Magazín F&SF - podzim/zima 2010, Martin Šust (ed.)
 |
Opět na nás útočí dávka těch nejlepších povídek široko daleko. Magazín Fantasy & ScienceFiction se tváří pěkně sebevědomě. Opravňuje ho k tomu dlouhá tradice. Jenže vše má svá pro i proti. Pojďme se antalogii s pěknou obálkou mrknout na zoubek v následujícím článku.
Čtrnáct povídek plus pár stránek domácí publicistiky vypadá slibně a taky to slibné je. Hned na úvod je nutno dodat, že se objekt našeho zájmu trochu minul názvem. Magazín F&SF asi každému na první pohled evokuje očekávání té nejlepší žánrové klasiky. Nejlepší tady najdeme, nicméně žánrovou klasiku už jen zcela okrajově. Věřte tomu nebo ne, ale fantastika je tady na vedlejší koleji. Téměř všechny povídky jsou spíš mainstreamové a fantastické mají skutečně jen pozadí. Výjimkou je snad jen čistá fantasy o výpravě na draka Dračí zuby. To je skvělá fantasy jak řemen, ovšem jediná. Dokonce zde najdeme de-facto čistou mainstreamovou povídku Lehkonohá Sue ze San Diega o osiřelém chlapci jehož se ujme homosexuální pár. Příběh má sice do fantastiky daleko, pokud za zásadní fantastický prvek nepokládáte svítící zelené světlo, na kvalitě mu to ovšem neubírá. Stejně tak je na tom i celá antalogie. Výborná, ale svému názvu neodpovídající. Možná i proto má česká verze magazínu F&SF problém získat více příznivců. Leckterý fanoušek fantastiky se po přečtení může cítit zhrzený. Běžný čtenář o publikaci ani nezavadí, to je asi jasné a netřeba to zdůrazňovat. Osobně si styl příběhů, které magazín F&SF nabízí nemůžu vynachválit. Obávám se, že stejně zaměřených není příliš. Rozhodně název pro tento typ čtenářů není příliš přitažlivý.
Kapitolu samu o sobě tvoří publicistická část. Najdeme zde elitu české fantastické novinařiny Jiřího Popiolka a Borise Hokra, k tomu navíc Pavla Renčína a Františka Novotného. Právě článek posledně jmenovaného kraluje a je naprosto úchvatným exkurzem do tvorby nedávno zesnulého Roberta Holdstocka. Osobně byl pro mě Les Mytág a spol. poněkud nezáživným čtením. František Novotný můj názor rozhodně nesdílí a jeho téměř vědecký rozbor Holdstockova díla mě málem přivedl k opačnému pohledu na legendárního spisovatele. I ostatní články výše zmíněných nepostrádají kvalitu a svým způsobem i originalitu, na kterou například v Pevnosti nenarazíme.
Ještě chvíli se pozastavím nad českým rybníčkem a pošlu editorovi F&SF Martinu Šustovi vzkaz. Co takhle zařadit nějakou povídku z domácích luhů a hájů? Vytvořil by se unikátní prostor pro srovnávání domácí a zahraniční tvorby. Velice zajímavé by to bylo neboť mám pocit, že domácí tvorba jde trochu odlišným směrem než ta světová.
Nejlepšími povídkami jsou rozhodně ty nejkratší. Zde se výběr skutečně povedl. Hned první od Nancy Kressové pod názvem Ve všech těch zářících hvězdách, je skvěle vypointovaným kouskem o bezmoci obyčejného člověka. Uctivá poklona patří Rayi Vukcevichovi za příběh Chabá útěcha. Zpodobňuje rozhovor dvou elektrospotřebičů o lidskosti. V kontrastu s údernými krátkými povídkami jsou dvě novely obsažené v knížce. Teritorium Bradleyho Daltona a Ztracený ráj Alberta E. Cowdreyho sice bezpochyby kvalitní práce, ale ztrácejí rychlost a údernost kratších prací. Srovnání se při čtení nabízí velice snadno. Ve velkém počtu povídek se zákonitě musejí objevit i příběhy, které nesednou. Dojem na mě neudělala Nepříjemná záležitost Alexandry Duncanové. Ač je povídka vybavená poznámkovým aparátem, jedná se pouze o feministicky laděný, plochý příběh, který se sotva udržel na hladině čtivosti.
Milovníci dobrých povídek by si magazín F&SF neměli nechat ujít. Tolik kvalitních povídek na jednom místě člověk nepotkává každý den. Problematická je cena. I když je to kousek navzdory své vizáži poměrně rozsáhlý, tak není dle mého soudu příznivá. Na druhou stranu cena, kterou nakladatelství nabízí při koupi přímo u něj je podstatně přátelštější. A kamarádit se s tímto kouskem se rozhodně vyplatí.
 |
- Martin Šust (ed.): Magazín F&SF – podzim/zima 2010
- Triton, Praha 2010
- kolektiv překladatelů
- obálka Bryn Barnard
- 320 stran / 269 Kč