Legenda o Hledači, sága psaná Mečem pravdy
 |
Zapomeňte na všechny Excalibury, Bouřenoše či Andúrily, jejichž čepele jsou tak našlapané magií, že stejně odvedou většinu práce za svého majitele. Právě se vám dostala do rukou onačejší zbraň. Tento meč má na jílci slovo PRAVDA, a když ho vytasí ten správný člověk ve chvíli spravedlivého hněvu, začne se schylovat k takovému menšímu soudnému dni. Jenže, najít takového hrdinu není vůbec nic jednoduchého…
Meč pravdy totiž vyžaduje od držitele mnohem víc než jen nabušené svaly a šermířské schopnosti. Odvážlivec, který ho chce ovládnout, musí mít mysl stejně nabroušenou, jako je tato čepel. Jakmile totiž zbraň přijme, stane se z něj HLEDAČ. A jak už jméno meče naznačuje, bude se snažit hledat pravdu. Což je ve světě, kde existují šílení mágové i krvežízniví tyrani, činnost extrémně nebezpečná. Není tedy divu, že se o tento post lidi zrovna nervou…
Upřímné varování těm, co žijí, i těm, co jsou
mrtví!
Takto poprvé oznámil velký čaroděj Zedd světu, že se zrodil nový hrdina.
Stalo se to v roce 1994, když vyšel první díl cyklu Terry Goodkinda
Meč pravdy nazvaný První čarodějovo
pravidlo. Goodkind v něm okouzlil čtenáře skvěle pojatým
epickým příběhem, v němž v imaginárním Středozemí získává stále
větší moc vládce D´Hary, čaroděj Darken Rahl, ovládající temnou magii.
Situace se vyhrotí natolik, že se poslední ze zpovědnic, Kahlan Amnellová,
vydá hledat velkého čaroděje. Chce ho požádat, aby ustanovil Hledače,
jenž má jako jediný šanci postavit se Rahlovi. Ovšem v lesích
Západozemí najde více, než se odvážila doufat. Najde nezištného
přítele, lesního průvodce Richarda Cyphera. S jeho pomocí pak objeví
i Zedda, který splní její žádost. Má to jediný háček – oním
Hledačem se stává Richard. A tak začíná smrtelně nebezpečná hra,
v níž na jedné straně stojí magická moc Darkena Rahla podpořená silou
zbraní D´Hary, a na straně druhé pár odvážných pod vedením Richarda a
Kahlan. Odměnou vítězi pak může být nepředstavitelná moc stejně jako
úplné zničení. Do hry byly totiž vsazeny tři schránky Ordenu, manifestace
nejmocnější magie, jaká existuje.
Zdá se, že Rahl má vítězství na dosah, jenže Richard se nezdává.
V rukávu má několik překvapení, a navíc hodlá aplikovat první
čarodějovo pravidlo…
 |
Hledač a zpovědnice, čili krátká sonda do nitra
hrdinů
První čarodějovo pravidlo je fascinující dobrodružství plné hrdinských
činů, nebezpečí i magie, ovšem lví podíl na jeho úspěchu mají oba
hlavní protagonisté vymykající se poněkud z obvyklého stereotypu.
Zejména v Richardovi uvedl autor na scénu inteligentního hrdinu, který
kolem sebe jen nemáchá mečem, ale snaží se i přemýšlet a rozvažovat.
A právě hledání řešení je hlavním cílem Hledače, což si Richard
uvědomuje stejně dobře jako svou odpovědnost. Když k tomu přidáte
zjištění, že i on má jisté magické schopnosti, má hlavní hrdina víc
než dost důvodů k panice. Naštěstí ho Zedd připravil natolik dobře, že
se je schopen se s novou situací vyrovnat.
Richard coby postava je typický klaďas. Sympatický mladý muž vyznačující
se odvahou, čestností i spravedlivostí, který dokáže být citlivý, ale
umí si i tvrdohlavě jít za svým. A čtenář ho tak opravdu bere, stejně
jako mu věří jeho lásku ke Kahlan.
Ta už je pojatá tradičněji. Tato krásná, sebevědomá žena s bohatými
zkušenostmi z politiky je zvyklá přijímat i nepopulární rozhodnutí a
nést za ně odpovědnost. Zároveň je to ale osamělá bytost s magickou
mocí zpovědnic, což jí znemožňuje navázat jakýkoliv důvěrnější
vztah. Proto je Richardem, který se k ní chová tak přirozeně, naprosto
unesena. Zároveň si ale bolestně uvědomuje, že mezi nimi nemůže vzniknout
nic hlubšího.
