Svět se točí dál, a dokud se bude točit, budou na jeho směr otáčení dohlížet hlídky. Konkrétně Noční a Denní hlídka, dvojice neustále soupeřící o moc a dozorovaná neutrální Inkvizicí. V první knize Lukjaněnko představil světlou Noční hlídku, v knize druhé se věnoval temnější straně a zároveň poodhalil pomyslnou kapku spravedlnosti v podobě Inkvizice. Šerá hlídka přináší další příběh do série o nekonečném boji Světla a Tmy, dvou znesvářených stran, které však bez sebe nemohou existovat, pokud má být rovnováha vyvážená a svět se má točit dál.

Anton Goroděckij prožívá relativní idylku a iluzi spokojené rodiny. Se svou ženou Světlanou má dvouletou dceru Naďušku a zrovna si užívá dovolené. To by však nesměl být pracovník Noční hlídky, aby nebyl vtažen do víru událostí, které opět souvisí se záležitostmi dodržení rovnováhy mezi Světlem a Tmou. Být Jiný a ještě k tomu hlídkař, to je nikdy nekončící plnění povinností. Tentokrát bude muset zapojit veškeré mozkové závity a odhodit podezřívavost vůči Denní hlídce – pachatel přestupku oproti Dohodě může být kdokoliv, světlý i temný.

Do popředí událostí se dostává neuvěřitelně silný artefakt, opomíjený vědomím jako mýtus, který se ukáže být skutečnější, než si Jiní myslí. Jedna kniha, která má moc narušit rovnováhu, která panuje nejen mezi hlídkami, ale i mezi Jinými a obyčejnými lidmi. Musí být nalezena a to okamžitě – než stihne napáchat nevratné škody, které mohou změnit svět. Anton se ke své nelibosti musí spojit i s pracovníky Denní hlídky a společnými silami zastavit hrozící nebezpečí.

V pořadí třetí díl ze série o Hlídkách čtenáře opět zavede do nevlídné a studené matičky Rusi, konkrétně do Moskvy. Jako obvykle se v popředí objeví starý známý pracovník Noční hlídky, Anton Goroděckij. Zatímco druhý díl, Denní hlídka, byl bohatý na nové postavy, Šerá hlídka vrací na scénu staré známé z předchozích dílů. Tradičně je kniha rozdělena do tří částí, přičemž každá nenásilně navazuje na předchozí kapitoly. Zatímco v druhém dílu se v každé části odvíjely zdánlivě nesouvisející příběhy, které na konci splynuly v jedno, v Šeré hlídce části hladce odhalují jeden příběh.

Sergej Lukjaněnko v pěti bodech

1. Jeho první povídka Porucha vyšla v roce 1988 v časopi­se Zá¬ře.
2. Podle Noční hlídky byl v roce 2004 natočen stejnojmenný film.
3. Lukjaněnko se narodil v kazašském městě Karatau.
4. Vystudoval medicínu a na nějaký čas byl psychiatrem.
5. Napsal přes dvacet pět románových knih.

Čtenáři hlídek si jistě zvykli na Lukjaněnkovo oblíbené propírání dvou extrémních opozit, Světla a Tmy a jejich relativity. Ani zde nechybí obvyklé filozofování, nicméně je bráno z pohledu neutrálního – pokud se slije černá a bílá do sebe, co vznikne? Šedá, protože nic není jen čistě černé nebo čistě bílé. Mimo relativitu zla a dobra Lukjaněnko rozvinul více i historii a podstatu Jiných, lidí obdařených vstupovat do „šera“ a čerpat energii, se kterou Jiní dokáží pracovat. Již zmíněné filozofování si Lukjaněnko ponechal ke konci knihy, kde působí jako chtěná pointa, zakončení a odhalení, které zanechá prostor pro hluboké myšlenky i po zavření knihy.

Čtenář, který se nenašel v ideologii Denní nebo Noční hlídky, zajisté ocení Šerou hlídku více než předchozí díly. Šerá hlídka ukazuje hrubě a nezkresleně, jak nic není pouze temné a světlé. I v tom nejsvětlejším srdci se najde černá skvrna a stejně tak v tom nejtemnějším kapka světla. Trojka se stejně jako předchozí díly v novém vydání pyšní upraveným grafickým kabátkem Kateřiny Bažantové, tentokrát v cihlovém provedení.

Šerá hlídka je nezbytným přírůstkem do knihoven všech, kteří si zalíbili svět, který Lukjaněnko vytvořil – ne nepodobný našemu, pln nebezpečenství nejen magického rázu, hracím polem pro Jiné, kteří ve vzájemné rivalitě vedou nikdy nekončící boj mezi pomyslnou hranicí dobra a zla.

• Sergej Lukjaněnko: Šerá hlídka
• Triton + Argo, 2017
• Překlad: Libor Dvořák
• Obálka: Kateřina Bažantová
• 380 stran, 398 Kč (v e-shopu Fantasye již za 358 Kč)