Co kdyby se ještě před první světovou válkou změnil chod dějin? Co kdyby Darwin objevil ve své době kouzlo „vláken života“ a dokázal s jejich pomocí vytvořit nové živočichy a co by se stalo, kdyby několik zemí Evropy včele s Rakouskem zjistilo, jak zmechanizovat zbraně o kterých se nám může jenom zdát? Možná bychom potom i my mohli prožít stejné dobrodružství jako Deryn s Alekem…

Alek i Deryn si žili každý svůj poměrně poklidný život, osud tomu však chtěl jinak a tak rozpoutal směsici náhod, které jim měli proklát jejich odlišné životní cesty.
Pro Aleka se vše změní ve chvíli, kdy jsou jeho rodiče zavražděni v Sarajevu. Alek totiž není tak úplně obyčejný kluk, ale syn arcivévody Františka Ferdinanda, následníka rakousko-uherského trůnu. Alek musí s několika věrnými prchnout ze své země před vrahy svých rodičů, kteří se z cesty pokouší odstranit i jeho, a to se mu podaří na palubě Hromovládce, bojového-industriálského-kráčecího stroje.
Deryn na začátku svého dobrodružství jistě netuší, jak ji babská povídačka „Na nebesích rudý nach, námořníky jímá strach“ dokáže zamotat s jejím dokonalým plánem. Již od mala touží stát se členem vzdušné služby. Jenže to má jeden háček, do služby mohou jenom chlapci. Deryn však něco takového nehodlá brát jako velkou překážku a z Deryn Sharpové se tak rázem stává neohrožený Dylan Sharpe.
Se vstupem do námořnictva je spjata i zkouška letu na Huxley, darwinovsky upravené medúze. Její let si ale dovolí přerušit bouře a jen díky Deryn, která neztratí hlavu, se i s létavcem nezřítí k zemi. Nebýt záchrany obří vzdušnou lodí, byla by Deryn bezhlavě unášena poryvy větru, takto se však ocitá na palubě Leviatana, s cílem pomoci splnit jeho tajnou misi…

Když se mi poprvé dostal Leviatan do ruky, netušila jsem, co bych měla od knihy jako čtenář očekávat. Tématicky se jednalo naprosto o jiný titul a tak jsem byla zvědavá, jestli by nám snad kniha nemohla přinést něco nového. Pokud budete mít knihu v ruce a začnete ji listovat, jistě vás na první pohled zaujmou ilustrace, které pro příběh stvořil Keith Thompson. Osobně již ani nevím, kdy naposledy jsem vůbec četla ilustrovanou knihu, ale i tak si stále pamatuji tu radost, když jsem se vždycky pročetla k dalšímu obrázku. A ani zde tomu nebylo jinak. Dobré ilustrace jsou jako okno do duše knihy, která se k vám jejich prostřednictvím snaží promlouvat.

Scott Westerfeld vytvořil dokonalý svět protikladů. Na jedné straně tu tak máme darwinovce, kterým se podařilo s pomocí „vláken života“ (DNA) vytvořit naprosto nové živočichy a mutací si z každého tvora vybrat to pro ně užitečné. Na druhé straně pak stojí industriálové, kteří na darwinovce pohlíží jako na neznabohy a sami vytvářejí velkolepé mechanické stroje. Darwinovcům i industriálům se tak vlastně podařilo předběhnout svými výzkumy a dovednostmi naši dobu.
Jak jste již mohli poznat třeba i z mé „anotace“ výše, kniha vlastně sleduje dvě příběhové linky. Setkáváme se zde s Alekem, jehož prostřednictvím máme pochopit, jak industriálové myslí a kam kladou své priority. Alek navíc nikdy nijak zvlášť netrpěl, vždy se měl dobře a teď se najednou zdá, že by měl být jeho poklidný život zničen. Je tedy zajímavé sledovat mladého pána, jak se s touto novou skutečností popere.
Deryn je oproti tomu prostě pravá „holka od rány“, a využívání uměle vytvořených zvířat, ji jako pravé darwinovce přijde naprosto normální. Já se oproti tomu musím například přiznat, že myšlenka na využívání zvířat, byť uměle vytvořených, mi je trochu proti srsti, a tak jsem postupem příběhu stále bojovala s myšlenkou, že je na tom celém něco špatného. Přesto mě v první půli příběhu mnohem více lákalo objevování světa darwinovců, než toho industriálského. Jenže při druhé půlce se můj zájem obrátil zase na stranu Alekovu. Deryn to někdy se svými náladami přece jenom přeháněla a nezbývá nám než se divit Alekovi, že si dokázal ve většině případů udržet klidnou hlavu.

Leviatan je také jeden z mála příběhů, který si s klidným svědomím mohou přečíst i kluci, není tak již třeba schovávat se s romantickou fantasy doma, tuto knihu si beze všeho mohou brát všude sebou. Možná to zní spíše jako vtip, ale je to pravda, často se setkávám s názorem, že dnešní knižní trh toho pro kluky moc nového nepřináší. Kdyby můj bratr neměl ke čtení takový odpor, rozhodně bych mu Leviatana jedině doporučila.

Tato kniha tedy rozhodne patří k tomu lepšímu, co nám mohou dnešní nakladatelství v Young Adult tématice nabídnout. Čte se velmi dobře, nezadrhává se a napínavost se drží stále na stejné úrovni a ta není nikterak nízká. Hlavním kladem knihy je neotřelost zvoleného žánru a především zaměření knihy. Snad by se i dalo říct, že se opět dostáváme od milostných témat k starým dobrým Verneovkám. Od série bych toho navíc dost očekávala i do budoucna. Velmi dobrým tahem autora je totiž protáhnout příběh vlastně křížem krážem po Evropě. Nejsme tak stále na jednom místě, na druhou stranu ale nehrozí ani cestovní horečka. Z počátku se i můžeme poplácat po ramenou, že si autor vzpomněl například i na naši Prahu.
Navíc bych zde ještě chtěla zmínit autorovu snahu, uvést na konci svého díla fakta, tedy co bylo v příběhu inspirováno pravdou, a co bylo vytvořeno pouze jeho fantazií. Je tak zamezeno případným nesrovnalostem, když by se snad někdo ve škole snažil přesvědčit svého učitele dějepisu, že učebnice nemá pravdu.

Recenze je převzata z autorčina blogu

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení	Text, který vidíte na obrázku nalevo.
	Jiné HTML značky nejsou povoleny. Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).