Kingův Lunapark je nostalgická jednohubka bez hororu. Přesto potěší, Stephen King: Lunapark
 |
Pamatujete na ten čas, kdy vám bylo -náct? Čas prvních lásek, těch nejpevnějších přátelství a brigád za tak malé peníze, že jste se z nich sotva uživili? Právě o tom je nová kniha Stephena Kinga.
Devin studuje na univerzitě v Maine, přivydělává si prací v kantýně a chodí se skvělou holkou. Má to jen jeden háček. Když nastane léto, jeho láska si najde jiného. A tak Devin stráví celé prázdniny v depresích a snaží se svůj splín utopit práci pro zábavní park v Severní Karolíně, jehož zlatá léta už jsou dávno pryč. Obsluhuje ruské kolo, baví děti v kostýmu maskota lunaparku a snaží se přijít na to, co má dělat se svým životem, v němž jsou pro něj všechny dveře stále ještě otevřené.
V hlavní roli nostalgická nálada
Jo, byly to skvělé časy, když jsme byli mladí, měli jsme hluboko do kapsy a řešili jsme jenom to, že nás opustila naše první holka. Přesně ten nostalgický pocit je hlavním tahounem nejnovější knihy Stephena Kinga. Třebaže fanoušci tohoto světoznámého amerického spisovatele by čekali spíš horor nebo alespoň detektivku, kterou avizuje přebal krátkého románu, jde o velmi civilní příběh, který obsahuje nadpřirozených a děsivých prvků jen minimum. Stejně jako titulní lunapark má jen jednu strašidelnou atrakci – Dům hrůzy, v němž kdysi mladou dívku záhadně zavraždil její přítel.
„A až jí budeš chtít zavolat a prosit o druhou šanci – to přijde, přijde – trochu se vzmuž. Měj trochu sebeúcty. Taky nezapomeň, že meziměsto je drahý.“ (str. 70)
O tom, že Král hororu umí na prvních pár stránkách do detailu prokreslit hlavní postavy a přinutit čtenáře, aby si je zamilovali, se asi není třeba šířit. Právě to je klíčový prvek dvousetstránkového Lunaparku, protože díky silným postavám čtenáři skutečně přijmou nostalgické vzpomínání na mládí, kterého se tu autor dopouští. Samotná zápletka je pak až směšně jednoduchá, ale díky čtivosti a krátkému rozsahu ani nestihne začít nudit. Závěr sice obsahuje drobné deus ex machina, ale jeho použití King naštěstí logicky podložil, takže ho slupnou i s navijákem i ti skeptičtější čtenáři.
Stephen King v pěti bodech
- Narodil se 21. 9. 1947 v městečku Portland v americkém Maine.
- Vychovávala ho matka, jeho otec jednou odešel pro cigarety a už se nevrátil.
- První povídka Byl jsem mladý vykradač hrobů mu vyšla v roce 1967.
- Publikoval kolem 50 románů.
- Celkem se prodalo více než 350 milionů jeho knih.
Prostředí amerického lunaparku – takové české neputovní pouti – má navíc výbornou atmosféru, která skvěle ladí s autorovou nostalgickou náladou. Hlavní hrdinové se musí v horkém severokarolínském létě potit a neustále usmívat na malé děti, zatímco večer si otevřou pivo a baví se u ohně na pláži. Prostředí lunaparku navíc nahrává i setkání se svéráznými postavičkami světských, třeba vykladačkou budoucnosti, která občas skutečně kousek časů budoucích zahlédne. Nabízí se srovnání s knihou Tudy přijde něco zlého od Raye Bradburyho, ale ten vypráví převážně o dětech a jejich fantazii, zatímco King píše o dospívajících hrdinech, takže jeho příběh je méně kouzelný a mnohem civilnější.
Nebudete litovat
Lunapark není ani nejlepší, ani nehorší, ani nejsilnější, ani nejrozvláčnější počin Stephena Kinga. Má jednoduchý svižný příběh, nevelký počet silných postav, které si zamilujete, a výborně vykreslenou atmosféru s minimem nadpřirozených prvků. Není to kniha, kterou si budete léta pamatovat, ale příjemně stráveného víkendu s ní nebudete litovat.
- Stephen King: Lunapark
- Beta – Dobrovský, 2013
- překlad: Linda Bartošková
- obálka: Glen Orbik
- 204 stran, 269 Kč (v e-shopu Fantasye již za 242 Kč)
