Mistrovský odkaz historické Číny. Guy Gavriel Kay uléhá Pod nebesy, Guy Gavriel Kay: Pod nebesy
 |
V Česku nedoceněný kanadský fantasy spisovatel Guy Gavriel Kay se u nás snaží prorazit už poněkolikáté, tentokrát s historickou freskou z císařské Číny. A je to jeho vrcholné dílo.
Román Pod nebesy není fantasy. Alespoň ne taková fantasy, na jakou jsou čeští čtenáři zvyklí. Nejde ani o akční jednohubku, ani o zamilovanou young adult, ani o rozsáhlou sérii, která vzala motivy páně Tolkiena a posté se je snažila poskládat tak, aby byly stále originální a čtivé. Guy Gavriel Kay totiž nikdy nebyl spisovatel, který by vyloženě zapadal do proudu těch děl, která u nás obvykle okupují žebříčky prodejnosti. Jeho nejnovější počin je v tomto i ve všech ostatních směrech vyvrcholením jeho tvorby, a přesto se Pod nebesy skrývá všechno, co by typický čtenář historické fantasy očekával. Jenom namíchané v jiných poměrech.
Příběh sleduje Tchaje, druhého syna kdysi váženého generála, který nyní zemřel. Podle tradice měl hlavní hrdina držet povinný tříletý smutek doma se svou rodinou, on ale odjel kamsi do hor, na místo bitvy, jež před dvaceti lety uzavřela jednu z mnoha válek mezi jeho říší a jejím sousedem. Místo, kde jeho otec kdysi bojoval. A především místo, kde dodnes po nocích vyjí duchové, které nikdo nepochoval. A tak Tchaj den za dnem kope rovy do země na pobřeží horského jezera, pohřbívá kost za kostí a po večerech poslouchá, jak je za stanovou plachtou zase o jeden naříkavý hlas méně.
Když se perioda Tchajova smutku blíží ke konci, spadne mu do klína dvě stě padesát sardských koní. Tihle hřebci jsou ovšem tak neobyčejní a cenění, že jen deset z nich by hlavního hrdinu katapultovalo na vrchol společenské pyramidy. A tak musí Tchaj odložit smutek, vydat se do hlavního města, aby koně jako správný poddaný nabídl svému vládci, a připravit se na nový život v síti dvorských intrik. Jeho bratr totiž nyní slouží premiérovi říše, jeho bývalá milenka dělá stejnému člověku konkubínu, jeho sestru přijali do císařské rodiny a jeho samotného se někdo velmi mocný snaží zabít.
Historická freska
Kayův román ze všeho nejvíce připomíná historickou fresku z čínského období Tchang, a to přestože se vlastně odehrává ve smyšleném světě a na smyšlené mapě. Nejdříve to čtenáři dojde podle toho, jakým způsobem autor příběh rozvíjí. Ten totiž začíná velmi pomalu, tak pomalu, že úvodní katalyzátor sardských koní se na scénu dostane až v druhé padesátce stran. A i poté se všechno rozbíhá jen pozvolna, neboť velkou část knihy zaujímá právě Tchajova cesta do hlavního města a nikoliv události v císařské metropoli.
I přesto ovšem zápletka plynule zrychluje a po zásadním dějovém zlomu v poslední třetině, který silně připomíná moment, kdy člověk konečně najde klíčový kousek puzzle, uhání nevídaně zběsilým tempem. Tomu ještě nahrává vševědoucí vypravěč, který se nebojí zabrousit i do budoucnosti a pracovat s díly fiktivních historiků, kteří budou o událostech z knihy za pár desetiletí psát. Celý příběh se tak vlastně formuje jako rozsáhlá a složitá mozaika, která v závěru ohromí svou velikostí. A to i přesto, že ze začátku nudila.
Guy Gavriel Kay v pěti bodech
- Kanadský autor s židovskými kořeny, narodil se v roce 1954.
- Studoval filozofii a právě při tom si ho všiml Christopher Tolkien, který v té době dával dohromady pozůstalost svého otce a požádal ho, aby mu s tím pomohl.
- Na počátku osmdesátých let publikoval svou první knihu Letní strom, úvodní díl trilogie nazvané Fionavarská tapisérie.
- V současnosti píše spíše romány z fiktivních světů s prvky fantasy, které jsou silně inspirované skutečnými historickými společnostmi – Čínou, Byzancí, středověkým Španělskem nebo Provence.
- Webové stránky o jeho díle v angličtině se nachází na brightweavings.com.
Podstatnou roli zastává v románu Pod nebesy i samotný jazyk, jímž G. G. Kay píše. Není to žádná akční hatmatilka plná hlášek a břitkých dialogů. Kanadský spisovatel si naopak stextem hraje a snaží se, aby každá věta a každé slovo měly v závěrečné skládačce svou vlastní roli. Autor značně čerpá z čínské poezie, tu a tam mezi prózu vkládá verše a jako jednu z postav koneckonců uvedl i velkého básníka Li Po. Za spoustou scén, drobných zvratů a zdánlivě nevinných vět se tak skrývá hlubší význam a v pomalém tempu, s jakým se Pod nebesy rozjíždí, je to právě jazyk a poetické obrazy, které čtenáře nutí, aby dál otáčel stránky.
Tyhle prvky totiž vytváří neopakovatelnou náladu, kvůli které je nový román G. G. Kaye tak silný čtenářský zážitek. Třebaže příběh i postavy mají ve výsledku obrovskou roli, atmosféra Číny a jednoho z jejích historických období je tím nejsilnějším aspektem knihy Pod nebesy. To ostatně napovídá i lyrická, do zelena laděná obálka, kterou svazek vybavil nakladatel. Z pohledu Evropana či Američana je společnost, jíž vládne božský císař a kde jednu z nejdůležitějších vlastností úředníka představuje umění psát básně, naprosto nepochopitelná. A právě proto tak hluboce okouzlí.
Mimořádný román
Pod nebesy není kniha, kterou by mnoho čtenářů otevřelo – a o čtenářích klasické fantasy to platí dvojnásob. Konstrukce jejího děje je neatraktivní, postavy zpočátku nevýrazné a fantasy prvků by se tu našlo ještě méně než šafránu. To ale neznamená, že by po ní lidé sáhnout neměli. Právě naopak. Guy Gavriel Kay je zkušený autor, a pokud svůj román začal tímhle způsobem, něco tím sledoval. A tím je nejen dechberoucí atmosféra a do detailu propracované prostředí fiktivní říše silně inspirované Čínou, ale i monumentální finále, ve kterém děj burácí a postavy prožívají srdcervoucí vývoj. Ať už ji budete považovat za historický román nebo asijskou fantasy, kniha Pod nebesy si proto zaslouží mimořádnou čtenářskou pozornost.
- Guy Gavriel Kay: Pod nebesy
- Argo, 2012
- překlad: Richard Podaný
- obálka: Larry Rostant
- 480 stran, 398 Kč (v e-shopu Fantasye již za 358 Kč)
