Mechanické století 4: Příběh Ganymédu se drží u dna jako stejnojmenná ponorka, Cherie Priest: Ganymédes (Mechanické století 4)
 |
Cherie Priestová se rozhodla držet tradice, a tak je čtvrtá kniha ze série Mechanické století, stejně jako tomu bylo u dílů předchozích, pojmenovaná podle unikátního stroje. Tentokrát se ovšem nejedná o vzducholoď ani vlak, nýbrž o stroj v té době ne zcela obvyklý. Ganymédes je totiž ponorka. A jak se dá očekávat, ne jen tak ledajaká. Díky němu by mohla být válka velmi rychle ukončena, a tak není divu, že se ji snaží získat obě soupeřící strany.
Příběh Ganymédu začíná u Josephine Earlyové, majitelky penzionu ve francouzské čtvrti v New Orleans. Takového toho penzionu, kde je ubytována spousta dívek a většina zákazníků ho navštěvuje v noci. Město v současnosti okupuje Texas a Josephine je krom svého veřejného povolání také špehem Unie. A stojí před úkolem, jaký by mohl zajistit vítězství její strany ve válce.
Je totiž takřka veřejným tajemstvím, že v blízkém jezeru Pontchartrain se nachází samotný Ganymédes. Aktuálně se nachází v moci rebelů ze slepých ramen, které vede Daederick, bratr Josephine. Ta mezitím shání někoho, kdo by dokázal stroj dopravit do Mexického zálivu k unionistickému nosiči vzducholodí, aniž by se uvnitř utopil tak jako skoro všichni, kdo dosud zkoušeli ponorku řídit. Volba padne na jejího známého kapitána jménem Andana Clyho, který se v sérii neobjevuje poprvé a pravděpodobně ani naposledy.
Na tří stech dvaceti stránkách se tak příběh odvíjí ze dvou různých pohledů, přeskakuje mezi Josephine a kapitánem. Ten ostatně není jediná čtenářům již známá postava, která se v ději nachází. Krom dalších členů Clyho posádky se opět setkají třeba s rangerem Kormanem, jenž hrál důležitou roli již v Bitevníku.
Cherie Priestová v pěti bodech
- Narodila se v roce 1975 na Floridě v USA.
- Debutovala v roce 2005 románem Four and Twenty Blackbirds.
- Od té doby má na kontě již přes dvanáct knih.
- Její nejúspěšnější knihou je Zemětřas (Boneshaker), který vyhrál několik cen, mezi jinými Locus za nejlepší science fiction. Byl nominován na ceny Nebula a Hugo a přeložen do devíti jazyků.
- V roce 2006 se vdala za svého dlouholetého přítele Arica a spolu s jejich černou kočkou Spain (Španělsko) se přestěhovali do Seattlu. Na počátku roku 2012 si koupili domek v Tennessee, ale už v květnu se stěhovali zase zpátky.
Kromě recyklovaných postav zde vystupuje spousta dalších charakterů, z nichž nejzajímavější je Kirby Troost, Clyův nový mechanik s pochybnou minulostí, a Marie Laveau, královna voodoo, jejíž existence je dokonce historicky doložena. Historický základ má ostatně i Horace Lawson Hunley, konfederační inženýr ponorek. Tomu se také skutečně podařilo potopit ponorku v jezeře, nejednalo se ovšem o Ganymédes, nýbrž o Pioneer.
Zatímco Zemětřas byl výborným čtením od začátku do konce a Bitevník zase disponoval opravdu excelentním závěrem, Ganymédes nemá bohužel ani jedno, ani druhé. Nečte se úplně špatně, přestože se děj občas jen líně táhne a ztrácí tak získané momentum. Mnohem horší je, že očekávání, že se konečně stane něco epického, nějaký zásadní dějový zvrat, nakonec zůstane nevyslyšeno.
Závěr je pak vysloveně za trest. Čtenář si něco takového po třech stech přečtených stránkách snad ani nezaslouží. V závěrečné bitvě se Ganymédes jen tak mihne a zmizí dříve, než na něj vůbec nepřítel dokáže zareagovat. Po celou dobu totiž postavy volí vždy tu bezpečnější cestu, plán na převezení Ganymédu je promyšlený a vlastně vůbec nic se během jeho uvedení do praxe nepokazí. A když vše proběhne tak, jak má, je to pro čtenáře nuda nebo přinejmenším zklamání, takže alespoň jeden větší konflikt by rozhodně knize neuškodil.
O to víc pak mrzí množství možných zápletek, jaké se Cherie Priest přímo nabízelo. Kirbyho minulost, příjezd rangera či milostná linie mezi Josephine a Clyem – to všechno slibuje zajímavé zamotání příběhu. Takže zatímco postavy se radují, jak se jim všechno nakrásně povedlo a štěstí jim hrálo do karet, příznivci série se pozastavují nad tím, co se stalo s jejich oblíbenou četbou. Z u nás doposud vydaných knih Mechanického století je Ganymédes nejslabší. To neznamená, že je špatný a fanoušci si ho nejspíše stejně přečtou, rozhodně ale není tak dobrý, jak by se dalo očekávat.
- Cherie Priest: Ganymédes (Mechanické století 4)
- Triton, 2013
- překlad: Zdeněk Uherčík
- obálka: Jon Foster
- 320 stran, 299 Kč (v e-shopu Fantasye již za 269 Kč)
