyšlené detektivní zápletky doplněné dechberoucími zvraty. I když se už při četbě předchozích dílů série nabízelo více pracovat s psychologií a hlavně minulostí postav, toho se bohužel čtenář na úkor zmenšení počtu šermířských, popřípadě pistolnických střetů nedočká ani tentokrát. K této hře totiž Červenák rozdal karty už v minulých dílech a ani tehdy nedošlo na žádné pořádné trumfy – snad tedy zase příště.

Juraj Červenák v pěti bodech

1. Narodil se roku 1974 v Banskej Štiavnici.
2. První knihy vydal pod pseudonymem Thorleif Larsson a George Callahan.
3. Napsal několik příběhů s Conanem (Conan Nelítostný, Conan a svatyně démonů, Conan a dvanáct bran pekla).
4. Napsal dva časopisecky vydané romány na pokračování (Chřestýš Callahan a brána duchů a Sekera z bronzu, rouno ze zlata).
5. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří krom cyklu o Černokněžníkovi i série Dobrodružství kapitána Báthoryho a trilogie Bohatýr.

Co se týče detektivní zápletky, ta není nikterak složitá a naopak spíše lineární, což je dáno tím, že Červenák začínal na úplně jiném žánru. Ovšem něco na uprázdněná místa čtenářské tabule přece jenom umístil. Zaměřil se více na historické souvislosti doby, a to zejména na počátek rekatolizace v habsburské monarchii. Zápletka je na problémech konfesijně roztříštěné společnosti postavená a jsou na ní vystavěny i konflikty mezi ústřední dvojicí hrdinů – katolíkem Steinem a luteránem Barbaričem. Červenák je svou vášní pro historii známý, a tak nutno říct, že tato vrstva knihy patří rozhodně mezi ty nejzdařilejší.

K drobnému zklamání fanoušků starší Červenákovy tvorby upustil spisovatel ještě od jednoho aspektu, který byl pro případy Steina a Barbariče charakteristický. Vyšetřování vždy naráželo na nějaké mystické okolnosti založené na dobové víře v magii nebo různé pověry. Evokovaly Červenáka jako autora fantasy a zároveň krásně zapadaly do kontextu historického románu. Ve Vídni se však až na titulního Ďábla v zrcadle vyšetřovatelé s ničím mysteriózním či okultním nesetkají.

Přestože výše uvedené řádky mají poněkud kritičtější tón, celkové vyznění zatím poslední knihy o Steinu a Barbaričovi rozhodně negativní není. Děj krásně odsýpá, knížka se čte jedním dechem až se člověk trošku diví, že je na konci. Červenák je velmi zkušený autor nejedné desítky knih a je to znát i na tomto knižním počinu.

• Juraj Červenák: Ďábel v zrcadle (Stein a Barbarič 4)
• Argo, 2016
• Překlad: Robert Pilch
• Obálka: Pavel Růt
• 308 stran, 328 Kč (v e-shopu Fantasye již za 295 Kč)