Kolo času 12: Bouře přišla a je strhující, Robert Jordan, Brandon Sanderson: Bouře přichází (Kolo času 12)
 |
Knihu po knize, svazek po s péčí znovu vydaném svazku, jsme se konečně dostali k dílu Kola času s číslem dvanáct. Jde o první ze závěrečných tří knih, napsanou Brandonem Sandersonem po Jordanově smrti, a zároveň také první svazek, z něhož dosud česky nevyšlo ani písmenko. Vyplatilo se čekat? To si pište.
Největší obavou fanoušků Roberta Jordana samozřejmě bude, zda dokázal Brandon Sanderson, tehdy pouze málo známý autor fantasy trilogie Mistborn zvládnout nasadit mamutovi s názvem Kolo času otěže, osedlat si ho a dovést ho na konce cesty správným směrem. Sanderson v předmluvě sám přiznává, že byl od začátku velkým fanouškem ságy, což mu rozhodně v psaní pomohlo. Robert Jordan navíc po sobě nechal velké množství poznámek o různých dějových zvratech, a dokonce předem napsal i některé z klíčových momentů, například závěrečné pasáže poslední knihy. To také úkol v mnohém usnadnilo.
Sanderson nepotěší každého fanouška…
Sanderson jednoznačně náročný úkol napodobit literární styl někoho jiného splnil. Jistě, najdou se rozhodně prvky, kvůli nimž mnozí čtenáři nad novým autorem zlomí hůl. Sanderson například ani zdaleka nepíše tak popisně jako Jordan, naopak si líčením pomáhá jen občas a to ještě krátce. Představu o mohutném, mnohovrstvém a mnohobarevném světě, který vystavěl Jordan, si tak čtenáři budou muset uchovat z předchozích svazků, protože jeho pokračovatel se k ní příliš nevrací.
Podobně v jeho podání dopadají také postavy. Zatímco Jordan jejich charaktery v předchozích knihách postupně budoval, Sanderson vzal jejich aktuální podobu, zjednodušil ji na několik málo výrazných rysů a s těmi se rozhodl pracovat – což u některých postav může pobouřit (třeba u Mata nebo Tuon), u jiných však naopak potěší. Typicky je to vidět na Nyneivě. Doteď byla nepříliš oblíbenou postavou, která toho dost často moc neudělala a spíš jen překážela. Sanderson ovšem vzal její hluboko ukrytou motivaci stále dohlížet na všechny ze své vesnice v Dvouříčí a především chránit Randa před sebou samým a udělal z ní jednu z nejlepších postav celé knihy. Byť ji samozřejmě stále používá spíše jako jednoho z vedlejších protagonistů v dějové linii někoho jiného.
… ale jde na věc výjimečně dobře
Sanderson však Kolu času nesmírně pomohl tam, kde Jordan, přiznejme si, občas poněkud pokulhával. Ve výstavbě děje. Z předchozího Nože snů je sice jasné, že i původní autor měl jakousi představu o tom, jakým směrem se mají postavy vydat a jak to ve finále dopadne, až teprve Sanderson se do toho však pustil s vervou knihách. Dějový zvrat tu stíhá dějový zvrat do té míry, že se člověk nestačí divit nad dopadem událostí, které se na stránkách odehrávají. Něco takového by bylo třeba v Křižovatce soumraku nemyslitelné.
Jistě, mladý spisovatel za uzavírání tolika zápletek a podzápletek platí krutou daň, když na sebe tak dlouho očekávané momenty vrší bez ladu a skladu jeden za druhým. Některé z nich vypadají až příliš uspěchané, často jen kvůli tomu, aby mohly sloužit k vývoji zase jiného děje.
Jenže jak jinak takové množství nedokončených linií uzavřít? Pokud má mít Kolo času logický konec, který bude správně, Sanderson jednoduše musel věci urychlit. Však si to uvědomoval i sám Robert Jordan při psaní svého posledního vydaného dílu. A že přitom následovník vypustil popisnost původního autora a některé postavy poněkud zploštil? To je cena, kterou mnozí čtenáři za skutečně uspokojivý konec ságy rádi zaplatí. Ve středu Bouře přichází například stojí dějové linie Randa a Egwain, kteří oba dojdou k velmi zásadním (a také velmi epickým) průlomům, na něž už se člověk ani neodvážil čekat. A obě postavy, byť na nich události samozřejmě zanechají stopy, ve svých pasážích naprosto excelují.
Báli jste se? Už nemusíte
Ačkoli se Brandon Sanderson snažil, seč mohl, literární styl duchovního otce Kola času nebylo možné imitovat stoprocentně. Napodobil ho však do takové míry a naplnil tolika vlastními (v)klady, že není nad čím váhat a po svazku s názvem Bouře přichází po všech těch letech hladově sáhnout. Konec jedné z nejoblíbenějších fantasy ság vůbec se ocitl v těch nejsprávnějších rukou.
- Robert Jordan, Brandon Sanderson: Bouře přichází (Kolo času 12)
- FANTOM Print, 2016
- překlad: Zuzana Hanešková
- obálka: Tod Lockwood
- 576 stran, 499 Kč (v e-shopu Fantasye již za 349 Kč)