Mrtvý v parovodu sezdal osm českých steampunkových povídek, Vlado Ríša ed.: Mrtvý v parovodu
Protože popularita steampunkového žánru v současné době stoupá, nechalo se jím několik tuzemských spisovatelů inspirovat a vytvořilo osmero povídek z viktoriánského období. Příběhy odehrávající se v časech největšího rozvoje techniky a využití páry, příběhy přející osamělým vynálezcům, badatelům, podivínům či detektivům, hrdinům těchto poutavých dobrodružství.
Do antologie sci-fi povídek Mrtvý v parovodu přispěli zkušení a kreativní autoři, kteří již mají na svém literárním kontě nejrůznější sci-fi i fantasy povídky, romány i ocenění kritiků, ale zejména plné hlavy nápadů. Díky tomu dokázali vyslat své odvážné i vtipné postavy na ta nejneuvěřitelnější místa, aby se staly svědky zrodu mechanických lidí, parních strojů se šokujícími účelů, nevídaných zbraní nebo něčeho ještě fantastičtějšího.
Steampunk se snese s jakoukoli fantasy
První povídku v antologii představuje Příběh zloděje (Leonard Medek), který líčí dvojnásobnou ztrátu hlavy českého zlodějíčka, jenž měl špatný odhad a okradl nesprávného člověka, totiž vynálezce, který měl odhad ještě horší. Pási spási (Martin D. Antonín) zase překvapivě spojují klasický motiv parních strojů a zbraní s magií i bytostmi klasické fantasy, bojujícími s podivnými vetřelci. Hrdina příběhu Eskapány pana Finnegana (Julie Nováková), šaramantní irský patriot a světácký zloděj chce znemožnit anglickou panovnici ukořistěním okázalého daru, který jí poslal ruský car. A není sám.
Chytni štěstí za pačesy (Hana Šochová) – tak zní rada, jíž se dostane osiřelému děvčátku, kterého se ujme laskavý hrabě, jehož sídlo ukrývá temné tajemství života i smrti. Vyprávění pojmenované Série třináct (Vlado Ríša) se v mnohém podobá příběhům o robotech Issaca Asimova, protože jako hlavní pohřešovaný figuruje mechanický člověk k nerozeznání od skutečných lidí, podezřelý z vraždy a sabotáže. Hříčka Mrtvý v parovodu (Josef Pecinovský) osvěží popisem jednoho z případů geniálního Sherlocka Holmese hrajícího na parní housle s jeho věrného doktora Watsonea.
Vlado Ríša v pěti bodech
- narodil se v roce 1949 v Rožňavě na Slovensku, avšak většinu života prožil v Čechách
- je rozvedený, má jednoho syna; více než čtyřicet let hraje basketbal a létá na ultralightu
- studoval nejprve na pražské VŠCHT, aby pokračoval jako odborný asistent, posléze i vědecký pracovník v Ústavu jaderného výzkumu; protože však ještě studia neměl dost, věnoval se postgraduálnímu studiu pedagogiky a psychologie na Pedagogické fakultě UK
- v roce 1990 založil vlastní sci-fi a fantasy nakladatelství Golem Ríša; od devadesátých let začal v Mladé frontě pracovat jako redaktor, posléze v Ikarii jako šéfredaktor, v současnosti pokračuje na stejném postu v jejím nástupnickém časopise XB-1
- kromě téměř dvaceti povídek napsal též podobný počet žánrových knih (ze známých hrdinů například Gooka, Conana, Bruncvíka či JFK) a sestavil několik antologií sci-fi a fantasy povídek; věnuje se též překladům z ruštiny i návštěvám mnoha žánrových conů
Druhé spojení fantasy a parních zbraní i strojů má název Chlapec a jeho trol (Petr Schink). Vypráví příběh osiřelého malého chlapce, který zjistí, že v trolech je někdy více lidskosti než v lidech a opačně. Čestné slovo (Lucie Lukačovičová) se inspirovalo indickou mytologií a hlavními hrdiny jsou podivínský vynálezce, dobrodruh, hodný a zlý démon. Kolem světa na vlně science-fiction
Jak je vidět při pohledu na krátké shrnutí jednotlivých povídek, liší se kulisy, zápletky i hlavní postavy natolik, jak jen jedineční jejich autoři jsou. Někteří se spojili se „starým kontinentem“ a jeho přitažlivými hlavními městy jako Praha, Londýn či Vídeň, jiní se vypravili na výlet trochu dále, třeba do Asie. A některým byl náš svět malý a umístili své hrdiny do speciální steampunkové reality, kde se navíc prohánějí trolové, elfové či gnómové.
V několika příbězích se vyskytuje myšlenka mechanického člověka, mechanických částí těla nebo podpory života, v jiných hrají nejpodstatnější roli parní tanky, vzducholodě či hodinové strojky nebo pistole. Ať však byly náměty těchto vyprávění jakékoli, zdá se až šokující, jakou rozmanitost dokázali autoři vytvořit. Na druhou stranu je pravda, že část z nich by mohla být zasazena do zcela jiného prostředí a žánru, aniž by jim to ublížilo.
Něco může rozdělovat, ale spojuje
Zdá se skutečně až úsměvné, že některé detaily se mnohokrát opakují, přestože spisovatelé vycházeli ze zcela odlišných myšlenek i zkušeností – například mechanické bytosti se objevují velmi často, avšak pokaždé pojaté nějakým novým způsobem. Takovým důležitým aspektem povídek vycházejících svým způsobem z naší historie je poměřování příběhů s realitou a s možnostmi, jimž jen maličký kousek chyběl, aby se uskutečnily.
Jako patrně nejvděčnější se zdá zachycení některého z notoricky známých literárních hrdinů v novém příběhu za nových okolností a není podstatné, jestli se jedná o Sherlocka Holmese, dvojníka Arséne Lupina nebo Čapkova robota. Přesto, nebo snad právě proto, se tyto povídky staly asi nejlepšími z celé sbírky, zejména skvělé detaily každodenně užívaných parních přístrojů jsou neodolatelné. Ani zajímavé zkřížení steampunkového základu s klasickou fantasy se nesetkalo s katastrofou. Pro někoho konzervativnějšího by sice mohly tyto povídky být poněkud méně stravitelné, ale jistě si i ony najdou své ctitele.
Mrtvý v parovodu představuje povedenou antologii, při jejímž sestavování měl editor Vlado Ríša opět šťastnou ruku, stejně jako při tvorbě svých předchozích sbírek 2003 a 2005: Česká fantasy, Sorry, vole, error, Časovír či Roboti a lidi. K této skutečnosti jistě přispělo i to, že jejich autory jsou mnohdy zkušení spisovatelé, kteří mají dětské neduhy své tvorby dávno za sebou.
- Vlado Ríša ed.: Mrtvý v parovodu
- Konektor XB-1, 2012
- obálka: Jana Šouflová
- 296 stran, 295 Kč (v e-shopu Fantasye již za 266 Kč)