Králové Wyldu rozhodně nepatří do starého železa, Nicholas Eames: Králové Wyldu
Odchod na odpočinek je fajn. Ostatně své jste si už odsloužili a teď si v pohodlí rodinného krbu užíváte zcela všedního života a vaší největší starostí je sbírat po domě žáby, které donesla vaše dcera. Jenže to byste nesměli být nejlepším přítelem bývalého vůdce bojové skupiny, který se rozhodne vás ještě jednou vytáhnout do toho šíleného světa venku…
Clay Cooper si užívá klidného a zaslouženého odpočinku po nebezpečném a hektickém životě žoldnéře. Se svojí ženou a malou dcerkou žijí na kraji malé obce, kde Clay působí jako strážný na místních hradbách. Největší hrozba, která tu na něj číhá, je riziko zlomeného nehtu o hrubý kámen městského opevnění.
Jeho idylický důchod naruší návrat starého přítele, který přichází s nemalou prosbou. Žádá po Cooperovi, aby dočasně opustil svou rodinu, pomohl mu dát dohromady bývalou skupinu a společně zachránili Gabrielovu dceru, která uvízla v dalekém městě aktuálně obléhaném ohromnou hordou všelijakých stvůr. Aby toho nebylo málo, cestou do Castie je třeba překonat bájný Wylde, les, kde na každém centimetru čeká něco, co vás touží sežrat. Od čeho jsou ale přátelé…
Králové Wyldu představují debut kanadského autora Nicholase Eamese, který se jako řada spisovatelů rozhodl zabřednout do světa epické fantasy. A až na pár drobností je to pokus více než povedený.
Přebal knihy dokonce hlásá, že se jedná o literární spojení G.R.R. Martina s Terrym Pratchettem. Což je možná poněkud nadnesené s ohledem na kvality obou pánů, nicméně Eames od obou autorů čerpá určité aspekty jejich tvorby a vytváří svůj vlastní svět s vlastními pravidly, stylem psaní a humorem.
Nicholas Eames v pěti bodech
- Rodák z Ontaria v Kanadě.
- Vystudoval divadelní herectví.
- Kariéry v tomto odvětví se však záhy vzdal, aby se věnoval naplno psaní epických fantasy.
- Králové Wyldu jsou jeho debut.
- V roce 2018 vyšel druhý díl v podobě volného pokračování s názvem Bloody Rose.
Martin například proslul tím, že jeho knihy obsahují velmi detailní popisy výborně promyšlených reálií. Eames samozřejmě zabrousí do historie, politiky a nezapomene ani na nezbytné souvislosti, omezuje se však na poměrně skromné popisy, které stačí pro pochopení fungování světa, politologickou studii ani historickou kroniku z nich však nenapíšete. Oproti duchovnímu otci Písně ledu a ohně také zdaleka tolik neholduje násilí a postavám s Eamesova světa projde upřímně mnohem a mnohem více hloupých rozhodnutí, které by Martin už dávno nemilosrdně ztrestal. Oproti Pratchettovy je zde zase méně absurdit a humoru.
Eames jde svojí vlastní cestou, a to je dobře. Osobitých a kvalitních fantasy totiž není na trhu nikdy dost. Knihu charakterizuje odlehčenější způsob vyprávění, díky němuž děj odsýpá raketovým tempem, a to i přes poměrně velký rozsah. Autorův humor působí nenásilně a i když se u něj nebudete lámat smíchy, vykreslí vám nejednou úsměv na tváři.
Hlavní hrdinové jsou sympatičtí a správní chlapi, jejichž vyšší věk není mínusem, ale devízou. Limity jejich těla vytváří často úsměvné situace a namísto epických bojových scén obvykle vyváznou z bitev s mnohem silnějšími soupeři pouze se štěstím. Rozhodně tedy nejde o dobrodružství postarších můžu, kteří si z důvodu krize středního věku pokoušejí namlouvat sami sobě, že na to stále mají. Jde spíše o zábavnou a dojemnou cestu pěti přátel a bývalých kolegů ve zbrani, kteří se snaží přežit nemožné a s odhodláním zachránit dceru jednoho z nich.
Je jen škoda, že Eames, patrně s cílem nespadnou do příliš vážných not, občas nechává hrdiny vyváznout z určitých situací až příliš jednoduše. Například cesta bájným Wyldem ve finále připomíná poměrně pohodovou a krátkou procházku, a zdaleka netvoří ústřední část knihy, jak by se z názvu mohlo zdát. Stejně tak spisovatel přimhouří očí nad pádem z velké výšky jedné z postav a nechá ji vyváznout s nepříliš vážnými zraněními. Když už se náhodou některý z hrdinů skutečně ošklivě zraní, autor vytáhne ze svého pomyslného klobouku zázračný lék.
Přimhouříme-li však oči nad Eamesovou jistou shovívavostí vůči vlastním postavám, představují Králové Wyldu velmi zábavný a příjemný počin, který navíc neskutečně rychle odsýpá, čemuž přispívá i kvalitní styl psaní. Jde o titul, u něhož téměř ani nepoznáte, že jde o debut.
Na úplný závěr pak nečekejte žádný velký cliffhanger. Román všechny své otevřené cestičky hezky a uspokojivě uzavře. Otevírají se ale dveře volnému pokračování, které v originále vyšlo pod názvem Bloody Rose, a nezbývá než se netrpělivě těšit na český překlad. Po prvním díle je totiž rozhodně na co.
- Nicholas Eames: Králové Wyldu
- Host, 2019
- Překlad: Michaela Šprtová
- 520 stran, 399 Kč (v e-shopu Fantasye již za 359 Kč)