Fantastická literatura má mnoho podob – od laciných krváků a červené knihovny až po náročná intelektuální díla a také všechno mezi tím. Pokud jde o ten druhý jmenovaný extrém, česká fantastika intelektuálních želízek v ohni nemá příliš, obzvlášť v oblasti propracovaných sérií. Vilma Kadlečková však od svých útlých let pracuje na tom, aby se přesně to změnilo. Její Argenitový vesmír už má tisíce stran a váhavým čtenářům se nyní nabízí jedinečná šance si ho vyzkoušet. Nakladatelství Argo totiž právě rozjelo nové vydání její série Mycelium v krásné pevné vazbě a se sympatickými bonusy.

Byla jednou jedna Země ve 26. století. A byla jednou jedna mimozemská civilizace, v mnoha ohledech děsivě odlišná a v jiných zvláštně stejná, která se rozhodla na Zemi spustit invazi. Ale nečekejte žádné přestřelky vesmírných lodí. Invaze probíhá potichoučku, desetiletí za desetiletím, hlavně pomocí kulturního, náboženského a technologického srůstání. A protože obě civilizace se k něčemu potřebují, nakonec na Zemi vyraší svatostánky brutální össeanské církve uctívající zrůdného hmyzího boha, katedry mimozemského jazyka připomínajícího čínštinu na univerzitách i podloudné krámky, které cizí kulturu prodávají namísto ezoterie. A bují i obchod s posvátnými drogami z Össe i se spórami nitrožilních hub, které dokážou připravit pěkně bolestivou smrt.

Jenže náhle se všechno zkomplikuje – Lucas Hildebrandt, odrodilý syn terorizujícího otce, jenž byl jen tak náhodou na emzáky expertem, zavětří možnost, jak najít pro Zemi nečekaného a potenciálně mocného spojence někde hluboko ve vesmíru. Ale bude ho to stát nekonečná muka a složitou partii s mnoha neznámými hráči.

Jen první střípek mozaiky

Jantarové oči, první díl série Mycelium, nedává čtenářům nic zadarmo. Autorka je vrhá do komplikovaného světa plného krutých rituálů a složitých machinací, kde se lze zorientovat pouze postupně. Z několika klíčových postav včetně ústředního Lucase Hildebrandta je řada nespolehlivá, nesympatická a místy i na nervy jdoucí. Nepomáhá tomu ani pomalejší rozjezd dějových linek, takže si čtenář občas přijde zavalen informacemi, aniž by některé z nich využil v praxi. Do jisté míry je pomalejší tempo přítomno po celou dobu – místo bombastických odhalení a akčních scén (ačkoli i ty se najdou), jde spíše o špionážní příběh s na českou tvorbu neobvykle silným přesahem do intelektuálních témat. A právě proto je trpělivost cílem k úspěchu v podobě kvalitního zážitku.

Vilma Kadlečková totiž dává od začátku cítit, že při otevření Jantarových očí se čtenáři zavazují k mnohem delšímu vztahu než jen k jedné knize. S tím, jak začíná děj s odsýpajícími stránkami postupně přece jen zrychlovat a různé střípky skládají dohromady mozaiku větších celků, je brzy jasné, že tu kdosi snová plány v plánech jiných plánů a za událostmi popsanými v prvním svazku se toho skrývá mnohem víc. Ostatně ne nadarmo autorka svůj svět buduje už řadu dekád a v prvním díle románové ságy tak dokáže poodhalit jen drobný kousek.

