Lidstvo rozdělené na Vyvolené a Přebytečné? Tak podle Gemmy Malley vypadá budoucnost, Gemma Malley: Deklarace smrti
 |
Ačkoli se doby mění, historie chodí v kruhu. V roce 2140 nastává období novodobého vraždění neviňátek – Země se potýká s přelidněním a téměř nikdo si nemůže dovolit mít dítě. Přesto však někteří potají odporují a potomky si pořizují. Co se s nimi stane potom?
Existuje mnoho knih, které se zabývají potenciálními problémy Země a jejích obyvatel, které mohou přijít, pokud budeme pokračovat v našem chování vůči planetě, nebo nastane nepředpokládaný zvrat v technologii. Deklarace smrti se k nim zařazuje svou originální kombinací obojího – lidé jsou pořád stejně neohleduplní, ale teď navíc i nesmrtelní. Vědci nyní vynalezli vedle léků na všechny známé nemoci, které už samy o sobě značně prodloužily lidský život, i přípravek proti samotnému stárnutí. Kvůli reálnému nebezpečí přelidnění bylo nejdříve povoleno pouze jedno dítě, později už ani to ne. Ty, které byly i přesto nelegálně počaty, jsou svým rodičům těsně po narození odebrány a vychovávány k „užitečnosti“ ve speciálních ústavech.
Gemma Malley píše z pohledu patnáctileté Anny, která se nachází právě v jednom z takových zařízení. Chvílemi čtenář nahlíží do jejího soukromí prostřednictvím deníčku, po zbytek času Malley píše v klasické er-formě. Stále se ale jedná o „one woman show“, děj se točí jen okolo hlavní postavy a vedlejší témata se vůbec nerozvíjí.
Autorka ale velice dobře zvládá tento styl vyprávění, Anna nepůsobí vtíravě, ani čtenáře neovlivňuje případná přílišná náklonnost k hlavní hrdince. Náklonnost ale asi nehrozí ani k samotnému románu, i když se jedná o příjemnou a zajímavou četbu. Zkrátka většinu lidí asi nechytne za srdce.
Gemma Malley v pěti bodech
- Narodila se a stále žije ve Velké Británii, konkrétně v Londýně.
- Na univerzitě studovala psychologii.
- Pracovala jako novinářka a editorka v několika časopisech.
- Spisovatelkou chtěla být již od mala, prý pouze čekala na správný nápad.
- Popud k napsání Deklarace smrti dostala z novinového článku o prodlužování života.
Chytlavá není ani celková atmosféra, protože vzhledem k tomu, že hrdinka se po většinu příběhu pohybuje jen v prostorech ústavu, čtenář se pořádně nedozví, jak to vlastně vypadá venku. A to je škoda, protože ústřední motiv by si určitě zasloužil větší pozornost širšího okruhu čtenářů. Možná to byl autorčin záměr, ukázat možný budoucí svět hlavně z pohledu nechtěných dětí, ale přece jen mohla celkové vzezření světa nastínit o trochu více.
Deklarace smrti je psaná čtivým, dobře srozumitelným stylem. I přes to, že děj chvílemi poněkud zaostává, se čte tak dobře. Akční scény a drastické dějové zvraty proto čtenář nevidí na každé druhé stránce, zato se ale může těšit na dostatek námětů k rozjímání o lidské morálce a ohleduplnosti. Malley Deklaraci smrti ukončila spíše volněji a nechala si tak volný prostor na pokračování, který do roku 2010 vyplnila dalšími dvěma knížkami, ve kterých se čtenář opět může setkat s dobře známými postavami z tohoto dílu. Bohužel u nás zatím nevyšly.
První román mladé spisovatelky oplývá především zajímavým nápadem, s postupem času ztrácí na zajímavosti, ale pořád se dá číst více než dobře. Hodí se však spíše pro ty čtenáře, kteří se místo globálních problémů lidstva raději zabývají osudem jedné nebo dvou hlavních postav, těm je zde totiž věnováno mnohem více prostoru.
- Gemma Malley: Deklarace smrti
- Fragment, 2013
- překlad: Milena Hordinová
- obálka: Kamila Flonerová
- 256 stran, 199 Kč (v e-shopu Fantasye již za 179 Kč)
