Pro mnoho čtenářů to může být s podivem, ale i ve vodách akční fantastické literatury se občas vyplatí zalovit v kalných historických nánosech u dna. První planeta smrti, akční sci-fi z roku 1960, je příkladem knihy, která je i dnes dost cool.

Amerického spisovatele Harryho Harrisona považují někteří sečtělí fanoušci fantastické literatury za velkou hvězdu. U nás letěl hlavně v 90. letech, ale i dnes má stále co říct. Jeho debutový román První planeta smrti, který v originále vyšel v roce 1961, zůstává atraktivní i přesto, že staví na dnes již klasických motivech, obsažených v tuctech počítačových her.

Hlavní hrdina Jason oplývá jistými paranormálními schopnostmi a dokáže čas od času přinutit hrací kostku, aby spadla tou správnou stranou navrch. Není proto divu, že jeho příběh začíná v kasinu, u hry, kde se sázky rovnají ročnímu příjmu některých menších planet. Tentokrát ovšem Jason nehraje za svoje peníze, ale kvůli tajemnému Kerkovi, který ho před pár hodinami kontaktoval.

Tak se rozjede kolotoč, který hlavního hrdinu poměrně záhy vyplivne na planetu, kde existují ty nejagresivnější přírodní druhy v galaxii, kde jsou zemětřesení denním chlebem a gravitace, ta bezcitná děvka, je dvojnásobná, co na Zemi. A kde lidská kolonie pomalu a jistě vymírá, aniž by si to dokázala přiznat.

Krátké, svižné, odpočinkové a dobré
První planeta smrti představuje útlou dvousetstránkovou knížečku, jež se s ničím nepáře. Její děj s jedinou příběhovou linií je příjemně svižný, zhusta dělený do krátkých a úsporných kapitol, kde jen výjimečně přijde slovo z autorova chytlavého jazyka nazmar. Postavy jsou nastavenému trendu věrné, často přímočaré a propracované jen do jisté míry, a především jejich počet se člověku vejde na prsty obou rukou.

Harry Harrison v pěti bodech:

1. narodil se v roce 1925 ve státě Connecticut pod jménem Henry Maxwell Dempsey
2. spisovatel povětšinou dobrodružných a vtipných science fiction, je autorem hned několika sérií
3. v letech 1943–1946 pracoval jako technik v armádním letectvu, podobné práci se věnoval až do roku 1948, kdy se začal věnovat SF ilustraci a komiksu.
4. První planeta smrti je jeho prvotinou, na níž navázal dvěma kladně hodnocenými pokračováními (Druhá planeta smrti a Třetí planeta smrti) a dvěma, které vyšly v českém překladu rozdělené na poloviny a nebyly již čtenáři přijaty tak vřele
5. byl několikrát nominován na Huga a Nebulu, ačkoli tuto možnost proměnil jen jednou s filmem Soylent Green, který byl volně založen na Harrisonově knize Místo, Místo! Více místa!

Samozřejmě, že ve srovnání se současnou literární produkcí První planeta smrti se svými v mnohém ohranými motivy znatelně bledne. Nemá žádné cool prvky moderních knih, je ze staré školy a na krku už si nese jednapadesát let od prvního vydání. Přesto je po technické stránce věci (až na rozvleklý závěrečný monolog ? la Harry Potter a relikvie smrti, který obsáhle vysvětluje to, co čtenář už stejně dávno pochopil) dokonalá. Je příjemná na čtení, dokáže perfektně odreagovat od každodenních starostí a filozofických bichlí, a navzdory době vzniku nenudí ani takové čtenáře, kteří klasiky z dob let padesátých a šedesátých čtou jen s obtížemi. Není divu, že vychází v českém překladu už potřetí a na její uzavřený příběh navazuje řada pokračování.

• Harrison, Harry: První planeta smrti
• vydal: Laser-books, Plzeň 2012
• obálka: Les Edwards
• překlad: Lucie Awadová
• 216 stran, 189 Kč (v e-shopu Fantasye již za 170 Kč)

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení	Text, který vidíte na obrázku nalevo.
	Jiné HTML značky nejsou povoleny. Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).