Vilma Kadlečková v pěti bodech

1. Narodila se v roce 1971.
2. Absolvovala obor vědeckých informací a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Kromě toho dva roky studovala zahradní architekturu na Mendelově univerzitě v Brně.
3. Autorsky je aktivní od konce 80. let a na počátku 90. let také spolupracovala na vzniku hry Dračí doupě. Po tvůrčí pauze zhruba od poloviny 90. do poloviny nultých let nyní znovu publikuje, především právě sérií Mycelium. Většina jejích prací navíc náleží do stejného sci-fi univerza.
4. Za svou tvorbu obdržela několik literárních cen včetně Ceny Karla Čapka, ceny Akademie SFFH či čtenářské ceny Aeronautilus.
5. Má dvě děti a je vdaná za Martina Klímu, třebaže při vydávání používá dívčí jméno Kadlečková.

Vedle faktu, že autorčino 26. století vypadá až na cestování vesmírem a život na Marsu skoro stejně jako naše současnost, je odhalování bohatosti světa asi jediný skutečně zásadní problém knihy – ze stránek čiší, že Kadlečková má promyšleno násobně víc, než odkrývá, zároveň ale tápe, které kousky odhalit právě teď, aby dokázala čtenáře navnadit a zároveň jim poskytla dostatek informací k tomu, aby se orientovali. Místy proto letí rychleji, než by musela, jindy naopak natahuje text mnohem víc, než by bylo zdrávo – tím druhým odkazujeme hlavně na vnitřní monology všech postav, které výrazně dominují nad sporými dialogy. Vyřešit by to mohla pevnější ruka redaktora, těžko ovšem říct, zda by se v tak komplikovaném terénu docílilo lepšího efektu a je dost možné, že s přibývajícími díly se autorčino psaní vytříbí k dokonalosti samo od sebe.

Vrcholy české porevoluční sci-fi

Navzdory prvotní nepřístupnosti jsou Jantarové oči zásadním počinem na poli tuzemské fantastiky, který by si měl každý fanoušek pořídit. Celá esence Mycelia je odkazem na náročnější sci-fi počiny zahraniční provenience, například na Herbertovu Dunu, tedy podobně bohaté univerzum s nápadnou mystikou a silným důrazem na zákulisní machinace. Na tuzemském poli se zase se nabízí i srovnání Mycelia se sérií Algor Jana Hlávky a Jany Vybíralové, která shodou okolností začala vycházet ve stejný rok jako sága Vilmy Kadlečkové. Zatímco Algor jednoznačně vede v řemeslné kvalitě (nechybí strukturovaný dynamický děj, sympatické a plnější postavy, vřelá čtivost textu), Mycelium dorovnává náskok Hlávky a Vybíralové dusivou mysteriózní atmosférou a intelektuálním přesahem. Společně pak obě série dotvářejí obrázek o tom, kam až se tuzemská porevoluční fantastická literatura dostala a že její nejlepší autoři se mohou směle měřit i se zahraničím.

Není se tedy čemu divit, že nakladatelství Argo se rozhodlo vyslyšet volání fanoušků a společně s posledními díly myceliální ságy (aktuálně vyšel poslední z celkem osmi plánovaných svazků) se rozhodlo vypustit na trh nová vydání, tentokrát v krásné vázané úpravě. Podstatným bonusem jsou také dodatky, které knihu výrazným způsobem ozvláštňují – a sice dva kratší příběhy, které se odehrávají souběžně s Jantarovýma očima či těsně před nimi. Zatímco v jednom autorka představuje dějovou linii, kterou z prvního svazku kvůli přílišné komplexnosti vyškrtla, v druhém se vrací na samý počátek své literární kariéry v 80. letech, aby popsala události předznamenávající Lucasův příběh. Čímž opět potvrzuje, jak komplexní její svět je a jak dlouhá desetiletí strávila jeho tvorbou.

Suma sumárum, necháte se zlákat subverzivními houbami z vesmíru? Pokud jste dávali pozor, už víte, že nemáte volbu. Rë Akkütlix!

• Vilma Kadlečková: Jantarové oči (Mycelium 1) – vázané vydání
• Argo, 2021
• obálka: Tomáš Kučerovský
• 433 stran, 498 Kč (v e-shopu Fantasye již za 448 Kč)