Tato dvojice působí velmi přirozeně a věrohodně, což dodává na
realističnosti i celému příběhu, který navíc motiv zakázané lásky
zlidšťuje a obohacuje. Neopakovatelný šmrnc a šťávu ale dává textu
další z nepřehlédnutelných postav – čaroděj Zedd. Ten více než
moudrého kmeta v Gandalfově stylu inklinuje k potměšilému a škodolibému
staříkovi se specifickým smyslem pro humor. Dokáže však být i zdrojem
cenných rad a zkušeností stejně jako děsivým čarodějem schopným
využít svou moc naplno.
 |
Padouch je mrtev – ať žije padouch!
Že příběh Richarda a Kahlan ani zdaleka nekončí, dokázal Goodkind hned
v následujícím roce, kdy vyšlo jeho pokračování – Kámen
slz. Darken Rahl byl zničen, ale mstí se i ze záhrobí. Hranice
mezi světem živým a mrtvých je natržena a po zemi se potulují bestie.
A aby to nebylo málo, Richard není schopen ovládat své magické síly.
Pomoci mu mohou jen sestry Světla, ovšem to by se musel vydat zcela do jejich
moci a putovat do Paláce proroků ve Starém světě.
V druhé kapitole ságy se dál rozvíjejí osudy hrdinů i odkrývají
další části světa. Ten se nyní rapidně zvětšil a rozkošatěl. Autor
zavádí čtenáře do nového prostředí – Starého světa, a staví před
Richarda další hrozby včetně sofistikovanějších a zákeřnějších
protivníků, čímž ho nutí využívat jeho schopnosti Hledače i mága
naplno. Ale klíčem k vítězství je opět odhalení a pochopení druhého
čarodějova pravidla.
Už v této knize se začínají projevovat dlouhé prsty císaře Jaganga,
který se do děje podstatněji zapojuje od třetí části nazvané
Krvavá církev. Tento brutální tyran s velikášským egem
je pevně rozhodnut stát se vládcem nejen Starého, ale i Nového světa.
A má k tomu i dost prostředků. Je nadán schopnostmi Snového cestovatele,
což mu umožňuje vstoupit do mysli téměř každého člověka. Navíc ho
podporuje Císařský řád, zvrácené učení a hnutí překrucující vše
dobré a uvolňující v lidech to nejhorší. Když se otevře cesta do
Nového světa, neváhá Jagang ani minutu a vede armády do Středozemí, kde
ničí, znásilňuje a pálí. A to Richard, nyní už jako lord Rahl a vládce
D´Hary, nemůže nechat bez odezvy.
 |
Nastává čas totální války
V postavě Jaganga získává Richard děsivého protivníka zcela oddaného
pokřivenému pojetí dobra a zla. Tam, kde byl Darken Rahl jen šílený
sadistický zmetek, je Jagang zvrhlý vizionář typu Adolfa Hitlera, jenž
dokáže zfanatizovat davy, přičemž svou moc upevňuje hrůzou a strachem za
vydatného užívání nadpřirozených schopností. Ačkoliv se hlásí
k učení Císařského řádu, sám se vyčleňuje a vidí se jako tvůrce
nového světového uspořádání.
Richard se proto okamžitě stává jeho nejvážnějším sokem a konkurentem,
neboť dává lidem něco, co Jagang vůbec nemůže potřebovat – naději na
svobodu. Navíc k těm, kteří se Richardovi zaváží, nemá snový
cestovatel přístup a nemůže je tak terorizovat. Přichází tedy
nevyhnutelné střetnutí dvou nadprůměrných osobností a diametrálně
odlišných názorů. Proti sobě tu stojí víra ve svobodu jednotlivce, soucit
a spravedlnost v kontrastu se šedivou uniformností, brutalitou a porobou.
Začíná totální válka, která pro Jaganga zanedlouho přeroste v osobní
nenávist. A protože on nemá výčitky svědomí, snaží se Richarda
zasáhnout na nejcitlivějších místech, utrpením a bolestí nevinných
i útoky na Kahlan. Jenže Kahlan není žádnou skleníkovou květinkou, ale
rozenou válečnicí, jež si vybuduje pověst nelítostné bohyně pomsty.
