Dnes už víme, že Kristýna Sněgoňová na tuzemské scéně s fantastikou prostě válí, a to ať už mluvíme o akčních příbězích (série Legie psaná s Františkem Kotletou) nebo třeba o postapu (série Města). V roce 2018, kdy se objevila její prvotina Krev pro rusalku, jsme však o jejím talentu mohli vědět pouze z povídek. Nyní vychází ten samý román znovu, se stylovou obálkou a s již známým poselstvím. Tady se zrodila nová hvězda české literatury, navíc žena v doposud čistě mužském žánru drsné akční fantastiky.

Kulhánek, Kopřiva, Kotleta, Žamboch… to jsou jména, která v tuzemské fantastice tradičně táhnou největší počty čtenářů, a to často na akčně laděné příběhy s drsnými hrdiny, hláškami plnými popkulturního humoru a v některých případech i s explicitním sexem. Bylo na čase, aby mezi tuto partu vtrhla žena a Kristýně Sněgoňové se to v roce 2018 povedlo na výbornou.

Autorka nás zavádí do svého domovského Brna, něco je ale jinak. Místo naší současnosti se ocitáme asi 50 let po „Velké válce“, kdy to střední Evropa proti nacistům vyhrála díky tomu, že použila dosud nevídanou zbraň – sílu nadpřirozených víl jako třeba titulních rusalek. Problém ale nastal hned poté. Víly jsou totiž pohádkově silné a k životu potřebují lidské maso. Postupem času našly kvůli systémové diskriminaci své místo až mezi naprostou spodinou společnosti, často jako prostitutky. A teď je navíc v ulicích Brna někdo začal jednu po druhé brutálně vraždit. Zasloužily si to? Má vůbec smysl to vyšetřovat? A pokud ano, kam až stopy povedou?

Pěkně drsná detektivka

Pokud to nebylo z řádků výše či z autorčiny předchozí tvorby jasné, tady půjde o dost temný příběh. Pravda, ne o tak perverzně temný jako v povídce Zadostiučení, která románu předcházela a odkud si Kristýna Sněgoňová vypůjčila postavy i některé prvky děje, i tak se ale ocitáme ve světě, kde mají pohádkové bytosti zubatou mordu od krve a kde se vraždí přímo na ulicích reálného českého města. Spisovatelka ale jde mnohem dál a její hutná atmosféra a postupné rozkrývání případu, v některých částech až s horečným spádem, nápadně připomene severské kriminálky a jejich brutalitu a zahloubanost, tentokrát ovšem u nás a s fantastickým podtextem.

Kromě atmosféry je výrazným prvkem i hlavní hrdina, který jako by vypadl z oka skandinávským kolegům – nepříliš úspěšný, trochu namyšlený detektiv Dominik Stolbenko má pohnutou rodinou historii, především ale pije jako duha, polyká prášky a po valnou většinu románu se potácí na pokraji fyzického i psychického zhroucení, až si člověk říká, že je nereálné, aby tak dlouho vydržel. Především zpočátku, než projde postupným psychickým vývojem, je také krajně nesympatický, a tak přívětivost románu paradoxně vyvažuje rusalka Léto, která se do vyšetřování nešťastně připlete, a ačkoli by nepřežila bez konzerv s krví homo sapiens, poskytuje čtenáři „lidský“ vhled do těžce neutěšené situace nadpřirozených bytostí na spodu společnosti. Na Dominika působí jako hlas svědomí a je to právě ona, díky níž si detektiv začne uvědomovat nedokonalosti celého společenského systému – na kterém má jeho vlastní dysfunkční rodina nemalý podíl.

Kristýna Sněgoňová ve pěti bodech

1. Brněnská spisovatelka, narodila se v roce 1986.
2. Několikanásobná nositelka titulu Lady Řádu fantasy i Nositelka meče, vítězka literární soutěže Vidoucí i Ceny Karla Čapka v kategorii novela a držitelka Mloka.
3. Od roku 2015 publikuje v časopisu Pevnost i v různých antologiích, například Ve stínu Říše a Ve stínu apokalypsy.
4. Knižně jí zatím vyšly čtyři romány: Krev pro rusalku (2018), Zřídla (2019), Město v oblacích (2020) a Země v troskách (2021).
5. Od roku 2020 také spolupracuje s Františkem Kotletou na akční sci-fi sérii Legie, kam zatím přispěla dvěma svazky z dosud celkem čtyř vydaných.

Krev pro rusalku se samozřejmě nevyhne některým problémům typickým pro prvotiny. Tak například krajně nepříjemný hlavní hrdina kazí čtenáři zážitek, naopak víc prostoru by si zasloužil zevrubnější popis kulis autorčina světa, za které prakticky nedostaneme možnost nahlédnout, a tak řada zajímavých nápadů o zapojení magických bytostí do lidské společnosti vyjde naprázdno. Sněgoňová se však kulisami nenechá zlákat a místo toho šlape na děj a postavy, aby stránky ubíhaly a rozuzlení případu se blížilo, čímž čtenáře umně odvede k tématům, které si přeje rozkrývat ona sama. Právě práce s dějem a hlavně s atmosférou se tu ukazuje jako autorčina silná deviza, ostatně na to pak navázala ve svých následujících dílech.

Brno a rusalky už budete vždycky vidět jinak

V roce 2018, kdy Krev pro rusalku poprvé vyšla, se o Kristýně Sněgoňové mluvilo jako o zjevení a vycházející hvězdě české fantastiky. Následující léta a tituly tento dojem potvrdily, přesto člověka nové vydání jejího debutu opět zamrazí a znovu velmi příjemně překvapí. Jde o sevřený, promyšlený a pekelně atmosférický úder na solar, po kterém už Brno a rusalky budete vždy vidět jinak. A nad další knihou s autorčiným jménem nezaváháte ani minutu.

• Kristýna Sněgoňová: Krev pro rusalku (nové vydání)
• Epocha, 2021
• obálka: Žaneta Kortusová
• 568 stran, 399 Kč (v e-shopu Fantasye již za 359 Kč)