A tato Válka s velkým V je jeden z klíčových motivů prolínajících
se dalšími osmi knihami Goodkindova cyklu. Ovšem boj s Jagangem není
jediným problémem, který Richarda Rahla sužuje.
 |
Lorde Rahle, máme problém
Způsob, jakým Goodkind posunuje děj příběhu, je elegantní ve své
jednoduchosti. Na počátku je zásadní problém, který se Richard snaží co
nejdříve vyřešit. Aby to mohl udělat, musí si mimo jiné odvodit další
čarodějova pravidla a využívat je. Jakmile je problém zažehnán, nastává
kýžená pauza na oddech, jen aby se zjistilo, že se vyskytl další, ještě
závažnější problém. A tak jde Richad od jednoho průšvihu do
dalšího…
Ale abych nezjednodušoval, autor má vše dobře promyšleno a rozplánováno,
jednotlivé části tak zapadají na svá místa, přičemž vše spěje
k finálnímu vyústění. Základní kostru příběhu navíc Goodkind
doplňuje různými odbočkami a intermezzy, z nichž mnohá ve světle
následujících událostí nabývají nového významu. Děj překvapuje
nečekanými zvraty a nepostrádá ani napětí. Terry Goodkind dovedně spojuje
ortodoxní fantasy přístupy s netradičními až naturalistickými sekvencemi
pohybujícími se občas na hranici sadismu a brutality. Snaží se čtenáře
šokovat, ale zároveň tak dodává ději originalitu a věrohodnost.
Skuteční padouši a desperáti přece se svými oběťmi také nejednají
v rukavičkách. Navíc tím do příběhu vnáší i morální dilemata. Co
má dělat hrdina, když nepřítel využívá nevinné lidi? Může
v totální válce dobra a zla někdo zůstat neutrální? A co s těmi,
kteří zlo tolerují svou pasivitou? To jsou otázky, na které čtenář
dostává často velmi překvapivé odpovědi.
 |
Budu tě zabíjet, až z toho zemřeš!
Přes všechna velká slova z minulého odstavce však zůstává Meč pravdy
hlavně nádherným a strašlivým dobrodružstvím, které pokaždé přiměje
čtenáře držet palce hrdinům a neustále se obávat, co dalšího jim zase
autor provede. Stávalo se totiž pravidlem, že cokoliv špatného mohlo
Richarda a Kahlan potkat, opravdu se jim stalo. Goodkind na ně s až
sadistickým požitkem přivolával jednu pohromu za druhou. Ale vše jednou
končí, a tak se po čtrnácti letech objevila Zpovědnice,
v níž autor fascinující příběh dovedl do konce. A to v opravdu velkém
stylu. Meč pravdy zařinčel naposledy. Ale možná ho jednoho dne někdo opět
vytasí a ozve se: „Upřímné varování těm, co žijí, i těm, co jsou
mrtví! Hledač byl ustanoven!“
Terry Goodkind (*1948 – )
Americký spisovatel, který získal proslulost rozsáhlým fantasy cyklem Meč
pravdy.
Narodil se v Omaze ve státě Nebraska, kde také vyrůstal. Vystudoval
střední uměleckou školu a později se živil jako tesař, restaurátor,
výrobce nábytku i houslí. V roce 1983 se přestěhoval do hor Maine. Zde
postavil dům, kde se usadil s manželkou Jeri a v němž také začal psát
příběh Richarda a Kahlan. Pikantní je, že Terry je dyslektik, což mu
během studia přinášelo nemálo problémů a frustrace.
Psát začal až v pětačtyřiceti a tato činnost ho okamžitě pohltila.
Jako první se zrodila postava Kahlan a okamžitě se kolem ní začal splétat
příběh tak vzrušující, že ho prostě musel napsat. Ukázku poslal jednomu
z literárních agentů, kterého text okamžitě zaujal, a tak se v roce
1994 objevilo na pultech amerických knihkupectví První čarodějovo
pravidlo (1994). To v průběhu následujících čtrnácti let
následovalo deset neméně úspěšných pokračování a také novela
Dlužní kost (2001), jejíž děj příběhu Richarda a Kahlan
předchází.
Nyní Terry tráví většinu času zvelebováním svého druhého domu
v jihozápadní poušti a píše další trojici románů. Bohužel nepůjde
o fantasy, ale o mainstreamovou záležitost. První kniha je ohlášena na
září 2009 a její předběžný název je The Law of
Nines.
 |
Cyklus Meč pravdy:
1. První čarodějovo pravidlo (1994, č. 1997, 2008)
2. Kámen slz (1995, č. 1998)
3. Krvavá církev (1996, č. 1999)
4. Chrám větrů (1997, č. 1999–2000)
5. Duch ohně (1999, č. 2000)
6. Víra poražených (2000, č. 2001)
7. Pilíře světa (2001, č. 2003)
8. Nahé císařství (2003, č. 2004)
9. Čarodějnický oheň (2005, č. 2006)
10. Fantom (2006, č. 2007)
11. Zpovědnice (2007, č. 2008–2009)
Dlužní kost (povídka 1998, ant. Legendy, č. Beta-Dobrovský 2009)
V Česku vydává Meč pravdy nakladatelství Classic, které každou originální knihu rozdělilo do dvou částí. Od roku 2008 konečně začínají vycházet reedice ve vázané podobě kompletní.
- Článek je převzat z magazínu Pevnost 2/2009.
